Společná znalost: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  16. 11. 2018
Řádek 6: Řádek 6:
Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení "společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědců zabývající se určitým odvětvím kvantové fyziky nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.
Etymologicky je termín vymezen pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení "společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen úzkému okruhu jednotlivců, např. vědců zabývající se určitým odvětvím kvantové fyziky nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.


Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známa všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.[[File:Blind men and elephant2.jpg|thumb|[https://en.wikipedia.org/wiki/Blind_men_and_an_elephant Podobenství o nevidomých a slonovi] ukazuje tendenci předkládat omezené znalosti jako celou pravdu.]]Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómů může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že země obíhá kolem slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezení nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná v Hovorech s T. G. M. jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>
Pro společnou znalost se v angličtině používá pojem common knowledge. Setkáme se i s pojmy conventional wisdom či general knowledge, přičemž definice jsou různé. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common-knowledge</ref>, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”<ref>https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/common?q=common%2Bknowledge</ref>, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známa všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán”<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge</ref> a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.[[File:Blind men and elephant2.jpg|thumb|[https://en.wikipedia.org/wiki/Blind_men_and_an_elephant Podobenství o nevidomých a slonovi] ukazuje tendenci předkládat omezené znalosti jako celou pravdu.]]Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómů může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že země obíhá kolem slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Lidské dějiny souvisí s dějinami víry v různé axiómy. Společenské změny jsou často v korelaci s opuštěním starých axiómů a nalezením nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: ,,Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká."<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Tomáš Garrigue Masaryk vzpomíná v Hovorech s T. G. M. jak si na něj matky stěžovaly kvůli tomu, že učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>


== Problematika společné znalosti ==
== Problematika společné znalosti ==
Na určitém stupni poznání zpravidla začínáme chápat, že toho, co nevíme je mnohem více než toho, co víme. Věda hledá odpovědi na různé otázky ale paradoxně čím více jich zodpovídá, tím více nalézá nových.<ref>https://www.quora.com/Does-science-create-more-questions-than-it-answers-and-is-this-a-good-or-bad-thing</ref> Vědec, který nalezne odpověď na otázku, tak připomíná Hérakla, který sice usekne hydře hlavu, vzápětí ale zjistí, že jí narostly dvě nové.  
Na určitém stupni poznání zpravidla začínáme chápat, že toho, co nevíme je mnohem více než toho, co víme. Věda hledá odpovědi na různé otázky ale paradoxně čím více jich zodpovídá, tím více nalézá nových.<ref>https://www.quora.com/Does-science-create-more-questions-than-it-answers-and-is-this-a-good-or-bad-thing</ref> Vědec, který nalezne odpověď na otázku, tak připomíná Hérakla, který sice usekne hydře hlavu, vzápětí ale zjistí, že jí narostly dvě nové.  


Dějiny také ukazují jak se dřívější ,,pravdy" v průběhu času ukázaly směšnými (jako zmíněné dogma, že se Slunce točí kolem země či že Země je placatá). Znalost se proto vyvíjí a je možné si proto položit otázku, zda se vůbec snažit na nějakém znalostním kánonu společensky shodnout a raději nepřijmout fakt, že každý může mít ,,svoji pravdu". Otázka zda je pravda objektivní (něco, co je skutečně poznatelné) či subjektivní (věcí konsensu a úhlu pohledu) zaměstnává filozofy od dávných dob. Tento problém a relativizaci možnosti poznat pravdu vystihuje známá [https://www.biblegateway.com/passage/?search=Jan+18&version=B21 Pilátova otázka: ,,Co je pravda?"]
Dějiny také ukazují jak se dřívější ,,pravdy" v průběhu času ukázaly směšnými (jako zmíněné dogma, že se Slunce točí kolem země či že Země je placatá). Znalost se vyvíjí a je možné si proto položit otázku, zda se vůbec snažit na nějakém znalostním kánonu společensky shodnout a raději nepřijmout fakt, že každý může mít ,,svoji pravdu". Otázka zda je pravda objektivní (něco, co je skutečně poznatelné) či subjektivní (věcí konsensu a úhlu pohledu) zaměstnává filozofy od dávných dob. Tento problém a relativizaci možnosti poznat pravdu vystihuje známá [https://www.biblegateway.com/passage/?search=Jan+18&version=B21 Pilátova otázka: ,,Co je pravda?"]


Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.”<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s</ref> Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný. Jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené. I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí platit a mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Toto uvědomění je ale důležité pro zachování pokory v našem poznání, jako obrana před dogmatismem a pro vědecké bádání, podle Karla Poppera: "In so far as a scientific statement speaks about reality, it must be falsifiable: and insofar as it is not falsifiable, it does not speak about reality."<ref>The Logic of Scientific Discovery. https://books.google.cz/books?id=0a5bLBbe_dMC&pg=PA316&dq=%22In+so+far+as+a+scientific+statement+speaks+about+reality%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjYlLnXhdbeAhUMlSwKHePZDvkQ6AEIKTAA#v=onepage&q=%22In%20so%20far%20as%20a%20scientific%20statement%20speaks%20about%20reality%22&f=false P. 316</ref> (Pokud se vědecké tvrzení týká reality, musí to být potenciálně vyvratitelné, a pokud není potenciálně vyvratitelné, nehovoří o realitě).  
Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.”<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s</ref> Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný. Jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené. I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí platit a mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Toto uvědomění je ale důležité pro zachování pokory v našem poznání, jako obrana před dogmatismem a pro vědecké bádání, podle Karla Poppera: "In so far as a scientific statement speaks about reality, it must be falsifiable: and insofar as it is not falsifiable, it does not speak about reality."<ref>The Logic of Scientific Discovery. https://books.google.cz/books?id=0a5bLBbe_dMC&pg=PA316&dq=%22In+so+far+as+a+scientific+statement+speaks+about+reality%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjYlLnXhdbeAhUMlSwKHePZDvkQ6AEIKTAA#v=onepage&q=%22In%20so%20far%20as%20a%20scientific%20statement%20speaks%20about%20reality%22&f=false P. 316</ref> (Pokud se vědecké tvrzení týká reality, musí to být potenciálně vyvratitelné, a pokud není potenciálně vyvratitelné, nehovoří o realitě).  
Byrokraté, editor
1 523

editací