Ekologie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 50 bajtů ,  25. 2. 2019
m
doplnění
(doplněny odkazy)
m (doplnění)
Řádek 1: Řádek 1:
Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.
Ekologie - odvozeno z řeckého "oikos", což znamená domov; má tedy být studiem "domácího života organismů". Zabývá se vzájemným působením mezi [[organismus|organismy]] a jejich [[Co je „prostředí“?|prostředím]], poukazuje na životně důležité vazby mezi nimi (rostliny, na nich závislí živočichové, s nimi spojené toky chemických látek a působení fyzikálních faktorů prostředí nebo [[biotop|biotopu]]). Zavádí pojem [[ekosystém]] - rozumí jím soubor organismů a jejich prostředí, chápaný holisticky, představující prakticky rozeznatelnou entitu.


'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[společenstvo|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase).
'''Předmětem ekologie''' jsou [[organismus|organismy]], [[populace]] (skupina jedinců téhož druhu na určitém území) a [[w:cs:Společenstvo|společenstva]] (soubor druhů, které se vyskytují společně v prostoru a čase) a jejich [[Diverzita společenstev|diverzita]].


Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie|další]].
Nejdůležitějšími '''pojmy ekologie''' jsou (kromě výše míněných): [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika|ekologická nika]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Populace|populace]], [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologické systémy#Ekologick.C3.A1%20rovnov.C3.A1ha|ekologická rovnováha]] a [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie|další]].


== Ekologický přístup ==
==Ekologický přístup==
Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.
Ekologický přístup vychází z principů ekologie a je vhodný pro ochranu přírody - bere ohled na vztahy mezi organismy, společenstvími a prostředím. Z hlediska nepříznivých dopadů např. vlivu lidské činnosti zavádí další pojmy: [[nosná kapacita prostředí]] (resp. ekosystému), někdy také nazývaná mez únosnosti - je definovaná jako ''maximální možný počet jedinců daného druhu'' (zde člověka), ''které může prostředí uživit'' <ref>Odum, EP. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 736 s.</ref>. Pokud je nosná kapacita lesa (nebo jakéhokoli jiného ekosystému) překročena, tedy když v něm žije větší počet jedinců jednoho druhu než je únosné, ekosystém se dostává do stavu stresu. [[w:cs:Stres (rostliny)|Stres]] ekosystému je definován jako ''stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahujícím obvyklé rozpětí homeostázy, které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován'' <ref>Míchal, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, 1994. 276 s. <nowiki>ISBN 80-85368-22-6</nowiki>.</ref>. Více [[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu|zde]] <ref>Jančaříková, Kateřina . ''[[Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Úvod do předmětu]]'' [online]. Enviwiki; [citováno 25. 2.. 2019 ]. </ref>.


1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu