Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Spor o CHKO Soutok
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Závěr== Navrhovaná CHKO Soutok v rozsahu 139 km2 má tvar písmene V, táhnoucího se podél řek Moravy a Dyje od jejich soutoku. Na straně řeky Moravy končí u Lužic, řeku Dyji sleduje proti proudu k Břeclavi, která však do území zahrnuta není, a nad ní pokračuje krajinou Lednicko-valtického areálu k Dolní nádrži Nových Mlýnů, kde sousedí se stávající CHKO Pálava. Navrhovaná hranice vede mimo intravilány všech obcí. Ochrana se má soustředit především na zachování typického rázu krajiny v nivě dolního toku velkých řek a na zastoupení lužních lesů s mozaikou lučních, mokřadních a vodních společenstev. V oblasti navrhované CHKO je vyhlášeno několik typů zvláště chráněných území a rezervací, včetně Evropsky významných lokalit Niva Dyje a Soutok – Podluží, Ptačích oblastí Lednické rybníky a Soutok - Tvrdonicko, Ramsarských mokřadů a 9 maloplošných zvláště chráněných území; celé území pak od roku 2003 leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava.<ref>Miklín, J., 2012: Soutok Moravy a Dyje - promarněná šance ochrany přírody? v: Romportl, D., Chuman, T., eds.: GEO/BIO DIVERZITA - Management chráněných území. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha</ref> Součástí území je také Lednicko-valtický areál, který je od roku 1996 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Naproti tomu příznivci CHKO i nadále tvrdí, že pro území soutoku Moravy a Dyje je CHKO nejlepší variantou ochrany. Jejich cílem je změna lesního hospodaření, které z jejich pohledu mění cenné území na lesnickou plantáž. Instituce, které mají zaručovat patřičnou ochranu území, podle nich nedostačují. Strany sporu se shodly v tom, že ministerstvo životního prostředí zvolilo nevhodné vyjednávající strategie a prezentaci záměru: místním nebyly nabídnuty kompenzace, představena pozitiva navrhované CHKO, ani účinně vyvráceny jejich někdy přehnané obavy z omezení, například že hrozí velká nezaměstnanost. Případ „Soutok“ je však v českém prostředí přece jen výjimečný: ještě nikdy se proti samotnému vyhlašování velkoplošného chráněného území nezvedla tak mohutná vlna odporu. Přispěla k němu zřejmě i aktuálně vypjatá situace v šumavském národním parku. Dlouhodobě zablokovanou komunikaci mezi navrhovateli a odpůrci v létě 2012 dočasně rozetnul tehdejší ministr ŽP [[w:cs:Tomáš Chalupa|Tomáš Chalupa]], který po jednání se zainteresovanými starosty oznámil, že pokud si to místní samosprávy nepřejí, CHKO Soutok vyhlašovat nebude. [[w:cs:Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK]] místo toho dostala za úkol připravit seznam maloplošných chráněných území. Velkoplošná chráněná oblast na soutoku Dyje a Moravy je totiž za současné regionální i národní mocenské konstelace nevyhlasitelná.
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu MOSUR