Problém odpadů v kontextu cirkulární ekonomiky a možné řešení na místní úrovni

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Problém odpadů

Odpady mají výrazný negativní dopad na znečistění životního prostředí (skládky, spalovaní odpadů). Likvidace odpadu má značný negativní vliv na znečistění řek, půdy a vzduchu. Odpady jsou zejména velkým problémem a výzvou v obcích (třídění a kompostování).

Odpadové hospodářství prochází v současnosti revolucí z důvodu plánovaného zákazu skládkovaní (s účinností od roku 2030). Obyvatelstvo je podněcováno k třídění odpadů v zájmu co nejmenší produkce směsného komunálního odpadu (cíl MŽP je recyklovat 60 % odpadu v roce 2030). Přirozený koloběh přírodních zdrojů, v jehož rámci docházelo k jejich spotřebování a obnově, byl námi zastavený.

Dle dat z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za rok 2018, v ČR se vrací jenom 7,6 % materiálů zpátky do oběhu.[1]

Cirkulární ekonomika – jako řešení odpadové „krize“

Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci všech materiálů, které jsou v něm použity nebo se stávají odpadem ve všech jeho fázích. Cirkulární ekonomika tak přináší změnu v myšlení v celém procesu výroby: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak tyto suroviny dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku.

Z pohledu zdrojů lze definovat cirkulární ekonomiku jako ekonomický model zaměřený na zvyšování efektivního využívání zdrojů prostřednictvím snižování produkce odpadu, snižování použití primárních zdrojů, uzavření toku produktů a materiálu s ohledem na environmentální a socioekonomické přínosy s cílem dlouhodobosti a udržitelnosti (Morseletto, 2020).[2]

Cirkulární ekonomika společně s novými odpadovými a recyklačními zákony bude reprezentovat polovinu snah EU k dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, stane se prioritou číslo jedna nadcházející Evropské zelené dohody a napomůže k plnění cílů nulových emisí do roku 2050.[3]  

Schéma lineární a cirkulární ekonomie

Cirkulární ekonomika a její příležitosti

Cirkulární ekonomika nabízí mnohé ekonomické příležitosti:[4]

  1. Snížení emisí CO2: příspěvek k naplňování Pařížské klimatické dohody a Green Deal;
  2. Propojení různých aktérů při práci na společných projektech – podnikatelů, zástupců na místní úrovni (starostů, MAS, neziskových organizací), samosprávy a vědeckých a státních institucí;
  3. Využití odpadů jako nového zdroje;
  4. Prodlužování životního cyklu produktů;
  5. Ochrana životního prostředí a neobnovitelných zdrojů: cirkulární ekonomika se zaměřuje na zpracování výrobků tak, aby co v největší míře zabezpečila cirkularitu (oběh) výrobků, zvýšila jejich životnost a šetřila neobnovitelné zdroje;
  6. Digitalizace – v rámci sběru odpadů a vznikajícího systému nabídky a poptávky surovin.
  7. Příklady dobré praxe

Obce, kraje a podnikatelé na místní úrovni mohou aplikovat cirkulární ekonomiku zejména v oblastech:[5]

Kompostování a zpracování bio-odpadů

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Obce by měli podporovat zpracovaní bio-odpadů z domácností, i bio-odpad z místní krajiny (tráva, ovoce atd.) do místní kompostárny. Kompost lze využít obchodně pro prodej anebo ho obce mohou nabídnout pro své obyvatele (do vlastní zahrádky).

Lokální výroba a její podpora

Lokální výroba a spotřeba je klíčem k nastartování procesů spojených s péčí o krajinu, její udržitelnost a zabezpečení cirkulární ekonomiky na místě. Zároveň nabízí nové pracovní příležitosti a přináší lokalitě rozvoj a nové peněžní toky, o kterých můžeme mluvit například při využití tzv. lokálního multiplikátoru, kdy každá spotřebovaná koruna pro místní potřeby přináší nové peníze do místní ekonomiky.

Veřejné výběrové řízení

Veřejné výběrové řízení umožňuje nastavit požadavky již u poptávky po výrobcích (např. kancelářské vybavení, auta, stroje atd.), tak aby splňovali kvalitativní kritéria udržitelnosti a cirkularity, tj. aby byla možná opravitelnost výrobku, vhodná recyklace a aby materiál byl, pokud je možné, alespoň z části z recyklovaných materiálů.

Re-use centra

Re-use centra[6] jsou místa, kam občané mohou odevzdat věci, které již nepotřebují, ale které zároveň ještě mohou posloužit někomu jinému. Legislativně se tak liší od sběrných dvorů, kam patří pouze odpad. Re-use centra umožňují dát nový život nábytku, vybavení domácností, spotřebnímu zboží, hračkám, oblečení atd. Funguje na principu „blešího trhu“, ale je v kamenné prodejně, a tedy není časově omezen

Swapy a burza oblečení

Swap je definován jako nefinanční výměna oblečení, funguje na principu: přinesu vlastní nevyužité oblečení a odnesu si co se mi líbí. Swap je oblíbená akce zejména pro ženy a pro maminky na mateřské dovolené pro výměnu dětského zboží.

Využití digitálních technologií

Digitální technologie mohou pomoci snížit náklady na svoz komunálního odpadu, snížit produkované množství odpadu, a to tím, že budou působit jako motivační faktor pro obyvatele (čím méně komunálního směsného odpadu vyprodukuji, tím méně zaplatí). Digitální technologie je vhodné využít pro materiálové zhodnocení odpadů. Jedním z příkladů je digitální platforma Cyrkl - odpadové tržiště CYRKL, na kterém je možné zdarma přímo nabídnout své odpady, nevyužívané materiály a produkty, stejně jako druhotné suroviny a vedlejší produkty výroby. Cílem platformy je zajistit vhodné obchodní partnery a jejich vzájemné propojení z hlediska nabídky a poptávky.[7]>

Odkazy

Reference

  1. Institut cirkulární ekonomiky – We close the loop [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. MORSELETTO, Piero. Targets for a circular economy. Resources, Conservation and Recycling. 2020-02, roč. 153, s. 104553. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. DOI:10.1016/j.resconrec.2019.104553. (anglicky) 
  3. SIMON, Frédéric. Circular economy erected as ‘number one priority’ of European Green Deal. www.euractiv.com. 2019-11-13. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. (en-GB) 
  4. JONÁŠOVÁ, Soňa. Cirkulární veřejné zadávání a zelené dohody [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  5. INCIEN. Zajímej.se [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. ŠKRDLÍKOVÁ, Marie. Zajímej.se [online]. 2020-06-15 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Cyrkl.cz - Digitální odpadové tržiště. www.cyrkl.com [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy

https://incien.org/

https://zajimej.se/

https://incien.org/odpad-zdrojem-2020/

https://zajimej.se/category/mesta-a-obce/

Www.motivP.com

https://www.uplatni.se/

http://sovz.cz/

https://www.cyrkl.com/cs/