Editace stránky Regionální nerovnosti v Česku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku | {{Upravit}}Obdobně jako v mnoha dalších státech, existují v Česku regionální nerovnosti v mnoha ohledech lidského života. Lze dokonce říci, že vzhledem k velikosti země a jejímu homogennímu složení, jsou tyto regionální nerovnosti poměrně velké. Toto heslo nabízí shrnutí vybraných regionálních nerovností v Česku, které jsou představeny především podle [[w:cs:Kraje v Česku krajů]], v některých případech i s ohledem na rozdíl měst a venkova. | ||
==Délka života== | ==Délka života== | ||
Pravděpodobná délka života (tzv. naděje dožití) se v Česku za posledních 30 let výrazně zvýšila. Výrazné rozdíly lze pozorovat i při pohledu na jednotlivé kraje zvlášť (viz Obrázek 1). Nejvyšší naděje dožití u žen je v Praze a Královéhradeckém kraji, u mužů pak na Vysočině a taktéž v Praze. Naopak nejnižší je v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem | | titul = Naděje dožití aneb kolika let se můžeme dožít v našem kraji? {{!}} ČSÚ v Ústí nad Labem | ||
| periodikum = www.czso.cz | | periodikum = www.czso.cz | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
==Příjmy== | ==Příjmy== | ||
V roce 2019 byla | V roce 2019 byla hrubá mediánová měsíční mzda v Česku 30 158 Kč, plat 36 433 Kč (zjednodušeně řečeno je plat vyplácen ve státní sféře a veřejné správě, mzda v nestátním sektoru).<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | | titul = Medián hrubé měsíční mzdy v jednotlivých krajích za rok 2019 podle sféry, pohlaví a věku | ||
| periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | | periodikum = ISPV informační systém o průměrném výdělku | ||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ==Nezaměstnanost a dojíždění za prací== | ||
V druhé polovině druhé dekády 21. století byla | V druhé polovině druhé dekády 21. století byla nezaměstnanost v Česku nízká, např. v roce 2019 se pohybovala v rozmezí od 1,9 % (Praha) po 4,4 % (Moravskoslezský kraj). V reakci na pandemii covid-19, hospodářský propad a protipandemická opatření nezaměstnanost roste. Aktuálně se pohybuje v rozmezí 3,2 % (Pardubický kraj) až 5,9 % (Karlovarský kraj) (viz Obrázek 2). Je zajímavé, že v Pardubickém kraji stoupla z původních 2,2 % pouze o 1 %, zatímco v Karlovarském kraji vzrostla z 2,7 % o 2,2 %.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | | titul = 31-2. Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019 | ||
| vydavatel = ČSÚ | | vydavatel = ČSÚ | ||
Řádek 66: | Řádek 66: | ||
==Exekuce== | ==Exekuce== | ||
Zásadním problémem Česka jsou | Zásadním problémem Česka jsou exekuce, jejichž rozložení v rámci republiky je velmi nerovnoměrné. V roce 2019 bylo v exekuci průměrně 8,7 % občanů (tj. 775 tisíc). Nejmenší počty byly v krajích Vysočina (5,1 %) a ve Zlínském (5,3 %). Naopak nejvyšší v Ústeckém (16,7 %) a Karlovarském (16,3 %). Největší procento lidí v exekuci bylo v okresu Most (19,9 %) (viz Obr. 4). Mimo Ústecký a Karlovarský kraj jsou časté exekuce v periferních okresech, jako například Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, ale také Ostrava-město nebo Karviná. Od roku 2017 dochází k poklesu množství exekucí.<ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| titul = Mapa exekucí | | titul = Mapa exekucí | ||
| url = http://mapaexekuci.cz/ | | url = http://mapaexekuci.cz/ | ||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
==Životní prostředí== | ==Životní prostředí== | ||
Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například | Některé problémy [[:Kategorie:Ukazatele stavu prostředí|životního prostředí]] jsou ze své podstaty globální (například změna klimatu, i když i ta má regionálně odlišné příčiny a dopady), jiné se projevují lokálně velmi odlišně. Typickým příkladem je znečištění ovzduší. Zatímco ve velkých městech je zásadním znečišťovatelem automobilová doprava, v průmyslových oblastech továrny a další provozy, v menších sídlech se často jedná o lokální topeniště v rodinných domech. Imisní limity jsou překračovány nejvíce v Moravskoslezském kraji (viz Obr. 7). Naopak jih a jihozápad Čech jsou oblasti s nejmenšími problémy s kvalitou ovzduší.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Grafická ročenka | | titul = Grafická ročenka | ||
| periodikum = www.chmi.cz | | periodikum = www.chmi.cz | ||
Řádek 110: | Řádek 110: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v | Výrazně regionální charakter má například povrchová těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi. Ta zcela přeměňuje ráz krajiny a jsou s ní spojeny hydrologické změny, hluková zátěž a znečištění ovzduší, vyšší koncentrace elektráren v regionech a dříve také bourání obcí, pod nimiž se nacházela ložiska hnědého uhlí. | ||
==Ukázky měření nerovností== | ==Ukázky měření nerovností== | ||
===OECD regionálně=== | ===OECD regionálně=== | ||
OECD Better Live Index (<nowiki>https://www.oecdregionalwellbeing.org/</nowiki>) je indikátor, který zahrnuje 11 různých charakteristik a srovnává je také regionálně s rozdělením na regiony soudržnosti NUTS-2. Obrázek 8 znázorňuje vždy nejlepší a nejhorší český region a jejich pozici v rámci všech 402 regionů členských států OECD. V některých kategoriích (práce, dostupnost služeb, vzdělání) dosahuje Praha špičkových výsledků v rámci OECD, ve většině se české regiony pohybují v průměru OECD. V některých indikátorech (dostupnost zdravotní péče, životní prostředí zapojení do veřejného života, sociální vztahy, bydlení) jsou ale české regiony i mezi pětinou nejhorších v OECD (<nowiki>https://www.oecd.org/regional/CZECH-REPUBLIC-Regions-and-Cities-2018.pdf</nowiki>). | |||
===Měření kvality života – Obce v datech=== | ===Měření kvality života – Obce v datech=== | ||
Projekt Obce v datech< | Projekt Obce v datech (<nowiki>https://www.obcevdatech.cz/</nowiki>) srovnává velké množství dat o zdraví, službách, ekonomice, kulturním vyžití, sociálních problémech apod. a vytváří z nich index kvality života pro 206 obcí v Česku. Na prvních třech místech dle tohoto srovnání stojí Říčany, Praha a Slavkov u Brna. Na opačném konci srovnání pak Orlová, Karviná a Vítkov. Celkové srovnání potvrzuje geografické rozložení známé i z jiných indikátorů. Lepšího skóre dosahují obce ve vnitrozemí a v okolí krajských center, horšího pak obce v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji a obecně na periferiích. | ||
==Konvergence s EU== | ==Konvergence s EU== | ||
Měřeno podle | Měřeno podle Hrubého domácího produktu, je ekonomicky nejvýznamnějším regionem Česka Praha. Velikost jejího HDP přepočteného na obyvatele byla 190 % průměru EU. Žádný jiný český region dle HDP průměru EU nedosáhl. Druhým nejlepším je Jihomoravský kraj s 88 % průměru EU. Většina krajů se pohybuje mezi 82 a 70 %, pouze Ústecký je na úrovni 65 % a Karlovarský 59 % průměru EU (<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/148053668/320198203102.xlsx/287b5d2d-b4b7-4237-a424-d0fd4b65194b?version=1.1</nowiki>). | ||
Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že | Studie Demertzis a kol. (2019) ukazuje, že region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vykazuje nižší hospodářský výkon a nižší míru konvergence vůči průměru EU, než jaká se očekávala. U ostatních českých krajů došlo k mírně vyšší konvergenci, než se očekávalo. V Jihomoravském kraji byla míra sbližování s průměrem EU nejvyšší (viz Obr. 9). | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Související články (na Enviwiki)=== | ===Související články (na Enviwiki)=== | ||
* [[Regionální rozvoj]] | |||
* [[Strategie regionálního rozvoje České republiky 2021+]] | |||
==Reference – citované== | |||
<nowiki>http://mapaexekuci.cz/</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.czso.cz/documents/10180/20536250/17023214a04.pdf/e4fe0c99-0c5a-49ee-8d54-cbda60892f1e?version=1.1</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mapa-data-skolstvi-regiony-exekuce-bytova-nouze-ubytovny-zakladni-skoly-daniel_1911270600_nkr</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/19groc/gr19cz/Obsah_CZ.html</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.oecd.org/regional/CZECH-REPUBLIC-Regions-and-Cities-2018.pdf</nowiki> | |||
<nowiki>https://www.obcevdatech.cz/</nowiki> | |||
==Odkazy== | Demertzis, M., Sapir, A., Wolff, G. (2019). Promoting sustainable and inclusive growth and convergence in the European Union. Policy Contribution No. 7. Bruegel. <nowiki>https://www.bruegel.org/wp-content/uploads/2019/04/PC-07_2019.pdf</nowiki> | ||
==Poznámky== | |||
== Odkazy == | |||
===Reference=== | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
Řádek 160: | Řádek 161: | ||
{{MAS}} | {{MAS}} | ||
<references /> | <references /> |