Princip předběžné opatrnosti: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (→‎Externí odkazy: oprava odkazu)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>
 
'''Princip předběžné opatrnosti''' či '''zásada předběžné opatrnosti''' (anglicky: ''precautionary principle nebo precautionary approach'') je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.<ref>http://www.thefreedictionary.com/precautionary+principle</ref>
  
Některá z forem reflexe zásady předběžně opatrného jednání, tzn.  varování před unáhleným rozhodováním a činy, je přítomná ve většině lidských společenství. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: '',,Dvakrát měř, jednou řež."'', '',,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně."'', '',,Lepší jednat bezpečněji než později litovat."'' (''Better safe than sorry''). Latinské: ''„Předně neškodit“'' (''Primum non nocere'') je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v současnosti. Samotný anglický termín, který byl následně přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti: ''precautionary principle'' je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech dvacátého století.<ref name=Christiansen>Sonja Boehmer Christiansen. The Precautionary Principle in Germany: Enabling Government.  Chapter 2 in [http://books.google.com/books?id=e4vjoqgeaIMC&pg Interpreting the Precautionary Principle], eds Tim O'Riordan and James Cameron Earthscan Publications Ltd, 1994</ref>
+
Některá z forem reflexe zásady předběžně opatrného jednání, tzn.  varování před unáhleným rozhodováním a činy, je přítomná ve většině lidských společenství. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: '',,Dvakrát měř, jednou řež."'', '',,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně."'', '',,Lepší jednat bezpečněji než později litovat."'' (''Better safe than sorry''). Latinské: ''„Předně neškodit“'' (''Primum non nocere'') je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v současnosti. Samotný anglický termín, který byl následně přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti: ''precautionary principle'' je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech dvacátého století.<ref name="Christiansen">Sonja Boehmer Christiansen. The Precautionary Principle in Germany: Enabling Government.  Chapter 2 in [http://books.google.com/books?id=e4vjoqgeaIMC&pg Interpreting the Precautionary Principle], eds Tim O'Riordan and James Cameron Earthscan Publications Ltd, 1994</ref>
  
 
Jedním z nejdůležitějších popisů principu předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově přijímaným konceptem, bylo ustanovení definice na [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji]] (''Earth Summit''), v Rio de Janeiru v roce 1992. 15. zásada deklarace uvádí, že:  
 
Jedním z nejdůležitějších popisů principu předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově přijímaným konceptem, bylo ustanovení definice na [[Konference OSN o životním prostředí a rozvoji|konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji]] (''Earth Summit''), v Rio de Janeiru v roce 1992. 15. zásada deklarace uvádí, že:  
'',,Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí''.''<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFL5ZKH1/$FILE/Metod-MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf</ref>
+
'',,Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí''.''<ref>http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFL5ZKH1/$FILE/Metod-MA21_06-priloha1-deklaraceUR_0503.pdf</ref>''
  
 
V celosvětovém měřítku je princip předběžné opatrnosti předmětem častých sporů. Ve značné části světa (především v rozvojových zemí) bývá na prvním místě snaha o ekonomický růst, která je často podněcována zahraničními zájmy, bez ohledu na budoucí následky (viz ekologická devastace ostrova [[w:cs:Nauru|Nauru]]). Určitou snahu o aplikaci principů předběžně opatrného jednání můžeme nalézt ve vyspělých zemích (především ve státech, které jsou součástí Evropské unie). V evropském právu, které je závazné pro členské země, je aplikace zásady předběžné opatrnosti zasazena jako statutární požadavek v některých oblastech právního systému.  
 
V celosvětovém měřítku je princip předběžné opatrnosti předmětem častých sporů. Ve značné části světa (především v rozvojových zemí) bývá na prvním místě snaha o ekonomický růst, která je často podněcována zahraničními zájmy, bez ohledu na budoucí následky (viz ekologická devastace ostrova [[w:cs:Nauru|Nauru]]). Určitou snahu o aplikaci principů předběžně opatrného jednání můžeme nalézt ve vyspělých zemích (především ve státech, které jsou součástí Evropské unie). V evropském právu, které je závazné pro členské země, je aplikace zásady předběžné opatrnosti zasazena jako statutární požadavek v některých oblastech právního systému.  
Řádek 10: Řádek 10:
 
Princip má ale také mnoho odpůrců. Je napadán zejména z [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistických]], [[w:cs:neoliberalismus|neoliberalistických]] a [[w:cs:euroskepticismus|euroskeptických]] pozic. Hlavní výtkou je - podle mínění jeho odpůrců - sporná definice (táží se např.: '',,Kdo určí, co je hrozba vážné nebo nenapravitelné škody?"'' nebo, co to znamená: '',,Nedostatek vědecké jistoty?"''); namítají rovněž, že zásady předběžně opatrného chování brání pokroku, kreativitě a podnikavosti.<ref>http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3072-slovnicek-evropskych-levicovych-pojmu-15-princip-predbezne-opatrnosti.aspx</ref> Přesto můžeme konstatovat, že určitá míra předběžně opatrného jednání je vlastní většině institucí i lidí, tato míra se ale většinou omezuje pouze materiálně a na krátkodobý horizont. Stranou jejího zájmu však zůstávají zdánlivě abstraktní problémy, jako [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], které však mohou mít velmi konkrétní dopady ve formě [[environmentální katastrofa|environmentálních katastrof]].
 
Princip má ale také mnoho odpůrců. Je napadán zejména z [[antienvironmentalismus|antienvironmentalistických]], [[w:cs:neoliberalismus|neoliberalistických]] a [[w:cs:euroskepticismus|euroskeptických]] pozic. Hlavní výtkou je - podle mínění jeho odpůrců - sporná definice (táží se např.: '',,Kdo určí, co je hrozba vážné nebo nenapravitelné škody?"'' nebo, co to znamená: '',,Nedostatek vědecké jistoty?"''); namítají rovněž, že zásady předběžně opatrného chování brání pokroku, kreativitě a podnikavosti.<ref>http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3072-slovnicek-evropskych-levicovych-pojmu-15-princip-predbezne-opatrnosti.aspx</ref> Přesto můžeme konstatovat, že určitá míra předběžně opatrného jednání je vlastní většině institucí i lidí, tato míra se ale většinou omezuje pouze materiálně a na krátkodobý horizont. Stranou jejího zájmu však zůstávají zdánlivě abstraktní problémy, jako [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], které však mohou mít velmi konkrétní dopady ve formě [[environmentální katastrofa|environmentálních katastrof]].
  
== Odkazy ==
+
==Odkazy==
 
{{wikipedia en|Precautionary principle}}
 
{{wikipedia en|Precautionary principle}}
=== Reference ===
+
===Reference===
 
<references />
 
<references />
=== Další literatura ke studiu ===
+
===Další literatura ke studiu===
* EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
 
* JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
 
* WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.
 
  
=== Externí odkazy ===
+
*EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
* [http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/consumer_safety/l32042_cs.htm Článek: ,,Zásada předběžné opatrnosti" na europa.eu]
+
*JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
* [http://www.precautionaryprinciple.eu/ Stránky zaměřené na princip předběžné opatrnosti - precautionaryprinciple.eu ]
+
*WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.
* [http://www.sehn.org/precaution.html Podrobný úvod do problematiky principu předběžné opatrnosti obsahující odkazy a literaturu k dalšímu prohloubení problematiky]
 
* [http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=download&did=41702&kod=YME10P4LI Stöckelová, Tereza. Spočítej a panuj. Článek pojednávající o nutnosti zavedení principu průběžné opatrnosti.]
 
  
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
+
===Externí odkazy===
 +
 
 +
*[http://europa.eu/legislation_summaries/consumers/consumer_safety/l32042_cs.htm Článek: ,,Zásada předběžné opatrnosti" na europa.eu]
 +
*[http://www.precautionaryprinciple.eu/ Stránky zaměřené na princip předběžné opatrnosti - precautionaryprinciple.eu]
 +
*[https://www.sehn.org/precautionary-principle-understanding-science-in-regulation Podrobný úvod do problematiky principu předběžné opatrnosti obsahující odkazy a literaturu k dalšímu prohloubení problematiky]
 +
*[http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=download&did=41702&kod=YME10P4LI Stöckelová, Tereza. Spočítej a panuj. Článek pojednávající o nutnosti zavedení principu průběžné opatrnosti.]
 +
 
 +
<br />{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
 
{{TAČR}}
 
{{TAČR}}
  
 
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]
 
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]]

Aktuální verze z 11. 6. 2020, 06:08

Princip předběžné opatrnosti či zásada předběžné opatrnosti (anglicky: precautionary principle nebo precautionary approach) je pravidlo, které tvrdí, že určité činnosti by neměly být provozovány, jestliže jimi způsobené následky jsou nejisté a potenciálně nebezpečné.[1]

Některá z forem reflexe zásady předběžně opatrného jednání, tzn. varování před unáhleným rozhodováním a činy, je přítomná ve většině lidských společenství. Dobře to ilustrují poučení ve formě lidových přísloví: ,,Dvakrát měř, jednou řež.", ,,Opatrnost nikdy neshodila jezdce z koně.", ,,Lepší jednat bezpečněji než později litovat." (Better safe than sorry). Latinské: „Předně neškodit“ (Primum non nocere) je pak hlavní zásadou konceptů předběžné opatrnosti i v současnosti. Samotný anglický termín, který byl následně přeložen do češtiny jako princip předběžné opatrnosti: precautionary principle je považován za překlad německého Vorsorgeprinzip a začíná se používat v osmdesátých letech dvacátého století.[2]

Jedním z nejdůležitějších popisů principu předběžné opatrnosti, jenž je celosvětově přijímaným konceptem, bylo ustanovení definice na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Earth Summit), v Rio de Janeiru v roce 1992. 15. zásada deklarace uvádí, že: ,,Státy musejí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy. Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jistoty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poškození životního prostředí.[3]

V celosvětovém měřítku je princip předběžné opatrnosti předmětem častých sporů. Ve značné části světa (především v rozvojových zemí) bývá na prvním místě snaha o ekonomický růst, která je často podněcována zahraničními zájmy, bez ohledu na budoucí následky (viz ekologická devastace ostrova Nauru). Určitou snahu o aplikaci principů předběžně opatrného jednání můžeme nalézt ve vyspělých zemích (především ve státech, které jsou součástí Evropské unie). V evropském právu, které je závazné pro členské země, je aplikace zásady předběžné opatrnosti zasazena jako statutární požadavek v některých oblastech právního systému.

Princip má ale také mnoho odpůrců. Je napadán zejména z antienvironmentalistických, neoliberalistických a euroskeptických pozic. Hlavní výtkou je - podle mínění jeho odpůrců - sporná definice (táží se např.: ,,Kdo určí, co je hrozba vážné nebo nenapravitelné škody?" nebo, co to znamená: ,,Nedostatek vědecké jistoty?"); namítají rovněž, že zásady předběžně opatrného chování brání pokroku, kreativitě a podnikavosti.[4] Přesto můžeme konstatovat, že určitá míra předběžně opatrného jednání je vlastní většině institucí i lidí, tato míra se ale většinou omezuje pouze materiálně a na krátkodobý horizont. Stranou jejího zájmu však zůstávají zdánlivě abstraktní problémy, jako globální změna klimatu, které však mohou mít velmi konkrétní dopady ve formě environmentálních katastrof.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Precautionary principle na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Další literatura ke studiu[editovat | editovat zdroj]

  • EVROPSKÁ AGENTURA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a HARREMOES, Poul, ed. et al. Pozdní poučení z včasných varování: princip předběžné opatrnosti 1896-2000. Vyd. 1. [Praha]: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 232 s. Environmental issue report; No 22. ISBN 92-9167-323-4.
  • JUNG, Matthieu. Princip předběžné opatrnosti. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2011. 264 s. Neewit; sv. 29. ISBN 978-80-87497-20-3.
  • WIENER, Jonathan Baert, ed. et al. The reality of precaution: comparing risk regulation in the United States and Europe. Washigton, DC: RFF Press, 2011. xviii, 582 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-1-933115-85-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]