Spor o CHKO Soutok: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 743 bajtů ,  17. 5. 2016
bez shrnutí editace
(+ infobox)
Bez shrnutí editace
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox případ
{{Infobox případ
|obrázek    =  
|obrázek    =  
Řádek 6: Řádek 8:
|výsledek    = Perspektivní řešení problému, v současnosti ve fázi příprav
|výsledek    = Perspektivní řešení problému, v současnosti ve fázi příprav
|trvání      = 2008-2012
|trvání      = 2008-2012
|úloha vědy  = aktivní zapojení dodnes
|komunikace probíhá = neprobíhá, je zablokovaná
|komunikace konstruktivní = konfliktní
|forma komunikace = zprostředkovaná, tváří v tvář
|dořešena    = nedořešena
|dopad na žp    = negativní dopad na žp
|dopad na komunitu      = negativní dopad na místní komunitu
|kontakt    =  
|kontakt    =  
|poznámka    =  
|poznámka    =  
}}
}}
==Podstata případu ==
==Podstata případu ==
Oblast lužních lesů při dolních tocích řek Moravy a Dyje je jedním z nejcennějších území v ČR. Tvojí je hustá síť vodních kanálů, potůčků, slepých ramen, tůní a jezírek, které doplňují staré listnaté lesy a nivní louky mohutnými solitérními stromy. Všechny biotopy jsou domovem mnoha vzácných živočichů, rostlin i hub. Dohromady jde o stovky druhů ohrožených organismů, které se zde vyskytují na jediné lokalitě v republice nebo zde mají své těžiště výskytu.
Oblast lužních lesů při dolních tocích řek [[w:cs:Morava (řeka)|Moravy]] a [[w:cs:Dyje|Dyje]] je jedním z nejcennějších území v ČR. Tvoří je hustá síť vodních kanálů, potůčků, slepých ramen, tůní a jezírek, které doplňují staré listnaté lesy a nivní louky mohutnými solitérními stromy. Všechny biotopy jsou domovem mnoha vzácných živočichů, rostlin i hub. Dohromady jde o stovky druhů ohrožených organismů, které se zde vyskytují na jediné lokalitě v republice nebo zde mají své těžiště výskytu.


Krajina takzvané moravské Amazonie je poznamenána odedávna osídlením a hospodářskou činností. Už od 11. století zde byla budována hradiště. Už od 9. století se ale objevují první povodně v  důsledku odlesňování území Českomoravské vrchoviny a Jeseníků (Veselý 2004). Tvrdý luh, který byl pro tuto oblast již od holocénu charakteristický, byl postupně vystřídán měkkým luhem. Devastace lesů i zde dosahovala v 18. století svého vrcholu, kdy velké plochy lesa mizí pro potřeby průmyslu. Od 18. století záplavy znemožňovaly přirozené zmlazování lužního lesa, byl proto Lichtenštejny vysazován. Rozsah záplav se zvětšoval, a některá pole jsou tak měněna na louky. Dnes se ve většině lesního porostu těží dřevo.  
Krajina takzvané moravské Amazonie je poznamenána odedávna osídlením a hospodářskou činností. Už od 11. století zde byla budována hradiště. Už od 9. století se ale objevují první povodně v  důsledku odlesňování území Českomoravské vrchoviny a Jeseníků.<ref>Veselý, D., 2004: Vodní hospodářství v dolního toku řek Moravy a Dyje, povodně a regulace toků od historie po současnost. v: Hrib, M., Kordiovský, E.: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav</ref> Tvrdý luh, který byl pro tuto oblast již od holocénu charakteristický, byl postupně vystřídán měkkým luhem. Devastace lesů i zde dosahovala v 18. století svého vrcholu, kdy velké plochy lesa mizí pro potřeby průmyslu. Od 18. století záplavy znemožňovaly přirozené zmlazování lužního lesa, byl proto Lichtenštejny vysazován. Rozsah záplav se zvětšoval, a některá pole jsou tak měněna na louky. Dnes se ve většině lesního porostu těží dřevo.  


Na obou řekách byly od 19. století prováděny regulace, avšak nejničivější dopad na lužní lesy na jižní Moravě měla výstavba Novomlýnských nádrží ve 2. polovině 20. století. Bylo zničeno 1184 hektarů lesa a díky poklesu úrovně podzemní vody docházelo k vysychání a narušení nivních geobiocenóz. Koncem 80. let 20. století se začaly ukazovat katastrofální důsledky vodohospodářských úprav (Vrška 2006). Po celé následující desetiletí byl budován systém umělého zavlažování, díky kterému se vitalita zbylých lesů zlepšila.  
Na obou řekách byly od 19. století prováděny regulace, avšak nejničivější dopad na lužní lesy na jižní Moravě měla výstavba Novomlýnských nádrží ve 2. polovině 20. století. Bylo zničeno 1184 hektarů lesa a díky poklesu úrovně podzemní vody docházelo k vysychání a narušení nivních geobiocenóz. Koncem 80. let 20. století se začaly ukazovat katastrofální důsledky vodohospodářských úprav<ref>Vrška, T., eds., 2006: Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice II: Lužní lesy – Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina. Academia, Praha.</ref> Po celé následující desetiletí byl budován systém umělého zavlažování, díky kterému se vitalita zbylých lesů zlepšila.  


==Aktéři sporu==
==Aktéři sporu==
Řádek 45: Řádek 55:
Navrhovaná CHKO Soutok v rozsahu 139 km2 má tvar písmene V, táhnoucího se podél řek Moravy a Dyje od jejich soutoku. Na straně řeky Moravy končí u Lužic, řeku Dyji sleduje proti proudu k Břeclavi, která však do území zahrnuta není, a nad ní pokračuje krajinou Lednicko-valtického areálu k Dolní nádrži Nových Mlýnů, kde sousedí se stávající CHKO Pálava. Navrhovaná hranice vede mimo intravilány všech obcí. Ochrana se má soustředit především na zachování typického rázu krajiny v nivě dolního toku velkých řek a na zastoupení lužních lesů s mozaikou lučních, mokřadních a vodních společenstev.
Navrhovaná CHKO Soutok v rozsahu 139 km2 má tvar písmene V, táhnoucího se podél řek Moravy a Dyje od jejich soutoku. Na straně řeky Moravy končí u Lužic, řeku Dyji sleduje proti proudu k Břeclavi, která však do území zahrnuta není, a nad ní pokračuje krajinou Lednicko-valtického areálu k Dolní nádrži Nových Mlýnů, kde sousedí se stávající CHKO Pálava. Navrhovaná hranice vede mimo intravilány všech obcí. Ochrana se má soustředit především na zachování typického rázu krajiny v nivě dolního toku velkých řek a na zastoupení lužních lesů s mozaikou lučních, mokřadních a vodních společenstev.


V oblasti navrhované CHKO je vyhlášeno několik typů zvláště chráněných území a rezervací, včetně Evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží, Ptačích oblastí Lednické rybníky a Soutok - Tvrdonicko, Ramsarských mokřadů a 9 maloplošných zvláště chráněných území; celé území pak od roku 2003 leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava (Miklín 2012). Součástí území je také Lednicko-valtický areál, který je od roku 1996 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
V oblasti navrhované CHKO je vyhlášeno několik typů zvláště chráněných území a rezervací, včetně Evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží, Ptačích oblastí Lednické rybníky a Soutok - Tvrdonicko, Ramsarských mokřadů a 9 maloplošných zvláště chráněných území; celé území pak od roku 2003 leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava.<ref>Miklín, J., 2012: Soutok Moravy a Dyje - promarněná šance ochrany přírody? v: Romportl, D., Chuman, T., eds.: GEO/BIO DIVERZITA - Management chráněných území. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha</ref> Součástí území je také Lednicko-valtický areál, který je od roku 1996 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.


Naproti tomu příznivci CHKO i nadále tvrdí, že pro území soutoku Moravy a Dyje je CHKO nejlepší variantou ochrany. Jejich cílem je změna lesního hospodaření, které z jejich pohledu mění cenné území na lesnickou plantáž. Instituce, které mají zaručovat patřičnou ochranu území, podle nich nedostačují.
Naproti tomu příznivci CHKO i nadále tvrdí, že pro území soutoku Moravy a Dyje je CHKO nejlepší variantou ochrany. Jejich cílem je změna lesního hospodaření, které z jejich pohledu mění cenné území na lesnickou plantáž. Instituce, které mají zaručovat patřičnou ochranu území, podle nich nedostačují.
Řádek 51: Řádek 61:
Strany sporu se shodly v tom, že ministerstvo životního prostředí zvolilo nevhodné vyjednávající strategie a prezentaci záměru: místním nebyly nabídnuty kompenzace, představena pozitiva navrhované CHKO, ani účinně vyvráceny jejich někdy přehnané obavy z omezení, například že hrozí velká nezaměstnanost.  
Strany sporu se shodly v tom, že ministerstvo životního prostředí zvolilo nevhodné vyjednávající strategie a prezentaci záměru: místním nebyly nabídnuty kompenzace, představena pozitiva navrhované CHKO, ani účinně vyvráceny jejich někdy přehnané obavy z omezení, například že hrozí velká nezaměstnanost.  


Případ „Soutok“ je však v českém prostředí přece jen výjimečný: ještě nikdy se proti samotnému vyhlašování velkoplošného chráněného území nezvedla tak mohutná vlna odporu. Přispěla k němu zřejmě i aktuálně vypjatá situace v šumavském národním parku. Dlouhodobě zablokovanou komunikaci mezi navrhovateli a odpůrci vloni v létě 2012 dočasně rozetnul tehdejší ministr ŽP Tomáš Chalupa, který po jednání se zainteresovanými starosty oznámil, že pokud si to místní samosprávy nepřejí, CHKO Soutok vyhlašovat nebude. AOPK místo toho dostala za úkol připravit seznam maloplošných chráněných území. Velkoplošná chráněná oblast na soutoku Dyje a Moravy je totiž za současné regionální i národní mocenské konstelace nevyhlasitelná.
Případ „Soutok“ je však v českém prostředí přece jen výjimečný: ještě nikdy se proti samotnému vyhlašování velkoplošného chráněného území nezvedla tak mohutná vlna odporu. Přispěla k němu zřejmě i aktuálně vypjatá situace v šumavském národním parku. Dlouhodobě zablokovanou komunikaci mezi navrhovateli a odpůrci v létě 2012 dočasně rozetnul tehdejší ministr ŽP [[w:cs:Tomáš Chalupa|Tomáš Chalupa]], který po jednání se zainteresovanými starosty oznámil, že pokud si to místní samosprávy nepřejí, CHKO Soutok vyhlašovat nebude. [[w:cs:Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK]] místo toho dostala za úkol připravit seznam maloplošných chráněných území. Velkoplošná chráněná oblast na soutoku Dyje a Moravy je totiž za současné regionální i národní mocenské konstelace nevyhlasitelná.


==Zdroje==
==Zdroje==
===Reference===
<references />
===Další literatura===
*AOPK, 2010: Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území CHKO Soutok. AOPK, Praha
*AOPK, 2010: Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území CHKO Soutok. AOPK, Praha
*Dohnal, J., 2010: Jak bude vypadat CHKO Soutok. Ekolist. 30.3.2010. Dostupné na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-bude-vypadat-chko-soutok [Staženo 20. 11. 2012]
*Dohnal, J., 2010: Jak bude vypadat CHKO Soutok. Ekolist. 30.3.2010. Dostupné na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-bude-vypadat-chko-soutok [Staženo 20. 11. 2012]
*Klepač, V., 2010: CHKO Soutok nebude. Vláda ho kvůli odporu veřejnosti nevyhlásí. Ekolist. 18.9.2012. Dostupné na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chko-soutok-nebude-vlada-ho-kvuli-odporu-verejnosti-nevyhlasi [Staženo 1. 4. 2013]
*Klepač, V., 2010: CHKO Soutok nebude. Vláda ho kvůli odporu veřejnosti nevyhlásí. Ekolist. 18.9.2012. Dostupné na: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chko-soutok-nebude-vlada-ho-kvuli-odporu-verejnosti-nevyhlasi [Staženo 1. 4. 2013]
*Miklín, J., 2009: Lužní lesy Moravy a Dyje. Dostupné na: http://www.janmiklin.cz/clanek-luzni-lesy-moravy-a-dyje/#.UWl8Qlc7K00 [Staženo 3.3.2013]
*Miklín, J., 2009: Lužní lesy Moravy a Dyje. Dostupné na: http://www.janmiklin.cz/clanek-luzni-lesy-moravy-a-dyje/#.UWl8Qlc7K00 [Staženo 3.3.2013]
*Miklín, J., 2012: Soutok Moravy a Dyje - promarněná šance ochrany přírody? v: Romportl, D., Chuman, T., eds.: GEO/BIO DIVERZITA - Management chráněných území. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha
*Musil, L., 1997: Trvalá udržitelnost a pokora v postojích obyvatel jižní Moravy ke krajině.  Sociální studia 2, roč. 1997, č. 2, s. 133-150. Filosofická fakulta MU, Brno
*Musil, L., 1997: Trvalá udržitelnost a pokora v postojích obyvatel jižní Moravy ke krajině.  Sociální studia 2, roč. 1997, č. 2, s. 133-150. Filosofická fakulta MU, Brno
*Pešout, P., 2010: Doplnění soustavy chráněných krajinných oblastí v České republice. Ochrana přírody. Dostupné na: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/010/001351.pdf?seek= [Staženo 7.1.2013]
*Pešout, P., 2010: Doplnění soustavy chráněných krajinných oblastí v České republice. Ochrana přírody. Dostupné na: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/010/001351.pdf?seek= [Staženo 7.1.2013]
*Veselý, D., 2004: Vodní hospodářství v dolního toku řek Moravy a Dyje, povodně a regulace toků od historie po současnost. v: Hrib, M., Kordiovský, E.: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav
*Vrška, T., eds., 2006: Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice II: Lužní lesy – Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina. Academia, Praha


===Odkaz na diplomovou práci===
 
*http://is.muni.cz/th/333247/fss_m
===Odkazy na související zdroje===
*diplomová práce: http://is.muni.cz/th/333247/fss_m
*překlad případu v anglické verzi: http://vcsewiki.czp.cuni.cz/wiki/Dispute_over_the_Soutok_PLA
 
===Externí odkazy===
*[[w:cs:Dyjský trojúhelník|Dyjský trojúhelník]] - na cswiki
 
{{licence cc|Gregorová, Žaneta}}
{{MOSUR}}
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu