Kormorán velký jako státem chráněný druh: Porovnání verzí

m
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
[[File:Phalacrocorax carbo Vic.jpg|thumb|right|Kormorán velký]]
[[File:Phalacrocorax carbo Vic.jpg|thumb|right|Kormorán velký]]


V&nbsp;posledních letech se na [[MŽP|Ministerstvu životního prostředí]] množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (dále ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v&nbsp;50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. Právní ochrana kormorána je v ČR zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992. Díky této vyhlášce patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy a je tedy zakázáno jakkoli negativně ovlivňovat jeho vývojová stádia a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit (na místě odpočinku). Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín. To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček.&nbsp;<ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref>&nbsp;V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je stav kormorána v ČR a zejména jsem se zajímal o metody výpočtu škody, kterou působí ekonomickým subjektům.  
V&nbsp;posledních letech se na [[MŽP|Ministerstvu životního prostředí]] množí žádosti o náhradu škod způsobenou chráněnými živočichy. Mezi největší „stěžovatele“ patří Český rybářský svaz (dále ČRS) a soukromí chovatelé ryb. Příčinou jejich škod je kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Kromě žádostí o náhradu škod přibývají také žádosti o povolení limitovaného odstřelu tohoto ptáka. Kormorán se v&nbsp;50. letech 20. století nacházel na pokraji vyhubení a ve snaze o obnovení jeho populace byl prohlášen za zvláště chráněného živočicha. Tento status mu zůstal až do dneška, tedy téměř 60 let. Právní ochrana kormorána je v ČR zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a příloze vyhlášky 395/1992. Díky této vyhlášce patří kormorán velký mezi zvláště chráněné druhy a je tedy zakázáno jakkoli negativně ovlivňovat jeho vývojová stádia a škodlivě zasahovat do jejich sídel (přirozených i umělých). Zákon zakazuje zvířata zabíjet, zraňovat, chytat a plašit (na místě odpočinku). Výjimka z tohoto zákona může být udělena, rozhodující je posouzení veřejného zájmu a zájmu přírody. Zkušenost ukazuje, že přiblížit se ke kormoránům sedícím na stromech je prakticky nemožné. Kormorán je velice inteligentní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétá. Jeho inteligenci dokazují i pokusy o plašení s&nbsp;použitím různých figurín. To sice bylo prvních pár dní efektivní, ale později si ptáci na přítomnost figurín zvykli a nijak je nerušily. Když se ale v&nbsp;blízkosti objevil člověk, okamžitě odlétli, jak uvádí Roman Zajíček.&nbsp;<ref>Kormoráni táhnou ze severu, rybářům přibývají vrásky. Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník [online]. 22.10.2004, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/50634/kormorani-tahnou-ze-severu-rybarum-pribyvaji-vrasky</ref>&nbsp;V následující práci jsem se tedy rozhodl zjistit, jaký je stav kormorána v ČR a zejména jsem se zajímal o metody výpočtu škody, kterou působí ekonomickým subjektům.  


== Vývoj počtu kormoránů ==
== Vývoj počtu kormoránů ==


Důležitá je skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník [online]. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/myslivci-odstreli-premnozene-kormorany201005040.html&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;.</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330.<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát&nbsp;<ref>ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz [online]. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo). Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.crsplzen.cz/Informace.html&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref> (ze 4 000 na 400 000 kusů v Evropě, podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní. <br>  
Důležitá je skutečnost, že naprostá většina kormoránů, které je v&nbsp;zimě možné vidět na stromech, v&nbsp;ČR nehnízdí. Jedná se pouze o ptáky, kteří do ČR přitáhli ze severní evropy. Většina zdrojů se shoduje na tom, že kormorán v&nbsp;ČR hnízdí až od roku 1982.<ref>Myslivci odstřelí přemnožené kormorány. Krkonošský deník. 5.5.2010, , [cit. 2010-05-18].</ref> Toto je také hlavní argument zastánců povolení odstřelu těchto ptáků. Počet hnízdících párů se v&nbsp;roce 2009 pohyboval kolem čísla 330<ref name="crs">ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, Západočeský územní svaz. 1.3.2010 [cit. 2010-05-18]. Tisková zpráva ČRS ÚS Plzeň k výskytu a škodám způsobených kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo).</ref> Mnohem větší číslo, kolem 7&nbsp;500 párů, však představují zimující ptáci. Vzhledem ke způsobu zjišťování (provádí dobrovolníci v&nbsp;lokalitách podle vlastního výběru) může být toto číslo relativně nepřesné. Na internetových stránkách ČRS je u roku 2005 uvedeno dokonce číslo cca 63&nbsp;000 kusů. A právě tito zimující jedinci jsou označováni jako hlavní problém. Je otázkou, zda by nebylo na místě novelizovat právní normu z&nbsp;roku 1992, aby více odpovídala realitě. Její účel, zabránit vyhynutí druhu, byl pravděpodobně úspěšně splněn a v&nbsp;současnosti dochází k&nbsp;prudkému růstu počtu kormoránů v&nbsp;Evropě. Uvádí se, že stavy oproti 50. létům minulého století vzrostly 1000-krát&nbsp;<ref name="crs" />(ze 4 000 na 400 000 kusů v Evropě, podle ČRS se stav kormorána v&nbsp;ČR v&nbsp;letech 2000 – 2003 zvýšil z cca 15 tisíc kusů na 55 tisíc kusů). Z&nbsp;ohroženého druhu se pomalu ale jistě stává druh invazivní, v&nbsp;mnoha státech Evropy nepůvodní. <br>  


== Výpočet škody způsobené kormoránem  ==
== Výpočet škody způsobené kormoránem  ==
Řádek 24: Řádek 24:
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Pro určení výše náhrady je pak třeba vynásobit zjištěnou škodu nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je peněžní hodnota představována nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Při určování velikosti způsobené škody na rybách je třeba také zohlednit hledisko sportovního rybolovu. Cena ryby pro sportovního rybáře nepředstavuje pouze cenu masa, ale má pro něj také určitou sportovní hodnotu. Zničení rybí populace v jedné oblasti tedy nezpůsobí škodu pouze rybářské organizaci, která tam ryby vysadila, ale také se sníží turistická hodnota dané lokality. Tato změna atraktivity se dá nejlépe určit metodou cestovních nákladů (metoda cestovních nákladů, travel cost method).   
Pokud mezi sebou tyto tři proměnné vynásobíme, zjistíme přibližnou škodu na rybí obsádce, vyjádřenou v&nbsp;kilogramech. Pro určení výše náhrady je pak třeba vynásobit zjištěnou škodu nějakou peněžní hodnotou. Toto vyjádření je ale trochu problém. Pro soukromé chovatele ryb je peněžní hodnota představována nákupní cenou jejich ryb a nikoli cenou tržní. Pokud tedy podnikatel nakoupí na jaře násadu do svého rybníka za účelem pozdějšího prodeje a během zimy se mu na rybníce usadí hejno kormoránů, dostane jako náhradu pouze částku, kterou investoval do nákupu násady na jaře. Při určování velikosti způsobené škody na rybách je třeba také zohlednit hledisko sportovního rybolovu. Cena ryby pro sportovního rybáře nepředstavuje pouze cenu masa, ale má pro něj také určitou sportovní hodnotu. Zničení rybí populace v jedné oblasti tedy nezpůsobí škodu pouze rybářské organizaci, která tam ryby vysadila, ale také se sníží turistická hodnota dané lokality. Tato změna atraktivity se dá nejlépe určit metodou cestovních nákladů (metoda cestovních nákladů, travel cost method).   


Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).  
Krmná dávka jednoho kormorána na jeden den je odhadována v&nbsp;rozmezí 0,5 – 0,8 kg ryb.<ref>MAKOŇ, Karel. Kormorán velký jeho rozšíření a regulační odstřel. Plzeň : , duben 2000 [cit. 2010-05-18]. Dostupné z WWW: http://www.desop.cz/dokumenty/Archiv/Ostatni_zpravy/Odborne_zpravy/Kormorani_rok_2000.pdf</ref> Další možností, jak odhadnout množství ryb, které zkonzumují kormoráni, je přes procentuální podíl na jejich hmotnosti. Zde se za typickou denní dávku kormorána pokládá 17&nbsp;% jeho hmotnosti.<ref>ANDRESKA, Jan; ČECH, Martin; RUSŇÁK, Štěpán. Kormorán velký v Čechách a jeho potrava v Praze . Živa [online]. Květen 2007, , [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://ziva.avcr.cz/data/pdf/2008-04-21-17-06-17-70b150599fc1d4e5ecce1121b29bec00.pdf</ref> Vzhledem k&nbsp;tomu, že běžná hmotnost se pohybuje od 2 do 3,5 kg, tvoří denní dávka jednoho ptáka 0,34 – 0,6 kg ryb. První kormoráni do ČR přilétají během měsíce října a zůstávají až do března. Tyto doby jsou samozřejmě pouze orientační, ale odpovídají letošní zimě (2009/2010).  


Pokud použiji čísla uvedená výše, bude vyčíslení škody v kilogramech následující:  
Pokud použiji čísla uvedená výše, bude vyčíslení škody v kilogramech následující:  
Řádek 40: Řádek 40:
== Složení potravy  ==
== Složení potravy  ==


Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého.  [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.  
Z naprosté většiny se jedná o rybožravého dravce. Adámek<ref>ADÁMEK, Zdeněk. Potravní spektrum kormorána velkého.  [online]. 2004, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/spektrum_kormorana.html</ref> uvádí jen jeden případ, kdy byla v trávícím traktu kormorána nalezena kost skokana. Jeho zaměření na zraněné nebo jinak oslabené ryby (nemocné...) je neodůvodněné a neprokázané, jak uvádí Adámek.  


Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny např. sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva].  [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: &amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;lt;http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;gt;.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující&nbsp;:  
Obecně se dá říct, že na rychle tekoucích vodách v potravě převažují ryby lososovité, lipan a ryby kaprovité. Ve stojatých vodách to pak jsou ryby kaprovité a okounovité. Velikost kořisti se většinou nepohybuje přes 40 cm. Tyto výsledky jsou potvrzeny např. sledováním<ref>ČECH, Martin. Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Vltavě ve Vyšším Brodu v zimním období 2004/2005 [závěrečná zpráva].  [online]. 2005, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-muskar.eu/archivPM/ochrana/predatori/kormorani_na_vltave.pdf.</ref>, které se uskutečnilo v letech 2004/2005 na Vltavě ve Vyšším Brodu. Podle této studie bylo zastoupení jednotlivých čeledí následující&nbsp;:  


Celkem 389 ryb  
Celkem 389 ryb  
86

editací