Strategie udržitelného rozvoje Evropské unie

Z Enviwiki
Verze z 26. 3. 2020, 15:40, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Editace uživatele „176.113.115.111“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Jiří Dlouhý“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

EU se v rámci procesu globalizace světového hospodářství zabývá i myšlenkou udržitelného rozvoje ve všech jeho podobách (ekonomický, sociální, environmentální apod.). Evropská rada v Helsinkách v r. 1999 proto požádala Evropskou komisi (dále jen EK) o zpracování návrhu Evropské strategie udržitelného rozvoje. Tato byla schválena na summitu v Göteborgu v r. 2001. Její součástí se stala řada opatření zaměřená na následující zásadní otázky: klimatické změny, ochrana veřejného zdraví, zodpovědnější řízení a ochrana přírodních zdrojů, zlepšení využití dopravního systému a půdy. Evropská rada se shodla na pravidelném vyhodnocování plnění strategie vždy na jejím jarním zasedání. V současné době EK připravuje podstatnější revizi strategie v návaznosti na rozšíření EU, terorismus, zhoršující se životní prostředí v EU i ve světě a v neposlední řadě i v návaznosti na závazky EU učiněné v rámci globálních iniciativ. Více informací ke strategii včetně dokumentů lze najít na http://europa.eu.int/comm/sustainable/pages/document_en.htm.

K Lisabonské strategii přidala Göteborgská Strategie (SUR) třetí, environmentální pilíř. Podle ní vyžaduje udržitelný rozvoj globální řešení. Musí se stát jedním z cílů bilaterální rozvojové spolupráce a všech mezinárodních organizací a specializovaných agentur. EU by zejména měla prosazovat témata globální správy věcí veřejných pokud jde o životní prostředí (tzv. environmental governance), a zajišťovat, aby se politika obchodu a politika životního prostředí vzájemně podporovaly. Hlavními prioritami SUR jsou klimatické změny, doprava, veřejné zdraví a přírodní zdroje. Mezinárodní, tj. globální dimenzi doplnil k SUR v roce 2002 summit Evropské rady v Barceloně, který byl zároveň přípravou na WSSD. Světový summit však ukázal, že po 10 letech od konání summitu v Riu nedošlo v EU k zásadnímu pokroku směrem k udržitelnému rozvoji, a to jak v rámci politiky uvnitř EU, tak navenek, zejména ve vztahu k cílům zaměřeným na rozvojové země.

Významným prvkem strategie udržitelného rozvoje je problematika klimatických změn a v jejich rámci emise skleníkových plynů. EU v této oblasti hraje vůdčí roli na mezinárodní scéně a ČS EU jsou signatáři Kjótského protokolu , ratifikovaly jej a EU implementovala jeho závěry do právního řádu EU. V této souvislosti vstoupilo v lednu 2005 v EU v platnost Schéma obchodování emisemi skleníkových plynů (největší svého druhu na světě).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]