Národní státy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 31 bajtů ,  16. 11. 2018
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.
Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.rh48theith4ith49ti4te9tir9tjorf


Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maxi­mální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komuni­kačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Tako­výchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid,  pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eri­trea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geo­politické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).
Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maxi­mální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komuni­kačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Tako­výchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid,  pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eri­trea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geo­politické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).
Neregistrovaný uživatel
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu