Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Spor o CHKO Soutok
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Podstata případu == Oblast lužních lesů při dolních tocích řek [[w:cs:Morava (řeka)|Moravy]] a [[w:cs:Dyje|Dyje]] je jedním z nejcennějších území v ČR. Tvoří je hustá síť vodních kanálů, potůčků, slepých ramen, tůní a jezírek, které doplňují staré listnaté lesy a nivní louky mohutnými solitérními stromy. Všechny biotopy jsou domovem mnoha vzácných živočichů, rostlin i hub. Dohromady jde o stovky druhů ohrožených organismů, které se zde vyskytují na jediné lokalitě v republice nebo zde mají své těžiště výskytu. Krajina takzvané moravské Amazonie je poznamenána odedávna osídlením a hospodářskou činností. Už od 11. století zde byla budována hradiště. Už od 9. století se ale objevují první povodně v důsledku odlesňování území Českomoravské vrchoviny a Jeseníků.<ref>Veselý, D., 2004: Vodní hospodářství v dolního toku řek Moravy a Dyje, povodně a regulace toků od historie po současnost. v: Hrib, M., Kordiovský, E.: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě. Moraviapress, Břeclav</ref> Tvrdý luh, který byl pro tuto oblast již od holocénu charakteristický, byl postupně vystřídán měkkým luhem. Devastace lesů i zde dosahovala v 18. století svého vrcholu, kdy velké plochy lesa mizí pro potřeby průmyslu. Od 18. století záplavy znemožňovaly přirozené zmlazování lužního lesa, byl proto Lichtenštejny vysazován. Rozsah záplav se zvětšoval, a některá pole jsou tak měněna na louky. Dnes se ve většině lesního porostu těží dřevo. Na obou řekách byly od 19. století prováděny regulace, avšak nejničivější dopad na lužní lesy na jižní Moravě měla výstavba Novomlýnských nádrží ve 2. polovině 20. století. Bylo zničeno 1184 hektarů lesa a díky poklesu úrovně podzemní vody docházelo k vysychání a narušení nivních geobiocenóz. Koncem 80. let 20. století se začaly ukazovat katastrofální důsledky vodohospodářských úprav<ref>Vrška, T., eds., 2006: Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice II: Lužní lesy – Cahnov-Soutok, Ranšpurk, Jiřina. Academia, Praha.</ref> Po celé následující desetiletí byl budován systém umělého zavlažování, díky kterému se vitalita zbylých lesů zlepšila.
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu MOSUR