Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 287 bajtů ,  25. 2. 2019, 16:24
m
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]
== '''Definice''' ==Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v [[porézním]] půdním prostředí pomocí [[w:cs:mikroorganismus|mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs: Rostliny |rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref>
=='''Základní charakteristika'''==
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:
* [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřady]] s plovoucími rostlinami
* mokřady se [[submerznímisubmerzní]] mi (ponořenými) rostlinami
* mokřady s [[emerznímiemerzní]] mi (vynořenými) rostlinami
Jako '''kořenové čistírny''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs: Bakterie|bakterií]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny [[wikipedia:cs: Substrát|substrát]] poskytují prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné látylátky, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs: Odpadní voda|Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala [[kořenovým ložem]], kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna [[drénem]].<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň, 1995, 146 str.</ref>
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří:
* [http[w://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos :Rákos|Rákos obecný (Phragmites australis)]]* [http[w://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_latifolia :Typha latifolia|Orobinec širokolistý (Typha latifolia)] ]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]
* [[w:cs:Skřípinec|Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)]
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[wikipedia:cs: Kyslík|kyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|kořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|aerobnímu]] odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.
== '''Použití''' ==Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentní obyvatel|ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlní vody|důlních vod]].
== '''Současný stav v ČR''' == V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..<ref> Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. Ekologie a společnost 3/2008, str.22-23, ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref>
[[Soubor:rokvystavby.jpg]]
== '''Výhody a nevýhody''' ==
*'''Výhody''':
**nenarušují ráz krajiny
== Zdroje ==
<references/>
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny]
 
[[Kategorie:Odpadové hospodářství]]
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
1 143

editací