Proměnné ovlivňující environmentální postoje

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Současné výzkumy poukazují na mnoho faktorů a snaží se jimi vysvětlit environmentální postoje jednotlivce. Mezi proměnné, které podle nich výrazně ovlivňují environmentální postoje se řadí sociodemografické faktory, hodnoty a přesvědčení jedinců a samotné osobnostní charakteristiky jedinců.[1]

Sociodemografické faktory

Sociodemografické faktory, jako věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání a finanční, stejně jako politická angažovanost a příslušnost, se ukazují jako důležité proměnné ovlivňující environmentální postoje. Mladší ženy s vyšším vzděláním a socioekonomickým statutem, které smýšlí levicově mají více pro-environmentální postoje.

Věk

Většina výzkumů podporuje zjištění, že mladší jedinci jsou více znepokojeni otázkami životního prostředí než jedinci starší. Efekt stárnutí (neboli efekt věku) a s ním spojené snižování environmentálních obav však můžeme zaznamenat jen do generace dnešních mladých dospělých. U starších jedinců se mluví spíše o efektu éry, který vysvětluje změnu environmentálních postojů na základě různých politických a společenských historických ér, kterými tito jedinci prošli.[2]

Pohlaví

Ženy, dle většiny studií, projevují více pro-environmentálních postojů než muži. Na druhou stranu se však ženy chovají méně proenvironmentálně a mají menší povědomí a znalosti o životním prostředí. Největší rozdíl v environmentálních postojích a obavách se mezi ženami a muži objevuje ohledně lokálních environmentálních problémů a situací, které ohrožují zdraví a bezpečí místní komunity. Menší rozdíl mezi nimi najdeme u celosvětových environmentálních problémů, kde však ženy stále ukazují více proenvironmentální postoje.[3]

Místo bydliště

Existují rozdíly mezi obyvateli měst a vesnic. Farmáři a jiní venkovští rezidenti často pracují přímo s přírodními zdroji a kvůli tomu se u nich ukazuje větší tendence uvažovat antropocentricky (příroda by dle nich měla být zachována jako zdroj pro další využití). Naopak obyvatelé měst se přiklánějí k více ekocentrické orientaci (příroda by měla být zachována pro sebe samotnou). Velký vliv na environmentální postoje má i frekvence, délka a intenzita kontaktu s přírodou. Záleží také na lokální specificích prostředí, např. vyšší venkovní teploty zvyšují přijímání pravdivosti globálního oteplování nebo bydliště poblíž skládky má přímý vliv na míru environmentálních obav.

Zajímavým příkladem vlivu místa a času na environmentální postoje je černobylská havárie. Místní obyvatelé se po této události stali méně nakloněni nukleární energii a zažívali větší environmentální obavy. S průběhem času se však začínali tyto postoje různit až se postupně vrátili na úroveň, která u černobylských rezidentů panovala před nehodou.[2]

Politická ideologie

V posledních dvou dekádách začaly být ekologické problémy součástí hlavních politických zpráv v zemích jako USA, Velká Británie, Kanada nebo např. Austrálie. Spolu s tím se začal rozvíjet vliv politické ideologie a angažovanosti na environmentální postoje jedinců. Ukazuje se, že levicově smýšlející jedinci mají více environmentálních obav a pro-environmentálních postojů. V postkomunistických zemích Evropy se však tato spojitost neukazuje (ať už kvůli relativní nevýznamnosti ekologických problémů v politice nebo odlišnosti v rozlišení levice-pravice). V dalších zemích není tento faktor tolik prozkoumán a předpokládá se, že bude jedním z hlavních témat výzkumů příštích let. [4] To proto, že politická příslušnost má dle metastudie od Hornseyho a spolupracovníků [5] větší vliv na environmentální postoje oproti ostatním sociodemografickým faktorům.[1]

Mezinárodní odlišnosti

Environmentální postoje jsou velkou mírou ovlivněny i národní příslušností jedince. Záleží na různých charakteristikách daného národu jako např. na národním bohatství, míře postmaterialismu , místním vzdělávacím systému a lokálních environmentálních problémech. [6] Jednotlivé proměnné ovlivňující postoje mají různý vliv v různých zemích světa, např. porozumění role člověka jako příčiny klimatických změn je důležitější pro obyvatele Evropy a Latinské Ameriky, oproti Africe a Asii, kde se environmentální postoje mění více na základě vnímání lokálních změn teplot a počasí.[7]

Hodnoty a přesvědčení

K pochopení postojů nám může pomoci i zaměření se na environmentální hodnotovou orientaci a přesvědčení jedinců. U hodnot k proenvironmentálním postojům přispívá zaměření se na potřeby ostatních místo svých, tedy sociálně-altruistická orientace, a na ekosystém jako celek neboli biosférická orientace. Často se u jedinců objevují konspirační přesvědčení, která jsou spojena se skepticismem vůči klimatickým změnám a jiným environmentálním problémům. [1] Výzkumy ukazují, že největší prediktor takových přesvědčení je nízký stupeň dosaženého vzdělání.[7] Proto je žádoucí environmentálně vzdělávat veřejnost, a to v jakémkoliv věku.

Osobnostní charakteristiky

Jedním z nejvíce spojovaných rysů osobnosti s proenvironmentálními postoji a chováním je otevřenost ke zkušenostem, která se pojí se zvídavostí a preferencí nových podnětů. Tendence chovat se svědomitě, být sebe-disciplinovaný a mířit k úspěchům charakterizuje jedince, kteří mají větší obavy z environmentálních problémů. Proto jednají pro-environmentálně, cítí to jako svoji občanskou povinnost. Výzkumy také poukazují na souvislost mezi empatií a altruistickým naladěním a environmentálními postoji a chováním. Spojitost byla nalezena i s nižší mírou emoční stability s možným vysvětlením, že jsou tito jedinci znepokojeni mnoha aspekty života, včetně environmentálních problémů.

Prototypem environmentálně vědomého jedince a jeho charakteristik je tzv. proaktivní osobnost. Ta se vyznačuje vysokou mírou extraverze, otevřenosti vůči novému a svědomitostí. Tyto jedince bychom mohli popsat jako ty, kteří nejsou svazováni působením okolí a mají vliv na environmentální změny. Proaktivní osobnosti často vyhledávají příležitosti, projevují iniciativu a jsou vytrvalí při dosahování smysluplných změn. [8] Environmentální postoje tedy mohou být podpořeny programy zaměřenými na podporu těchto osobnostních rysů a charakteristik.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 BEISER-MCGRATH, Liam; HUBER, Robert. Assessing the relative importance of psychological and demographic factors for predicting climate and environmental attitudes. Climatic Change. 2018, roč. 149, čís. 3, s. 335–347. Dostupné online.  
  2. 2,0 2,1 CLAYTON, Susan. The Oxford Handbook of Environmental and Conservation Psychology. Oxford, UK: Oxford University Press, 2012. ISBN 9780199733026. 
  3. MCCRIGHT, Aaron. The effects of gender on climate change knowledge and concern in the American public. Population and Environment. 2010, roč. 32, čís. 1, s. 66–87. Dostupné online.  
  4. MCCRIGHT, Aaron; DUNLAP, Riley; MARQUART-PYATT, Sandra. Political ideology and views about climate change in the European Union. Environmental Politics. 2016, roč. 25, čís. 2, s. 338–358. Dostupné online.  
  5. HORNSEY, Matthew, et al. Meta-analyses of the determinants and outcomes of belief in climate change. Nature Climate Change. 2016, roč. 6, čís. 6, s. 622–626. Dostupné online.  
  6. PISANO, Ignacio; LUBELL, Mark. Environmental Behavior in Cross-National Perspective: A Multilevel Analysis of 30 Countries. Environment and Behavior. 2017, roč. 49, čís. 1, s. 31–58. Dostupné online.  
  7. 7,0 7,1 LEE, Tien, et al. Predictors of public climate change awareness and risk perception around the world. Nature Climate Change. 2015, roč. 5, čís. 11, s. 1014–1020. Dostupné online.  
  8. PAVALACHE-ILIE, Mariela; CAZAN, Ana-Maria. Personality correlates of pro-environmental attitudes. International Journal of Environmental Health Research. 2018, roč. 28, čís. 1, s. 71–78. Dostupné online.  

Související stránky