Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „Evropská komise“ textem „Evropská komise“)
Bez shrnutí editace
Řádek 101: Řádek 101:
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[w:cs:Evropská agentura pro životní prostředí|Evropská agentura pro životní prostředí]] (EEA) a [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]<ref name="Šauer"></ref>.
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[w:cs:Evropská agentura pro životní prostředí|Evropská agentura pro životní prostředí]] (EEA) a [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]<ref name="Šauer"></ref>.


Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí<ref name="Šauer"></ref>.
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí<ref name="Šauer"></ref>.


==Metody hodnocení efektivnosti investic==  
==Metody hodnocení efektivnosti investic==