Vznik skautského hnutí jako takového je neoddělitelně spojen s osobou Sira Roberta Badena-Powella z Gilwellu, generála britské armády, který vedl vojenské akce při obraně města Maheking v jižní Africe, obléhaného potomky holandských kolonistů, Búry. Na obranu Mahekingu vycvičil Baden-Powell skupinu chlapců dovednostem válečných zvědů (anglicky scouts, odtud název skauting).

Skautská lilie - znak hnutí

V duchu ušlechtilosti starého rytířstva byli chlapci schopni přežít v náročných podmínkách, což se hluboce zapsalo do generálovy mysli. Po svém návratu do Anglie shromáždil Baden-Powell družinu chlapců a odjel s nimi na ostrov Browsea v průlivu La Manche, kde postavili první tábor. Své veškeré zkušenosti sepsal do příručky Scouting for Boys, kterou veřejně představil 24. 1. 1908 v Birkendlandu. Toto datum se pokládá za oficiální datum založení skautingu.[1]

O jeho vznik v současné České republice se zasloužil Antonín Benjamín Svojsík, pedagog a zpěvák Českého pěveckého kvarteta, který nadšen myšlenkami Baden-Powella obsaženými v knize Scouting for boys,1 odjíždí v roce 1911, ve věku 35 let, do Anglie, kde se osobně seznamuje se skautingem.  Po příjezdu roku 1912 vydává knihu Základy Junáctví kde na více, než 700 stranách shrnuje ucelený systém poznatků jak v oblasti teorie výchovy v přírodě, tak v různých oborech skautské praxe.[2]

Zakladatel skautského hnutí Baden-Powell

Chronologický přehled českého skautingu

  1. 1911 A. B. Svojsík se v Anglii seznamuje se skautingem.
  2. 1912 A. B. Svojsík vydal knihu Základy junáctví a uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice.
  3. 1914 Založen spolek Junák – český skaut.
  4. 1915 Založen dívčí skauting. První tábor skautek.
  5. 1938 Zemřel A. B. Svojsík.
  6. 1939 Sjednoceny skautské organizace ve svazu Junák.
  7. 1940 Z některých junáckých oddílů jsou vylučováni chlapci a děvčata židovského původu.
  8. 1940 Junák rozpuštěn nacisty.
  9. 1945 Junák obnoven ihned při Pražském květnovém povstání.
  10. 1948 Likvidace Junáka komunisty.
  11. 1950 Oficiální zánik Junáka.
  12. 1968 Junák obnoven.
  13. 1970 Junák opět rozpuštěn komunisty.
  14. 1989 Junák potřetí obnoven.
  15. 1990 Chlapecký kmen Junáka přijat do WOSM, dívčí kmen Junáka opětovně získal status zakládajícího člena WAGGGS. Po rozpadu Československa WOSM požadoval nové přihlášení skautů z obou následovnických států do mezinárodního skautského hnutí, Junák tak byl opětovně přijat do WOSM v r. 1996, Slovenský skauting v r. 2000
  16. 2014 Byl přejmenován na Junák – český skaut.
 
Prof. Antonín B. Svojsík

Skautský zákon

V publikaci Václava Břicháčka z roku 1998 je níže uvedeno základní skautské desatero, schváleno valným sněmem Junáka v roce 1992. Nazýváno hromadně jako SKAUTSKÝ ZÁKON.[3]

  1. Skaut je pravdomluvný
  2. Skaut je věrný a oddaný
  3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným
  4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta
  5. Skaut je zdvořilý
  6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvoru lidských
  7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců
  8. Skaut je veselé mysli
  9. Skaut je hospodárný
  10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích

Vztah skautů k přírodě

Pokud by jsme se tedy zaměřili na jednotlivé body zákona, nalezneme v bodě č. 6. přímé propojení organizace a přírody. Logicky tedy lze odvodit, že mimo všestranné přípravy, je zde kladen velký důraz i na spojení s přírodou a tím přidanými aspekty. Tím se dostáváme k jádru věci, což je skutečný pohled na přístup a vedení dalších generací s následnou ochranou jedné ze základních komodit světa. Což je příroda (fauna i flora) – a to pod organizací SKAUT.[4]

Starost o přírodu

Starost o přírodu patří k filozofii skautingu, která navazuje na Setonův „zákon lesní moudrosti“. V něm ochrana přírody tvoří jeden ze tří paprsků tzv. čtyřnásobného ohně,  jenž stojí na principech krásy, pravdy, síly a lásky. Poselstvím tohoto paprsku je: „Buď čistý, silný a vždy ochraňuj přírodu. Buď přítelem všech neškodných tvorů, chraň stromy a květiny, obzvláště dávej pozor na oheň v lese i ve městě“.[5][6]

 
Skautky na náměstí v Třebíči

Příroda jako zdroj poznání

Dle Baden-Powell, který ve svém spisu Skauting pro chlapce svou definicí dokazuje propojení organizace s přírodou „Skauting je radostnou hrou v lůně přírody, kde muži s duší chlapce jsou spolu s chlapci za hledáním dobrodružství“ popř. „Svěží vzduch, je podstatným činitelem ve skautingu a klíčem k jeho úspěchu“.[7] Vzhledem k možnostem, které příroda nabízí vlastně naprosto přirozené ji i ochraňovat. Nelze ji jen neustále využívat a brát si jen to co lidstvu vyhovuje pro jeho vlastní potřebu. Regenerace naší planety není nekonečná. Organizace typu Skaut apod. si to již dávno uvědomili a mimo zdraví rozvoj lidského organismu vč. charakterového vývoje pro společnost, vštěpují směr pro další generace již od útlého věku.

Příroda kolem nás tedy slouží skautům nejen jako herní hřiště na čerstvém vzduchu, ale i jako studnice poznání jejího využití pro výchovu mládeže s následným předáváním lidských hodnot.

Příkladné možnosti rozvoje používaných ve skautu.

  • Rozvoj fyzický
  • Rozvoj psychický
  • Rozvoj vědomostní
  • Rozvoj léčebný

Závěr

Závěrem mohu tedy dodat, že i když má úvaha směřovala k organizaci SKAUT. Pro mě osobně přirozené podobně uvažovat. A to nemusím podobnou organizaci navštěvovat. I když po pravdě moje obě děti tuto organizaci pravidelně navštěvují. Stačí se porozhlédnout kolem a průměrně inteligentnímu člověku dojde, že svět kolem nás je třeba chránit a ne ho jen drancovat. Ano, samozřejmě se nevyhneme tu a tam nějakou tu ránu naší planetě zasadit. Měli by jsme však tyto zásahy regulovat a provádět opravdu pouze v nezbytné míře. Lidé jsou od narození pohodlní a snažíme si celkově ulehčit ten náš život. Neměli by jsme však zapomínat, že žádná mince nemá pouze jednu stranu. Proto je potřeba, aby lidé kteří mohou, nebyli lhostejní. Děkuji Všem, kteří smýšlí podobně.

Je však naprosto samozřejmé, že co člověk, to názor. Pro zajímavost by nebylo špatné navštívit např. stránky organizace ALLATRA která se tématikou O problémech a důsledcích globálních změn klimatu na zemi. Účinné způsoby řešení daných problémů“ zabývá na daleko vyšší úrovni než já osobně.

Odkazy

Reference

  1. Skautské století : dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. 1. vyd. vyd. Praha: Mladá fronta-Junák 253 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-2622-2, ISBN 80-204-2622-1. OCLC 782129955 
  2. PAŘÍKOVÁ, Helena. Skauting a příroda – role přírody při uplatňování skautské ideologie - Diplomová práce [online]. Brno: Masarykova univerzita, fakulta sociálních studií, 2009 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  3. Buď připraven. Liberec: Skauting 176 s. s. Dostupné online. ISBN 80-85421-26-7, ISBN 978-80-85421-26-2. OCLC 40791133 
  4. BŘICHÁČEK, Václav. Poselství skautské výchovy. 1. vyd. vyd. Liberec: Skauting 114 s. s. Dostupné online. ISBN 80-85421-02-X, ISBN 978-80-85421-02-6. OCLC 39567526 
  5. SETON, Ernest Thompson. Kniha lesní moudrosti.. 2. vyd. vyd. Praha: Olympia 238 s s. Dostupné online. ISBN 80-7033-084-8, ISBN 978-80-7033-084-5. OCLC 320718312 S. 164. 
  6. ŠEBESTOVÁ, Veronika. Skauting jako životní styl - Bakalářská práce. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  7. BADEN-POWELL OF GILWELL, ROBERT STEPHENSON SMYTH BADEN-POWELL, BARON, 1857-1941. Skauting pro chlapce. 1. vyd. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR 300 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86825-21-2, ISBN 80-86825-21-3. OCLC 228601623 

Externí zdroje