Skialpinismus v Českých národních parcích – konflikty s ochranou přírody a tetřívek obecný: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
(+ linky)
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
==Úvod==
Skialpinismus nabírá v posledních letech na oblíbenosti. Je to atraktivní forma vysokohorské turistiky, výšlap s lyžemi a následným sjezdem na lyžích v neupraveném terénu zasněžených hor.<ref>{{Citace monografie
Skialpinismus nabírá v posledních letech na oblíbenosti. Je to atraktivní forma vysokohorské turistiky, výšlap s lyžemi a následným sjezdem na lyžích v neupraveném terénu zasněžených hor.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = WINTER
| příjmení = WINTER
Řádek 13: Řádek 12:
}}</ref> Přičemž je třeba mít na paměti určitá rizika s tím spojená. Skialpinističtí návštěvníci hor ale nejsou vždy plně poučeni, jak se v horách chovat a jaké trasy jim jsou vymezeny.
}}</ref> Přičemž je třeba mít na paměti určitá rizika s tím spojená. Skialpinističtí návštěvníci hor ale nejsou vždy plně poučeni, jak se v horách chovat a jaké trasy jim jsou vymezeny.


==NP Šumava==
==Národní park Šumava (NPŠ)==
Šumava dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla uznána jako Národní park Šumava a tvoří tak největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností NPŠ jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu, zapsané v seznamu Ramsarské úmluvy o mokřadech.<sup>[1]</sup> Je vymezen zónami danými dle cennosti a stability [[Ekosystém|ekosystému]], tyto zóny prošly novou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č.114 z roku 2017, na kterou se nyní neváže omezení regulující pohyb v NP, ten je nyní nařízen dle klidového území Národního parku Šumava.<sup>[2], [3], [4]</sup>  
[[w:cs:Šumava|Šumava]] dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla vyhlášeno jako [[w:cs:Národní park Šumava|Národní park Šumava]] (NPŠ) a tvoří největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností NPŠ jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu, zapsané v seznamu [[w:cs:Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy o mokřadech]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČR
| jméno = MŽP
| titul = Ramsarská úmluva o mokřadech
| periodikum = http://
| url = https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech
| datum vydání = 2012-03-02
| jazyk = cz
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> Je vymezen zónami danými dle cennosti a stability [[Ekosystém|ekosystému]], tyto zóny prošly novou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č.114 z roku 2017, na kterou se nyní neváže omezení regulující pohyb v NP, ten je nyní nařízen dle klidového území Národního parku Šumava.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nová zonace Národního parku Šumava - Národní park Šumava
| periodikum = www.npsumava.cz
| url = http://www.npsumava.cz/cz/5894/sekce/nova-zonace-narodniho-parku-sumava/
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Klidová území Národního parku Šumava
| periodikum = Národní park Šuma
| datum = 2019-02-27
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.npsumava.cz/cz/5896/sekce/klidova-uzemi-nps/
}}</ref>  


===Návrh klidového území v NP Šumava===
===Návrh klidového území v NP Šumava===
[https://geoportal.npsumava.cz/mapa/klidove-uzemi-navrh-2019/?c=-780655.65%3A-1152012.1&z=1&lb=osm&ly=hr%2Cad%2Cwms-268%2Cwms-232%2Cwms-224&lbo=1&lyo=&i=-790626.82%3A-1143790.96 online mapa]
[https://geoportal.npsumava.cz/mapa/klidove-uzemi-navrh-2019/?c=-780655.65%3A-1152012.1&z=1&lb=osm&ly=hr%2Cad%2Cwms-268%2Cwms-232%2Cwms-224&lbo=1&lyo=&i=-790626.82%3A-1143790.96 online mapa]


==NP Krkonoše==
==Krkonošský národní park==
Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky s nejvyšším vrcholem Sněžka (1603 m n. m.).  Krkonoše byly vyhlášeny jako národní park v roce 1963 a jsou tak nejstarším NP na našem území. Jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Horní partie hřebenů porůstá alpínské trávníky, borovice kleč a nacházejí se zde také rašeliniště. NP Krkonoše stejně jako NP Šumava vymezuje pobyt osob v parku tzv. klidovým územím, jelikož je nezbytné chránit faunu a flóru i neživou přírodou nad nadměrnou zátěží. <sup>[9]</sup> Krkonoše jsou známé především lyžařskými středisky, se kterými souvisejí i další zimní sporty jako například běžecké lyžování nebo skialpinismus nebo cyklistika v letních obdobích.  
[[w:cs:Krkonoše|Krkonoše]] jsou nejvyšším pohořím České republiky s nejvyšším vrcholem [[w:cs:Sněžka|Sněžka]] (1603 m n. m.).  Krkonoše byly vyhlášeny jako národní park v roce 1963 a jsou tak nejstarším NP na našem území. Jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Horní partie hřebenů porůstá alpínské trávníky, [[w:cs:Borovice kleč|borovice kleč]] a nacházejí se zde také [[w:cs:Rašeliniště|rašeliniště]]. NP Krkonoše stejně jako NP Šumava vymezuje pobyt osob v parku tzv. klidovým územím, jelikož je nezbytné chránit faunu a flóru i neživou přírodou nad nadměrnou zátěží.<ref>{{Citace elektronického periodika
| vydavatel = Správa Krkonošského národního
| titul = Zonace v otázkách a odpovědích
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/zonace-v-otazkach-a-odpovedich/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> Krkonoše jsou známé především lyžařskými středisky, se kterými souvisejí i další zimní sporty jako například běžecké lyžování nebo skialpinismus nebo cyklistika v letních obdobích.  


==Skialpinismus==
==Skialpinismus==
Skialpinismus je pohybová aktivita provozována především kvůli možnosti pohybovat se mimo vyznačené turistické trasy, pohyb ve volném terénu. Z tohoto pohybu však nemají radost ochránci přírody, jelikož tito návštěvníci hor narušují chod ekosystému, ve kterém se mohou vyskytovat ohrožené druhy zapsané v [https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_obratlovci2017.pdf Červeném seznamu ohrožených druhů-obratlovci]. V NP Šumava patří mezi kriticky ohrožené obratlovce Tetřev hlušec, Orel křiklavý, Puštík bělavý. Na základě ochrany přírody, ale také častému výjezdu horských záchranářů je v NP Šumava vymezeno 7 doporučených skialpinistických tras různé obtížnosti, které jsou vyznačeny žlutými značkami a vyskytují se především v okolí vrcholu Špičák. <sup>[5]</sup> V NP Krkonoše patří mezi ohrožené druhy např. Slavík modráček nebo Tetřívek obecný, který je podrobněji popsán níže. KRNAP také vymezil osm doporučených tras pro skialpinisty, mezi další ale také patří trasa ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, dále cesta pokračuje na Šmídovu vyhlídku, kde se letošní zimu (2019) uhnízdil Tetřívek obecný a pohyb v tomto území je zakázán. <sup>[11] [8] [6]</sup> Krkonošský národní park také vymezuje [https://www.krnap.cz/zakonna-omezeni/ zákonná omezení na území KRNAP]. <sup>[10]</sup>
[[w:cs:Skialpinismus|Skialpinismus]] je pohybová aktivita provozována především kvůli možnosti pohybovat se mimo vyznačené turistické trasy, pohyb ve volném terénu. Z tohoto pohybu však nemají radost ochránci přírody, jelikož tito návštěvníci hor narušují chod ekosystému, ve kterém se mohou vyskytovat ohrožené druhy zapsané v [[Červené knihy|Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovci]].<ref>https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_obratlovci2017.pdf</ref> V NP Šumava patří mezi kriticky ohrožené obratlovce [[w:cs:Tetřev hlušec|tetřev hlušec]], [[w:cs:Orel křiklavý|orel křiklavý]], [[w:cs:Puštík bělavý|puštík bělavý]]. Na základě ochrany přírody, ale také častému výjezdu horských záchranářů je v NP Šumava vymezeno 7 doporučených skialpinistických tras různé obtížnosti, které jsou vyznačeny žlutými značkami a vyskytují se především v okolí vrcholu Špičák.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na Šumavě vyznačili sedm nových tras pro skialpinisty
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/na-sumave-vyznacili-sedm-novych-tras-pro-skialpinisty.A111110_164022_plzen-zpravy_alt
| datum vydání = 2011-11-12
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> V NP Krkonoše patří mezi ohrožené druhy např. Slavík modráček nebo Tetřívek obecný, který je podrobněji popsán níže. KRNAP také vymezil osm doporučených tras pro skialpinisty, mezi další ale také patří trasa ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, dále cesta pokračuje na Šmídovu vyhlídku, kde se letošní zimu (2019) uhnízdil Tetřívek obecný a pohyb v tomto území je zakázán.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Skialpinismus
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/skialpinismus/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Turismus v KRNAP
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/turismus-v-krnap/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ohrožený tetřívek obecný
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/ohrozeny-tetrivek-obecny/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> Krkonošský národní park také vymezuje [https://www.krnap.cz/zakonna-omezeni/ zákonná omezení na území KRNAP].<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| titul = KRNAP - Zákonná omezení
| periodikum = www.krnap.cz
| url = https://www.krnap.cz/zakonna-omezeni/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref>


==Tetřívek obecný==
==Tetřívek obecný==
[[Soubor:Tetřívek obecný.jpg|vlevo|rám|Foto: Ondřej Prosický]]
[[Soubor:Tetřívek obecný.jpg|vpravo|rám|Foto: Ondřej Prosický]]
Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán jako ohrožený druh v Červeném seznamu ptáků České republiky. <sup>[5]</sup> Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v oblasti CHKO Jizerské hory a NP Krkonoš. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku. <sup>[7]</sup> Což odporuje pravému pojetí skialpinismu. Jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).{{pracuje se}}
Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán jako ohrožený druh v Červeném seznamu ptáků České republiky. <sup>[5]</sup> Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v oblasti CHKO Jizerské hory a NP Krkonoš. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
| vydavatel = Správa Krkonošského národního
| titul = TZ - Tetřívkovi zvoní hrana
| periodikum = www.krnap.cz
| url = http://www.krnap.cz/aktuality/tz-tetrivkovi-zvoni-hrana/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> Což odporuje pravému pojetí skialpinismu. Jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).
==Podpora ochrany stanovišť tetřívka obecného==
==Podpora ochrany stanovišť tetřívka obecného==
[[Soubor:Odpovědný skialpinista.jpg|náhled|283x283pixelů|HUDY.cz]]
[[Soubor:Odpovědný skialpinista.jpg|náhled|283x283pixelů|HUDY.cz]]
Pohyb návštěvníků hor umožňuje se volně pohybovat ve II. a III. zóně avšak v I. zóně je důležité respektovat určitá pravidla vymezená správou KRNAP. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávne minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu. <sup>[12]</sup> AOPK vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území NP, CHKO a dalších. <sup>[13]</sup>
Pohyb návštěvníků hor umožňuje se volně pohybovat ve II. a III. zóně avšak v I. zóně je důležité respektovat určitá pravidla vymezená správou KRNAP. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávne minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jak na skialpech v Krkonoších nezabít tetřívka
| periodikum = SNOW.CZ - vše o lyžování
| url = https://snow.cz/clanek/5432-jak-na-skialpech-v-krkonosich-nezabit-tetrivka
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref> AOPK vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území NP, CHKO a dalších.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Stráž přírody
| periodikum = AOPK ČR
| url = http://www.ochranaprirody.cz/statni-sprava/straz-prirody/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref>


Vycházíme-li z toho, že lidé vlastnící skialpinistické vybavení již mají základní povědomí o pravidlech chování na horách, pak by byla vhodná pomocná ruka od samotných pronajímatelů skialpinistického vybavení. A to slovním poučením personálem půjčovny a vystavením brožurky Desatero pohybu po horách pro skialpinistu. <sup>[14]</sup>
Vycházíme-li z toho, že lidé vlastnící skialpinistické vybavení již mají základní povědomí o pravidlech chování na horách, pak by byla vhodná pomocná ruka od samotných pronajímatelů skialpinistického vybavení. A to slovním poučením personálem půjčovny a vystavením brožurky Desatero pohybu po horách pro skialpinistu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Desatero bezpečného pohybu v horách pro skialpinisty {{!}} Lidé&Hory
| periodikum = lideahory.cz
| url = http://lideahory.cz/clanek/desatero-bezpe%C4%8Dn%C3%A9ho-pohybu-v-hor%C3%A1ch-pro-skialpinisty
| datum přístupu = 2019-03-19
}}</ref>


== Zdroje ==
==Zdroje==
<references />
<references />

Verze z 19. 3. 2019, 17:42

Skialpinismus nabírá v posledních letech na oblíbenosti. Je to atraktivní forma vysokohorské turistiky, výšlap s lyžemi a následným sjezdem na lyžích v neupraveném terénu zasněžených hor.[1] Přičemž je třeba mít na paměti určitá rizika s tím spojená. Skialpinističtí návštěvníci hor ale nejsou vždy plně poučeni, jak se v horách chovat a jaké trasy jim jsou vymezeny.

Národní park Šumava (NPŠ)

Šumava dříve patřila mezi chráněná krajinná území (1963), od roku 1991 byla vyhlášeno jako Národní park Šumava (NPŠ) a tvoří největší národní park v České republice s nejvyšším bodem Plechý (1378 m n. m.). Od roku 1990 je Šumava zapsána do seznamu UNESCO. Velikou vzácností NPŠ jsou rašeliniště, která nabývají mezinárodního významu, zapsané v seznamu Ramsarské úmluvy o mokřadech.[2] Je vymezen zónami danými dle cennosti a stability ekosystému, tyto zóny prošly novou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny č.114 z roku 2017, na kterou se nyní neváže omezení regulující pohyb v NP, ten je nyní nařízen dle klidového území Národního parku Šumava.[3][4]

Návrh klidového území v NP Šumava

online mapa

Krkonošský národní park

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky s nejvyšším vrcholem Sněžka (1603 m n. m.).  Krkonoše byly vyhlášeny jako národní park v roce 1963 a jsou tak nejstarším NP na našem území. Jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Horní partie hřebenů porůstá alpínské trávníky, borovice kleč a nacházejí se zde také rašeliniště. NP Krkonoše stejně jako NP Šumava vymezuje pobyt osob v parku tzv. klidovým územím, jelikož je nezbytné chránit faunu a flóru i neživou přírodou nad nadměrnou zátěží.[5] Krkonoše jsou známé především lyžařskými středisky, se kterými souvisejí i další zimní sporty jako například běžecké lyžování nebo skialpinismus nebo cyklistika v letních obdobích.

Skialpinismus

Skialpinismus je pohybová aktivita provozována především kvůli možnosti pohybovat se mimo vyznačené turistické trasy, pohyb ve volném terénu. Z tohoto pohybu však nemají radost ochránci přírody, jelikož tito návštěvníci hor narušují chod ekosystému, ve kterém se mohou vyskytovat ohrožené druhy zapsané v Červeném seznamu ohrožených druhů obratlovci.[6] V NP Šumava patří mezi kriticky ohrožené obratlovce tetřev hlušec, orel křiklavý, puštík bělavý. Na základě ochrany přírody, ale také častému výjezdu horských záchranářů je v NP Šumava vymezeno 7 doporučených skialpinistických tras různé obtížnosti, které jsou vyznačeny žlutými značkami a vyskytují se především v okolí vrcholu Špičák.[7] V NP Krkonoše patří mezi ohrožené druhy např. Slavík modráček nebo Tetřívek obecný, který je podrobněji popsán níže. KRNAP také vymezil osm doporučených tras pro skialpinisty, mezi další ale také patří trasa ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, dále cesta pokračuje na Šmídovu vyhlídku, kde se letošní zimu (2019) uhnízdil Tetřívek obecný a pohyb v tomto území je zakázán.[8][9][10] Krkonošský národní park také vymezuje zákonná omezení na území KRNAP.[11]

Tetřívek obecný

Foto: Ondřej Prosický

Tetřívek obecný je od roku 1985 je zapsán jako ohrožený druh v Červeném seznamu ptáků České republiky. [5] Krkonoše také díky tetřívkovi spadají do ptačích oblastí, které vymezuje Nature 2000. Území výskytu tetřívka je už pouze v oblasti CHKO Jizerské hory a NP Krkonoš. Na mizení tetřívků kromě člověka a vysokému tlaku turistického a sportovního využití území taky působí úbytek vhodných biotopů. Tetřívek tak přichází o prostředí vhodné k jeho životu. Díky nízkému počtu tetřívků je třeba vybízet návštěvníky hor k pohybu pouze po vyznačených trasách a zamezit nepřiměřenému hluku.[12] Což odporuje pravému pojetí skialpinismu. Jelikož tito návštěvníci hor nechtějí chodit po vyznačených trasách, ale chtějí jít “svou vlastní cestou“ a cestou dolů si udělat svojí vlastní “vlnovku“ (rozuměj stopu od lyží).

Podpora ochrany stanovišť tetřívka obecného

HUDY.cz

Pohyb návštěvníků hor umožňuje se volně pohybovat ve II. a III. zóně avšak v I. zóně je důležité respektovat určitá pravidla vymezená správou KRNAP. Jak se říká právním jazykem, nevědomost neomlouvá, a to by mělo platit i zde. Na tuto nevědomost doplácí živočichové a má vliv tedy i následně na celý ekosystém, čemuž se snaží zamezit ochránci přírody a nejen oni. V nedávne minulosti se spustila kampaň na podporu tetřívka v čele s ikonou skialpinismu v ČR panem Grohem a panem Luštincem, majitelem firmy Lusti, ve spolupráci s HUDYsport. Kampaň má prostřednictvím tyčového označení s obrázkem tetřívka a pomocí letáků učit návštěvníky zodpovědnému skialpinismu.[13] AOPK vymezuje roli strážců přírody, ve dvou stupních vymezujících jejich pravomoci – jako zpravodaj a strážce. Strážci kromě jiného mají za úkol udělovat a vybírat blokové pokuty za porušení pravidel na území NP, CHKO a dalších.[14]

Vycházíme-li z toho, že lidé vlastnící skialpinistické vybavení již mají základní povědomí o pravidlech chování na horách, pak by byla vhodná pomocná ruka od samotných pronajímatelů skialpinistického vybavení. A to slovním poučením personálem půjčovny a vystavením brožurky Desatero pohybu po horách pro skialpinistu.[15]

Zdroje

  1. ↑ WINTER, Stefan. Skialpinismus. České Budějovice: KOPP, 2002. 124 s. ISBN 80-7232-187-0. 
  2. ↑ ČR, MŽP. Ramsarská úmluva o mokřadech. http:// [online]. 2012-03-02 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (cz) 
  3. ↑ Nová zonace Národního parku Šumava - Národní park Šumava. www.npsumava.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Klidová území Národního parku Šumava. Národní park Šuma. 2019-02-27. Dostupné online.  
  5. ↑ Zonace v otázkách a odpovědích. www.krnap.cz [online]. Správa Krkonošského národního [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  6. ↑ https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_obratlovci2017.pdf
  7. ↑ Na Šumavě vyznačili sedm nových tras pro skialpinisty. iDNES.cz [online]. 2011-11-12 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Skialpinismus. www.krnap.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. ↑ Turismus v KRNAP. www.krnap.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ Ohrožený tetřívek obecný. www.krnap.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  11. ↑ KRNAP - Zákonná omezení. www.krnap.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  12. ↑ TZ - Tetřívkovi zvoní hrana. www.krnap.cz [online]. Správa Krkonošského národního [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ Jak na skialpech v Krkonoších nezabít tetřívka. SNOW.CZ - vše o lyžování [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  14. ↑ Stráž přírody. AOPK ČR [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  15. ↑ Desatero bezpečného pohybu v horách pro skialpinisty | Lidé&Hory. lideahory.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Skialpinismus_v_Českých_národních_parcích_–_konflikty_s_ochranou_přírody_a_tetřívek_obecný&oldid=23058“