7 211
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{aktualizovat}} | |||
Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu. | Přestože EU zatím nemá právní subjektivitu, její působení navenek se projevuje stále významněji. Rámec tomuto působení dává společná zahraniční a bezpečnostní politika. Jejím cílem je chránit společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a celistvost EU, posilovat bezpečnost EU, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost v souladu se zásadami Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a Pařížské Charty, podporovat spolupráci a vládu práva a respektování lidských práv a základních svobod. Členské státy musejí koordinovat své aktivity v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích, dodržovat sjednaná stanoviska a vzájemně se informovat o otázkách společného zájmu. | ||
| Řádek 10: | Řádek 11: | ||
*mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru. | *mise bojových sil k řešení krizí, zahrnujíce v to i mise pro prosazování míru. | ||
Tatáž [[Evropská rada]] také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin. | Tatáž [[w:cs:Evropská rada|Evropská rada]] také rozhodla o tom, že EU by měla mít kapacity pro autonomní akce. Tyto akce by se měly opírat o vlastní vojenské sily, prostředky pro jejich použití a připravenost je použít, aby EU byla schopna adekvátně odpovídat na mezinárodní krize, a to nezávisle na aktivitách NATO. V této souvislosti se hovoří o tzv. Helsinském hlavním cíli (vytvoření společných jednotek a relevantních struktur), zformulovaném na Evropské radě v Helsinkách v roce 1999. Bezpečnostní politika EU vychází ze schválené Evropské bezpečnostní strategie z prosince 2003, která si vytkla za cíl reagovat na v současnosti největší rizika pro EU. Těmi jsou: terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, nefunkční státní správa v třetích zemích (korupce, zneužívání moci, slabé instituce apod.) a organizovaný zločin. | ||
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje: | Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU v praxi používá následující nástroje: | ||