Spotřeba energií v dopravě

Spotřeba energie v dopravě roste, a to absolutně (v energetických jednotkách) i relativně (jako podíl na celkové spotřebě energie všemi sektory) ve všech hlavních regionech světa. V současné době doprava představuje s 32 % celkové spotřeby energie v EU27 energeticky nejnáročnější sektor. Podobně je tomu i u všech členských států OECD. Jak dokumentuje graf 1, spotřeba energie narůstá ve všech zemích OECD ve všech sektorech, dopravní sektor však roste nejrychleji.

Graf 1: Příspěvek dopravního sektoru k celkové spotřebě energií v zemích OECD[1]


Ve světovém měřítku spotřebovává doprava okolo 80 % ropných produktů, což představuje 98 % energetického využití v dopravě (OECD 1998). V roce 2004 dosahovala světová denní spotřeba ropy přibližně 80 mil. barelů (1 barel = 159 l), Evropa se společně se státy bývalého Sovětského svazu na této spotřebě podílela zhruba jednou čtvrtinou. Ropa se do průmyslově rozvinutých zemí z většiny dováží. Například Evropa byla v roce 2006 z 86 % závislá na dovozu ropy (BP 2007) a predikce IEA (2005) říkají, že se evropská závislost na importu ropy může zvýšit na 90 % v roce 2020. Následující obrázek přibližuje hlavní proudy obchodování s ropou ve světovém měřítku.

Obrázek 1: Hlavní proudy obchodu s ropou (mil. tun, 2006)[2]

Mezinárodní energetická organizace (IEA 2005) odhaduje ve svém základním scénáři dalšího vývoje spotřeby energetických zdrojů do roku 2030, že světová poptávka po ropě poroste ročně 1,4 %, což představuje nárůst ze 79 mil. barelů/den v roce 2003 na 92 mil. barelů/den v roce 2010 a 115 mil. barelů/den v roce 2030. Dvě třetiny celkového nárůstu spotřeby ropy budou způsobeny dopravním sektorem. Ropa tak stále zůstane dominantním primárním zdrojem energie. Pouze pomalu se budou prosazovat alternativy, jako jsou obnovitelné zdroje energie[3]

Graf 2: Predikce vývoje spotřeby primárních zdrojů energie do roku 2030 [3]


Snižování energetické závislosti na ropě

S výjimkou Norska pochází hlavní zdroje ropy dovážené do Evropy z politicky nestabilních oblastí (bývalý Sovětský svaz, Saúdská Arábie, Libye, Irán atd.). Proto je významným tématem snižování energetické závislosti na ropě. Následující tabulka podává přehled pohybů ropy od hlavních producentů k hlavním spotřebitelům.

Tabulka 3: Hlavní vývozci a spotřebitelé ropy (tis. barelů denně, 2006)[2]

Produkce / spotřeba USA Kanada Mexiko Evropa Afrika Austrálie Čína Japonsko
USA --- 154 255 313 35 3 7 88
Mexiko 1700 36 --- 198 --- --- --- ---
Latinská Amerika 2708 95 95 468 17 --- 262 3
Evropa 1120 371 85 --- 246 7 9 4
Bývalý Sovětský svaz 370 --- 1 5885 6 --- 489 47
Blízký Východ 2276 137 9 3208 756 125 1490 4217
Afrika 2659 214 6 2745 121 1 817 80

Nejvýznamnější podíl na spotřebě energií v dopravě má doprava silniční. Její podíl navíc dále narůstá. Nejrychleji rostoucím dopravním modem je doprava letecká, která však na rozdíl od silniční dopravy roste sice rychlejším tempem, ale z podstatně nižší úrovně, proto zatím zdaleka nedosahuje stejných výkonů, jako doprava silniční.

Cesty ke snížení závislosti na ropných produktech jsou v podstatě dvě. První je rozvoj nových paliv v dopravě ze zdrojů domácích či z oblastí s menší politickou nestabilitou (uhlí, zemní plyn) a z obnovitelných zdrojů, především biomasy, tzv. biopaliva (více o alternativních palivech v kapitole 4). Druhou cestou je pak nárůst energetické efektivity (technické úpravy motorů, hybridní motory atd.). Tabulka 4 ukazuje strukturu spotřeby jednotlivých paliv v dopravě v České republice.

Pozitivní přínos ke snížení energetické závislosti a emisí z dopravy by dále měly úspory spotřeby paliv dosažené snížením počtu cest či nahrazením kratších cest u osobní dopravy nemotorovými druhy dopravy.

Tabulka 4: Struktura spotřeby paliv v dopravě v ČR (tis. tun)[4]

2000 2002 2003 2004 2005 2006
Motorový benzin včetně biosložek 1 858 1 926 2 100 2 092 2 055 2 006
Letecký benzin 2,8 3 3,1 3 2 2
Letecký petrolej 192 195 251 322 335 339
Motorová nafta včetně biosložek 1 904 2 302 2 688 2 904 3 315 3 463
Biosložky do benzínu 0 0 0 0 0 3
Biosložky do nafty 70 73 70 36 3 19
LPG 62 64 65 68 70 72


Zdroje

  1. OECD (1998): Indicators for the Integration of Environmental Concerns into Transport policies. Working Group on the State of the Environment. ECMT Resolutions, ENV/EPOC/SE(98)1/FINAL
  2. 2,0 2,1 BP Statistical Review of World Energy June 2007. BP p.l.c., Londýn. Dostupné na http://www.bp.com Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „BP“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. 3,0 3,1 IEA (2005): World Energy Outlook 2002. Middle East and North Africa Insights. OECD/IEA
  4. MD ČR (2007): Ročenka dopravy 2006. Ministerstvo dopravy ČR. Dostupné na http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2006/index.html

Šablona:Pasdel