Editace stránky Regionální nerovnosti v Česku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku|krajů]], v některých případech i s ohledem na rozdíl měst a venkova. | {{Upravit}}Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku|krajů]], v některých případech i s ohledem na rozdíl měst a venkova. | ||
==Délka života== | ==Délka života== | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
==Příjmy== | ==Příjmy== | ||
V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] | V roce 2019 byla [[w:cs:Průměrná mzda#Medi%C3%A1n%20mezd|hrubá mediánová měsíční]] mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | | titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | ||
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | | periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | ||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ||
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla | V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | | titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | ||
| vydavatel = ČSÚ | | vydavatel = ČSÚ | ||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
==Exekuce== | ==Exekuce== | ||
Zásadním problémem Česka jsou | Zásadním problémem Česka jsou exekuce, jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v okresu Most (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| titul = Mapa exekucí | | titul = Mapa exekucí | ||
| url = http://mapaexekuci.cz/ | | url = http://mapaexekuci.cz/ | ||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
==Životní prostředí== | ==Životní prostředí== | ||
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například | Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například změna klimatu, i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je znečištění ovzduší. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o lokální topeniště v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Grafická ročenka | | titul = Grafická ročenka | ||
| periodikum = www.chmi.cz | | periodikum = www.chmi.cz | ||
Řádek 110: | Řádek 110: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v | Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí. | ||
==Ukázky měření nerovností== | ==Ukázky měření nerovností== | ||
===OECD regionálně=== | ===OECD regionálně=== | ||
OECD Better Live Index<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = OECD Regional Well-Being - How is life? | | titul = OECD Regional Well-Being - How is life? | ||
| periodikum = OECD Regional Well-Being | | periodikum = OECD Regional Well-Being | ||
Řádek 136: | Řádek 136: | ||
| jazyk = cs | | jazyk = cs | ||
| datum přístupu = 2021-03-05 | | datum přístupu = 2021-03-05 | ||
}}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí | }}</ref> srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí Říčany, Praha a Slavkov u Brna. Na opačném konci srovnání pak Orlová, Karviná a Vítkov. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích. | ||
==Konvergence s EU== | ==Konvergence s EU== | ||
Měřeno podle | Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU.<ref name=":0" /> | ||
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že | Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9). | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 149: | Řádek 149: | ||
*[[Regionální rozvoj]] | *[[Regionální rozvoj]] | ||
*[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]] | *[[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]] | ||
==Reference – citované== | |||
<nowiki>http://mapaexekuci.cz/</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214a04.pdf/e4fe0c99-0c5a-49ee-8d54-cbda60892f1e?version=1.1</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mapa-data-skolstvi-regiony-exekuce-bytova-nouze-ubytovny-zakladni-skoly-daniel_1911270600_nkr</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/19groc/gr19cz/Obsah_CZ.html</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.oecd.org/regional/CZECH-REPUBLIC-Regions-and-Cities-2018.pdf</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.obcevdatech.cz/</nowiki> | |||
Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki> | |||
==Poznámky== | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 160: | Řádek 180: | ||
{{MAS}} | {{MAS}} | ||
<references /> | <references /> |