Problémy vyžadující právní regulaci

Z Enviwiki
Verze z 21. 2. 2008, 16:01, kterou vytvořil Jiří Dlouhý (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: *'''Rekonstrukce daňového systému:''' globálně mobilní plátci daní (NNS) se přemísťují do míst s menšími daňovými sazbami („daňové ráje“). Problém se bude z...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
  • Rekonstrukce daňového systému: globálně mobilní plátci daní (NNS) se přemísťují do míst s menšími daňovými sazbami („daňové ráje“). Problém se bude zhoršovat se zvyšujícím se objemem e-obchodních transakcí (obchodní transakce uskutečňované internetem). Je dále nezbytné zavést uhlíkovou daň – případně jako součást všestrannější ekologické daně.
  • Technologická regulace: jde zejména o regulaci nakládání s GMO při pěstební činnosti, při užívání humánních buněk k nejrůznějším účelům a při léčbě chorob. Důvody, které regulaci vyžadují, jsou především morální, ale i sociální a ekologické (možnost ohrožení ekosystémů a zasažených druhů živočichů a rostlin).
  • Obchod s drogami: ročně se prodá za 150 mld. USD malých drogových dávek asi 200 miliónům uživatelů drog. Podle některých zdrojů je však toto číslo o 200 mil. vyšší. Evropa a USA se 60 mil. odběratelů jsou největšími trhy. V chudých zemích vede produkce drog k rozsáhlé korupci, podvazuje jejich ekonomický rozvoj a brání snižování chudoby. V rozvinutých zemích užívání a distribuce drog – kromě toho, že přispívá ke zhoršován zdravotního stavu populace – je zdrojem rozsáhlé kriminality.
  • Obchod, investice a pravidla volné soutěže: problém mj. představuje obchod se zemědělskými produkty omezující vývozy z rozvojových zemí do zemí průmyslových. Podobně jsou omezeny vývozy výrobků, zejména textilních. Neexistují všeobecně platná pravidla o podmínkách umísťování investic, což znevýhodňuje země, do kterých zahraniční investice míří.
  • Ochrana duševního vlastnictví: jde o ochranu autorských práv k objevům a vynálezům, ochranných známek, o spornou regulaci ochrany softwarového zboží a celkové zachovávání podmínek volné soutěže. Stejný problém představuje ochrana práv k vyvíjeným biotechnologiím. Soubor těchto otázek se citelně dotýká finančních a právních limitů omezujících možností rozvojových zemí využívat poznatků, jež mají svůj původ v průmyslově rozvinutých zemích.
  • Pravidla elektronického obchodování: vzhledem k rostoucímu objemu těchto transakcí a možností jejich zneužití je nutná regulace takových transakcí. To je třeba zajistit i v rámci nového daňového systému. Jednotlivce, obchod i společnosti je třeba chránit před kybernetickou kriminalitou.
  • Pracovní podmínky a pravidla migrace: jde o globální ochranu základních pracovních podmínek (délka pracovní doby, zákaz dětské práce, pracovní podmínky žen atp.). Dále jde o ochranu migrantů zejména z rozvojových zemí (ochrana před obchodem s lidmi, pravidla azylu apod.).

Minimálně dva závažné problémy rovněž globálního charakteru, které ohrožují sociální a politickou stabilitu velkých i řady průmyslově vyspělých zemí či jejich společenství, autor mezi základní globální problémy nezahrnuje nezaměstnanost (jen na venkově v Číně je „nadbytečných“ asi 30 mil. lidí; ze tří miliard práceschopných osob na světě je čtvrtina až třetina zaměstnaných jen částečně) a stárnutí populací (v důsledku natalitní politiky např. v Číně během příštích dekád stoupne počet obyvatel starších 60 let na jednu čtvrtinu celkového počtu obyvatel; podobnými problémy trpí státy EU).