Regionální projekty Čistší produkce: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
Řádek 76: Řádek 76:
  
 
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]
 
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]]
 +
[[Kategorie:Rozvoj venkova]]

Aktuální verze z 26. 1. 2020, 19:09

Regionální/komunální programy, ve kterých je jako hlavní nástroj využíván projekt čistší produkce, mohou mít různou formu. Nejjednodušší formu představuje realizace projektů čistší produkce v podnicích z jednoho regionu za podpory městského úřadu, náročnějšími formami programů je zavedení regionálního systému environmentálního managementu (EMS) nebo lokální Agendy 21.

Forma regionálního/komunálního projektu s prvky čistší produkce a EMS, má tyto kroky:

  • Analýza stávající situace v regionu – vytvoření registru významných aspektů udržitelnosti (v sociální, environmentální a ekonomické oblasti) pro místní procesy, produkty a služby
  • Stanovení priorit regionu
  • Stanovení politiky, cílů a indikátorů udržitelného rozvoje
  • Zavedení některých prvků environmentálního systému řízení regionu (odpovědnosti, komunikace, školení atd.).
  • Realizace programů čistší produkce (CP) v komunálních i soukromých průmyslových podnicích i podnicích služeb, vybraných na základě regionálního/komunálního rejstříku aspektů
  • Pomoc při zpracování žádostí o podporu investičně náročných opatření (např. na Státním fondu životního prostředí)
  • Realizace investičních i neinvestičních opatření
  • Monitoring stavu realizace nalezených opatření a jejich výsledků
  • Pravidelné vyhodnocování regionálních programů čistší produkce a rozvoje regionů na základech principů a indikátorů udržitelnosti.
  • Stanovení nových cílů za účelem neustálého zlepšování rozvoje regionu.

Cílem regionálního/komunálního programu je mj. zvýšení informovanosti a společenského povědomí z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a udržitelného rozvoje. Přínosem programu je i sladění zájmů jednotlivých zájmových skupin a zlepšení komunikace mezi nimi. Důležitá rozhodnutí rozvoje regionu či lokality pak vycházejí ze systémového přístupu a znalosti skutečných příčin problému. Sociální, ekonomické a environmentální otázky mohou být řešeny s respektováním jejich vzájemných vazeb a jejich řízení nemusí být chápáno jako hledání kompromisů mezi protichůdnými zájmy (např. podpoření ekonomiky na úkor životního prostředí či naopak).

Regionální projekty CP+EMS, kterých se zúčastňuje více podniků v rámci jednoho regionu, jsou efektivním modelem pro zavádění EMS podle norem řady ISO 14000 nebo podle Nařízení Rady 1836/93/EHS k zavádění systému environmentálního managementu a auditů (EMAS) v malých a středních podnicích. Metodika čistší produkce má v prevenčních systémech funkci nástroje pro EMS, který zajistí neustálé zlepšování environmentálního chování podniku. Společné zavádění v rámci jednoho projektu znamená pro podniky úsporu nákladů, neboť část školení lze pořádat pro všechny podniky najednou. Dalším přínosem je, že podniky se v rámci školení navzájem seznamují s postupem při budování systému a vyměňují si zkušenosti. Důležitou úlohu má v regionálních projektech městský úřad, jehož zapojení do projektu se může pohybovat od formální účasti (záštity projektu) až k aktivnímu zapojení (finanční podpora, zapojení komunálních podniků do projektu, zavedení EMS na městském úřadu).

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Jako příklad kvalitních výsledků tohoto přístupu může sloužit regionální projekt ve Zlíně, který se uskutečnil v roce 1997/98 pod vedením Českého centra čistší produkce. Tohoto projektu se zúčastnily:

  • Vodovody a kanalizace Zlín (zásobuje město pitnou vodou a odbírá splaškové vody)
  • Technické služby Zlín (zajišťují odvoz a třídění odpadů, údržbu silnic, provoz městského osvětlení městských lázní)
  • PSJ Slovácko (soukromá stavební firma, zabývající se mj. ekologickými stavbami pro město)

Jako navržená opatření čistší produkce ve výstupu projektu uvádí např.:

Vodovody a kanalizace a.s. Zlín (dále VaK, a.s., Zlín)[editovat | editovat zdroj]

  • zavedení chlordioxidu, jako desinfekčního činidla
  • měření úpravy surové vody na úpravně Klečůvka
  • rekonstrukce střech ÚV Klečůvka
  • výměna osinkocementového potrubí
  • výstavba vodojemu na úseku Zlín - Lazy
  • rekonstrukce poškozeného potrubí - shybky DN 250 - v úseku Napajedla
  • snížení obsahu dusíkatých látek v odpadních vodách vypouštěných z ČOV Malenovice

Technické služby spol. s r.o. Zlín (dále TS, s.r.o., Zlín)[editovat | editovat zdroj]

  • rekonstrukce osvětlení v bazénové hale lázní - 50 m bazén
  • provedení výměny stávajících filtrů za filtry umělohmotné
  • automatizace dávkování chemikálií a použití ozonizace v lázních
  • optimalizace povinné obměny vody v 50 m bazénu ve vazbě na aktuální návštěvnost lázní

PSJ Slovácko, spol. s r. o. Kunovice[editovat | editovat zdroj]

  • vypracování závazné metodiky pro nákup surovin a materiálů
  • třídění odpadů na stavbě podle druhů
  • zajištění recyklace a zneškodnění odpadů externími společnostmi

Ekonomické parametry projektů čistší produkce[editovat | editovat zdroj]

Úspory a celková návratnost:

  • VAK a. s. Zlín; náklady: 16 240 000 Kč; úspory: 3 500 000 Kč/rok; návratnost: 5 let
  • TS s.r.o. Zlín; náklady: 5 390 000 Kč; úspory: 1 220 000 Kč /rok; návratnost: 5 let
  • PSJ Slovácko s.r.o. Kunovice; náklady: 30 000 Kč; úspory: 200 000 Kč /rok; návratnost: 2 měsíce

Bez ohledu na ekonomické parametry je za největší klad projektu považováno zlepšení vzájemné komunikace a sladění požadavků jednotlivých subjektů. Řídicí systém v podnicích byl budován tak, aby byla činností podniků uspokojena v první řadě veřejnost – a tím i požadavky městské správy. V návaznosti na ně bylo rozhodnuto o pokračování projektu a zavedení EMS přímo na městském úřadě.

Jako rozšíření úspěšné metodiky byl navržen návazný projekt, zabývající se plánováním nejnižších environmentálních nákladů (Least Cost Planning). Výsledkem má být optimální logistika všech odpadních toků, která směřuje k minimalizaci nákladů na environmentální management na úrovni regionu. Možným výsledkem je například zamezení nutnosti budovat nové skládky či spalovny odpadu.

České centrum čistší produkce (CPC) uskutečnilo do konce r. 1999 šest regionálních projektů. Do regionálního projektu čistší produkce v Moravské Třebové bylo zapojeno 12 podniků, z nichž šest bylo zemědělských. Projekt byl realizován za finanční podpory britské a kanadské vlády. Projektu minimalizace průmyslového odpadu v Děčíně se zúčastnily i České dráhy a nemocnice v Děčíně. Projekt byl finančně podpořen Městským úřadem v Děčíně a UNIDO/UNEP.

Regionální projekty čistší produkce nabízejí řešení pro jednotlivé konkrétní lokální problémy i rozvojové programy z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí. Pomáhají k uplatňování tří kriterií udržitelnosti rozvoje společnosti, tj.:

  • minimalizace nároků na čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů a šetrné využívání obnovitelných přírodních zdrojů, surovin, energie a minimalizace záboru prostoru.
  • minimalizace negativních vlivů na prostředí, emisí do ovzduší a vod, kontaminace půd, produkce odpadů a hlukové zátěže a minimalizace potenciálních rizik a havárií.
  • důsledná ochrana, případně znásobení a zkvalitnění základního přírodního a lidského kapitálu.

Projekty tak slouží jako nástroje pro zavádění a realizaci regionálních rozvojových plánů a programů na principu udržitelného rozvoje.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]