Princip předběžné opatrnosti: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m (→‎Externí odkazy: oprava odkazu)
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>.
'''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>


Některá z forem reflexe zásady předběžně opatrného jednání, tzn.  varování před unáhleným rozhodováním a činy, je přítomná ve většině lidských společenství. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: '',,Dvakrát měř, jednou řež."'', '',,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně."'', '',,Lepší jednat bezpečněji než později litovat."'' (''Better safe than sorry''). Latinské: ''„Předně neškodit“'' (''Primum non nocere'') je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v současnosti. Samotný anglický termín, který byl následně přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti: ''precautionary principle'' je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech dvacátého století.<ref name="Christiansen">Sonja Boehmer Christiansen. The Precautionary Principle in Germany: Enabling Government.  Chapter 2 in [http://books.google.com/books?id=e4vjoqgeaIMC&pg Interpreting the Precautionary Principle], eds Tim O'Riordan and James Cameron Earthscan Publications Ltd, 1994</ref>


Jedním z nejdůležitějších popisů principu předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově přijímaným konceptem, bylo ustanovení definice na [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji]] (''Earth Summit''), v Rio de Janeiru v roce 1992. 15. zásada deklarace uvádí, že:
'',,Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí''.''<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFL5ZKH1/$FILE/Metod-MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf</ref>''


V celosvětovém měřítku je princip předběžné opatrnosti předmětem častých sporů. Ve značné části světa (především v rozvojových zemí) bývá na prvním místě snaha o ekonomický růst, která je často podněcována zahraničními zájmy, bez ohledu na budoucí následky (viz ekologická devastace ostrova [[w:cs:Nauru|Nauru]]). Určitou snahu o aplikaci principů předběžně opatrného jednání můžeme nalézt ve vyspělých zemích (především ve státech, které jsou součástí Evropské unie). V evropském právu, které je závazné pro členské země, je aplikace zásady předběžné opatrnosti zasazena jako statutární požadavek v některých oblastech právního systému.


Princip má ale také mnoho odpůrců. Je napadán zejména z [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistických]], [[w:cs:neoliberalismus|neoliberalistických]] a [[w:cs:euroskepticismus|euroskeptických]] pozic. Hlavní výtkou je - podle mínění jeho odpůrců - sporná definice (táží se např.: '',,Kdo určí, co je hrozba vážné nebo nenapravitelné škody?"'' nebo, co to znamená: '',,Nedostatek vědecké jistoty?"''); namítají rovněž, že zásady předběžně opatrného chování brání pokroku, kreativitě a podnikavosti.<ref>http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3072-slovnicek-evropskych-levicovych-pojmu-15-princip-predbezne-opatrnosti.aspx</ref> Přesto můžeme konstatovat, že určitá míra předběžně opatrného jednání je vlastní většině institucí i lidí, tato míra se ale většinou omezuje pouze materiálně a na krátkodobý horizont. Stranou jejího zájmu však zůstávají zdánlivě abstraktní problémy, jako [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], které však mohou mít velmi konkrétní dopady ve formě [[environmentální katastrofa|environmentálních katastrof]].


==Odkazy==
{{wikipedia en|Precautionary principle}}
===Reference===
<references />
===Další literatura ke studiu===


The precautionary principle or precautionary approach states that if an action or policy has a suspected risk of causing harm to the public or to the environment, in the absence of scientific consensus that the action or policy is harmful, the burden of proof that it is not harmful falls on those taking an action.
*EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
The principle is used by policy makers to justify discretionary decisions in situations where there is the possibility of harm from taking a particular course or making a certain decision when extensive scientific knowledge on the matter is lacking. The principle implies that there is a social responsibility to protect the public from exposure to harm, when scientific investigation has found a plausible risk. These protections can be relaxed only if further scientific findings emerge that provide sound evidence that no harm will result.
*JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
In some legal systems, as in the law of the European Union, the application of the precautionary principle has been made a statutory requirement in some areas of law.
*WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.
Regarding international conduct, the first endorsement of the principle was in 1982 when the World Charter for Nature was adopted by the United Nations General Assembly, while its first international implementation was in 1987 through the Montreal Protocol. Soon after, the principle integrated with many other legally binding international treaties such as the Rio Declaration and Kyoto Protocol.
 
konstatuje, že jestliže existuje důvodné podezření
The precautionary principle is relevant in those circumstances where risk managers have identified that there are reasonable grounds for concern that an unacceptable level of risk to health exists but the supporting information and data may not be sufficiently complete to enable a comprehensive risk assessment to be made. When faced with these specific circumstances, decision makers or risk mangers, may take measures or other actions to protect health based on the precautionary principle while seeking more complete scientific and other data. Such measures have to comply with the normal principles of non-discrimination and proportionality and should be considered as provisional until such time that more comprehensive information concerning the risk can be gathered and analysed.


The precautionary principle or precautionary approach states that if an action or policy has a suspected risk of causing harm to the public or to the environment, in the absence of scientific consensus that the action or policy is harmful, the burden of proof that it is not harmful falls on those taking an action.
===Externí odkazy===


*[http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/consumer_safety/l32042_cs.htm Článek: ,,Zásada předběžné opatrnosti" na europa.eu]
*[http://www.precautionaryprinciple.eu/ Stránky zaměřené na princip předběžné opatrnosti - precautionaryprinciple.eu]
*[https://www.sehn.org/precautionary-principle-understanding-science-in-regulation Podrobný úvod do problematiky principu předběžné opatrnosti obsahující odkazy a literaturu k dalšímu prohloubení problematiky]
*[http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=download&did=41702&kod=YME10P4LI Stöckelová, Tereza. Spočítej a panuj. Článek pojednávající o nutnosti zavedení principu průběžné opatrnosti.]


Zásada předběžné opatrnosti umožňuje rychle reagovat na potenciální nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat a rostlin nebo za účelem ochrany životního prostředí. V případě, že vědecké údaje neumožňují úplné vyhodnocení rizik, totiž využití této zásady umožňuje například zabránit distribuci zboží, které by mohlo představovat zdravotní riziko, nebo dokonce takové zboží stáhnout z trhu.
<br />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
 
{{TAČR}}
 
== Odkazy ==
{{wikipedia en|Precautionary principle}}
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
* JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
* WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.


=== Externí odkazy ===
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
* [http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/consumer_safety/l32042_cs.htm Článek: ,,Zásada předběžné opatrnosti" na europa.eu]
* [http://www.precautionaryprinciple.eu/ Stránky zaměřené na princip předběžné opatrnosti - precautionaryprinciple.eu ]
* [http://www.sehn.org/precaution.html Podrobný úvod do problematiky principu předběžné opatrnosti obsahující odkazy a literaturu k dalšímu prohloubení problematiky]

Aktuální verze z 11. 6. 2020, 06:08

Princip předběžné opatrnosti či zásada předběžné opatrnosti (anglicky: precautionary principle nebo precautionary approach) je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.[1]

Některá z forem reflexe zásady předběžně opatrného jednání, tzn. varování před unáhleným rozhodováním a činy, je přítomná ve většině lidských společenství. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: ,,Dvakrát měř, jednou řež.", ,,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně.", ,,Lepší jednat bezpečněji než později litovat." (Better safe than sorry). Latinské: „Předně neškodit“ (Primum non nocere) je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v současnosti. Samotný anglický termín, který byl následně přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti: precautionary principle je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech dvacátého století.[2]

Jedním z nejdůležitějších popisů principu předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově přijímaným konceptem, bylo ustanovení definice na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Earth Summit), v Rio de Janeiru v roce 1992. 15. zásada deklarace uvádí, že: ,,Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí.[3]

V celosvětovém měřítku je princip předběžné opatrnosti předmětem častých sporů. Ve značné části světa (především v rozvojových zemí) bývá na prvním místě snaha o ekonomický růst, která je často podněcována zahraničními zájmy, bez ohledu na budoucí následky (viz ekologická devastace ostrova Nauru). Určitou snahu o aplikaci principů předběžně opatrného jednání můžeme nalézt ve vyspělých zemích (především ve státech, které jsou součástí Evropské unie). V evropském právu, které je závazné pro členské země, je aplikace zásady předběžné opatrnosti zasazena jako statutární požadavek v některých oblastech právního systému.

Princip má ale také mnoho odpůrců. Je napadán zejména z antienvironmentalistických, neoliberalistických a euroskeptických pozic. Hlavní výtkou je - podle mínění jeho odpůrců - sporná definice (táží se např.: ,,Kdo určí, co je hrozba vážné nebo nenapravitelné škody?" nebo, co to znamená: ,,Nedostatek vědecké jistoty?"); namítají rovněž, že zásady předběžně opatrného chování brání pokroku, kreativitě a podnikavosti.[4] Přesto můžeme konstatovat, že určitá míra předběžně opatrného jednání je vlastní většině institucí i lidí, tato míra se ale většinou omezuje pouze materiálně a na krátkodobý horizont. Stranou jejího zájmu však zůstávají zdánlivě abstraktní problémy, jako globální změna klimatu, které však mohou mít velmi konkrétní dopady ve formě environmentálních katastrof.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Precautionary principle na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle
  2. ↑ Sonja Boehmer Christiansen. The Precautionary Principle in Germany: Enabling Government. Chapter 2 in Interpreting the Precautionary Principle, eds Tim O'Riordan and James Cameron Earthscan Publications Ltd, 1994
  3. ↑ http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFL5ZKH1/$FILE/Metod-MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf
  4. ↑ http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3072-slovnicek-evropskych-levicovych-pojmu-15-princip-predbezne-opatrnosti.aspx

Další literatura ke studiu[editovat | editovat zdroj]

  • EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
  • JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
  • WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


ikona
Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .
Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Princip předběžné opatrnosti [online]. Enviwiki, ; [citováno 18. 4.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Princip_p%C5%99edb%C4%9B%C5%BEn%C3%A9_opatrnosti&oldid=24381>
ikona
Tato stránka vznikla za podpory projektu programu Omega Technologické agentury ČR
TD020400 - Metodika tvorby a využití tzv. Open Educational Resources
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Princip_předběžné_opatrnosti&oldid=24381“