Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

Úmluva vyšla ze základního poznání, že klima planety Země je ohroženo emisemi skleníkových plynů, zejména v důsledku spalování fosilních paliv. Zavazuje smluvní strany, aby věnovaly maximální úsilí redukci emisí, konkrétně je nabádá, aby dosáhly stabilizace na úrovni roku 1990. Veškeré závazky se týkají pouze průmyslově rozvinutých zemí, které jsou uvedeny v seznamu, jež je Dodatkem I Úmluvy. Rozvojové země jsou sice rovněž stranami Úmluvy, kterou v naprosté většině řádně ratifikovaly, avšak jejich závazky jsou jenom všeobecně a nekonkrétně formulované. Úmluva však nestanovila žádné konkrétní kvantifikovatelné závazky pro jednotlivé státy. Proto bylo na první konferenci stran, která se konala v roce v Berlíně 1995, rozhodnuto uzavřít do konce roku 1997 závazný protokol, který by takovéto závazky stanovil. Konference v Kjótu byla pak svolána v takovém termínu – konec roku 1997 –, aby mohl být berlínský mandát naplněn.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat