Editace stránky Společná znalost

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
''Článek v přípravě - zatím není určen pro jakékoliv využívání.''
'''Společná znalost''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství.
'''Společná znalost''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství.


Řádek 19: Řádek 21:
Určitá společná znalost, tvořená z konkrétních všeobecně uznávaných axiómů, je tedy pro normální život nezbytná. Tato znalost je pak něčím, o čem se předpokládá, že se na tom všichni zúčastnění shodnou. Je to společný jazyk dané skupiny (na pozdrav: ,,Dobrý den" každý Čech ví, že se dá odpovědět také slovy dobrý den). Společná znalost se ale mění a vyvíjí. A již určitá nejasnost v její definici ilustruje závažnější otázku, která spočívá v tom, co můžeme v současném informačním chaosu a rozpadu znalostních kánonů v různých odvětvích považovat za společnou znalost dané skupiny a co ne.
Určitá společná znalost, tvořená z konkrétních všeobecně uznávaných axiómů, je tedy pro normální život nezbytná. Tato znalost je pak něčím, o čem se předpokládá, že se na tom všichni zúčastnění shodnou. Je to společný jazyk dané skupiny (na pozdrav: ,,Dobrý den" každý Čech ví, že se dá odpovědět také slovy dobrý den). Společná znalost se ale mění a vyvíjí. A již určitá nejasnost v její definici ilustruje závažnější otázku, která spočívá v tom, co můžeme v současném informačním chaosu a rozpadu znalostních kánonů v různých odvětvích považovat za společnou znalost dané skupiny a co ne.


== Společná znalost se fragmentarizuje ==
== Společná znalost se vytrácí ==
[[File:Los portadores de la antorcha.jpg|thumb|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí určitá fragmentarizace dřívější obecně sdílené společné znalosti.   
[[File:Los portadores de la antorcha.jpg|thumb|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.   
 
Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref>


V kontextu problematiky společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> To představuje problém pro vzdělávání (jak je ujistit, že opravdu je?). Na druhou stranu jisté zpochybnění poznání může být pozitivní pro kreativní a kritické myšlení. To ale pouze za předpokladu, že dotyčný bude otevřený k argumentům, bude se chtít dopátrat pravdy a nepropadne radikálnímu relativismu a agnosticismu. Tedy, že např. přijme argumentaci, že Země je kulatá protože a) máme obrázky z družic b) může se o tom přesvědčit vlastní zkušeností, když bude sedět na pláži a uvidí jak se lodě vynořují za horizontem, popř. další argumenty.<ref>https://www.popsci.com/10-ways-you-can-prove-earth-is-round#page-3</ref> Pokud někdo věří, že Země je kulatá pouze na základě toho, že mu to řekli ve škole (a nedokáže to vyargumentovat), je to podobné jako když někdo jiný dříve věřil, že Země je placatá, ''protože mu to řekli ve'' ''škole''. Z výzkumu také vyplynulo, že starší respondenti jsou si více jistí, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref> Je tedy možné, že i nynější mladí respondenti si budou časem jistější v tom, že je kulatá (nebo placatá?). Je ale otázka, zda to bude díky tomu, že budou chytřejší, nebo díky tomu, že s věkem roste potřeba jistoty a víry v dogmata.
Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém a druhého to nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která již vyrostla v digitálním světě): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu rozpadu společné znalosti je také zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>  


Fragmentarizace společné znalosti v různých prostředích má důsledky v různých oblastech, např.:  
Rozpad společné znalosti má důsledky napříč společností, např.:  
* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>  
* Ve vzdělávání. Učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách může růst diverzita a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt,] tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě. Předvídání toho, co ostatní ví je značný problém.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758/s13421-018-0842-4</ref><ref>https://www.researchgate.net/publication/280906162_How_we_know_-_And_sometimes_misjudge_-_What_others_know_Imputing_one's_own_knowledge_to_others</ref> Společná znalost se u studentů mění napříč generacemi.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref> Staří učitelé proto mohou mít pocit, že noví žáci vědí méně. Ti ale nemusí mít méně znalostí, pouze mají jiné. Problematika společné znalosti konkrétních skupin, např. studentů je proto zajímavým námětem na výzkum.<ref>https://link.springer.com/article/10.3758%2Fs13428-012-0307-9</ref><ref>https://eurozpravy.cz/domaci/politika/216694-studenti-nevi-co-je-vitezny-unor-jejich-odpovedi-vas-zaskoci/</ref>  
* V politice. Politik neví o jaká témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.
* V politice. Politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit. Každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné. Prohlubuje se názorová propast mezi centrem a periferiemi. Vzhledem k množství informací a mohou začít voliči ztrácet přehled i zájem o politiku. O politice je tak těžké i mluvit, protože společná znalost např. jmen ministrů, důležitých jednání atd. se vytrácí.
* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.
* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních prostředí a generací. Mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a počítačů. A naopak vůbec nemusí rozumět myšlenkovým světům, v nichž starší generace žijí.


Řádek 47: Řádek 47:
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]  
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Common_knowledge Common knowledge na anglické Wikipedii]  
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom Conventional wisdom na anglické Wikipedii]
''(možno nainstalovat Google translator do Chromu a jeho pomocí anglické stránky přeložit).''
''(možno nainstalovat Google translator do chromu a jeho pomocí anglické stránky jednoduše přeložit).''
== Související články ==
== Související články ==
* [[Co citovat a co ne?]]
* [[Co citovat a co ne?]]
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablony použité na této stránce: