Prima Agri PT

Z Enviwiki
Verze z 3. 11. 2016, 10:37, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Společnost je zaměřena na zemědělskou výrobu. Hospodaří v podhůří Šumavy (okolo města Prachatice) na pozemcích s výměrou cca 1350 ha zeměd…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Společnost je zaměřena na zemědělskou výrobu. Hospodaří v podhůří Šumavy (okolo města Prachatice) na pozemcích s výměrou cca 1350 ha zemědělské půdy. Obhospodařované pozemky mají nadmořskou výšku 450 až 800m a leží v 21 katastrech. Rostlinná výroba je zaměřena především na výrobu krmiva pro skot a to jak objemné píce, tak jadrných krmiv; přebytky se prodávají. Důležitou součástí rostlinné výroby je údržba trvalých travních porostů. Jako tržní plodiny je pěstována řepka a částečně kukuřice. V rámci živočišné výroby je nosným programem společnosti chov holštýnských krav a produkce mléka, chov masného skotu (Limousine) a jeho kříženců. Dále společnost poskytuje služby v rámci zemědělské výroby – doprava, polní práce, práce na loukách a pastvinách, prodej obilí, apod. Statutárním orgánem podniku je pan Ing. František Hodina.

Východisko pro záčátek podnikání

Společnost Prima Agri PT a.s. byla založena již v roku 1997 a svými činnostmi a diversifikací představovala typický zemědělský velkopodnik. V nedávné minulosti se však společnost začala potýkat s nedostatkem sounáležitosti tehdejších majitelů a bylo rozhodnuto o jejím prodeji. Majitelem se tak stal pan Ing. František Hodina, dlouholetý zaměstnance a člověk se srdcem pro zemědělství a správné české podnikání. Pro mnohé by se mohlo zdát, že koupě podobného podniku je pro jednoho velké sousto, pan Hodina však na toto téma uvádí: „Je to moje historie, které jsem se nemohl jen tak vzdát. Než jsem tuto společnost převzal, tak jsem pro ní sám pracoval přes 20 let, nechal jsem tam kus života, pomohl jsem zlepšit produkci, dotáhl jsem to k tomu, že se dnes jedná o slušně fungující firmu s pěknými zvířaty. Dokonce nám sem začaly jezdit delegace z okolních států, kteří při odchodu tvrdí, že právě odcházejí z nejlépe fungující farmy v ČR. To mě opravdu těší. No a tak když došlo na to, že vedení rozhodlo o prodeji společnosti, nemohl jsem dopustit, aby společnost získal někdo jiný – měli zájem investoři z Německa, Ruska, apod. Asi by mi tolik nevadilo, že by si koupili budovy, ale 300 ha zemědělské půdy, jsem jim dát nechtěl. Vím, že je to hodně práce, ale nedalo mi to a do této investice jsem skočil.“

Nápad a originalita

Zemědělství se v Prima Agri PT a.s. snaží udržet tradiční živočišnou produkci a to i přesto, že současné podmínky např. mléčné produkci příliš nepřejí. Pro pana Hodinu je však udržení produkce potravin osobní výzvou a je spojeno s jeho přesvědčením o významu zemědělství jako takového:“ Já doufám, že se poměry zlepší, že se cena mléka zvedne, že se zruší embargo do Ruska. Moje podnikání je postaveno na obrovském riziku. Mohu samozřejmě zrušit celou mléčnou produkci, vyhnat dobytek na pastviny a začít pobírat dotace, ale to bych šel proti principům tradičního zemědělství. To v současnosti dělají všichni ostatní. Já bych rád dělal zemědělství poctivě. Pokud mě okolnosti donutí zrušit mléčnou výrobu, tak vím, že už jí nikdy neobnovím a že to bude konec. To nechci dopustit.“

Dalším plánem pana Hodiny je zaměřit se na ekologické zemědělství a produkovat nejkvalitnější hovězí maso. Svou současnou produkci prodává jak v ČR, tak i do Rakouska. Jeho cílem je si v budoucnosti vybudovat vlastní výrobnu na masné výrobky, obchod s obilím, nebo např. prodávat kompost – kvalitní černozem.

Rizika a pozitivní okamžiky v procesu realizace

Dle pana Hodiny je v zemědělství rizik mnoho: „Jako zemědělce mě ovlivňují rozhodnutí národního i evropského charakteru. Např. největším neštěstím bylo uvalení embarga na Rusko. To ovlivnilo prakticky jen evropské zemědělce. Amerika tam začala sama dodávat. Komu se tím ublížilo? Rusům určitě ne. Naopak v Rusku začali do zemědělství tvrdě investovat, aby dalšímu takovému nátlaku mohli bez obav čelit. U nás se zemědělství naopak likviduje. Proti tomu jsou další problémy zanedbatelné. Např. je v současnosti problémem sehnat kvalitní zaměstnance. Lidé nejsou spolehliví, nechtějí pracovat, je těžké jim vysvětlit, že se náplň práce v současném podniku výrazně liší od toho současného. Neumějí reagovat na změny. Dále jsem se setkal s nenávistí vůči firmě, naštěstí jsem se ale nikdy nesetkal s nenávistí vůči sobě.“

Co se týče pozitiv pan Hodina bere svou energii z úspěchů společnosti a jejího dobrého fungování, které je oceněno mnohými zemědělci jak z ČR, tak zahraničí.

Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti

Společnost Prima Agri PT a.s. je prosperující společností, která veškeré své činnosti vede směrem správných zemědělských praktik. I přesto je, jako většina zemědělských firem, zcela závislá na dotacích: „Sami využíváme dotace jako jsou SAPS, LFA na trávy, i zatravňujeme. To je jedna z největších dotací v současnosti, která z mého hlediska, ale nepřináší nic dobrého. Máme 1300 ha, kdybych je všechny zatravnil, tak zruším kompletně mléčnou výrobu, přejdu na masné plemeno, všechny kusy vyženu na louky a budu se mít dobře. To ale přeci není zemědělství.“

Expanze výroby je společností připravována ve formě diversifikace nabízených výrobků a přechodem na ekologický chov dobytka. Tím společnost dostane více peněz. Pan Hodina k tomu ovšem dodává: Dotace na ekologické zemědělství je takříkajíc přitažená za vlasy. Čím je totiž zemědělec v ekologickém zemědělství menší, tím dostane větší dotace a větší podniky jsou penalizované za všechno. Funguje zde regrese, čím je podnik větší, tím více mu seberou“.

Zrušení zmiňovaná mléčná produkce by se zdál být v podniku pana Hodiny při současné ekonomické a politické situaci logický krok, ovšem jak přesvědčení pana hodiny, tak vynaložené investice tomuto kroku brání: „Provoz je plně automatický, skot nosí chipy, které nám zasílají detailní informace o stavu daného zvířete. Postavili jsme novou stáj, dojírnu. Dalším důvodem proč nemohu položit mléčnou výrobu je stálý měsíční příjem. Když mléčnou výrobu položím, budu bez stálého příjmu, který používám na splácení úvěru. Když vše převedu na masný chov, tak budu rok čekat, než vychovám první masné býky, tudíž rok budu čekat, než mi přijdou první peníze.“

Pan Hodina skepticky uvažuje i nad ostatním chovem dobytka: V současnosti se ale opravdu nevyplatí chovat nic. Multimilionáři jsou ti, co sbírají dotace. Bohužel, tohle je teď stav našeho zemědělství a proto je tu tak obrovský tlak na majitele pozemků. Někteří nabízejí za odkup i 3 až 4tis. nájem za hektar. Při tom tihle zemědělci, co všechnu půdu „sbírají“ nemají žádný areál, žádnou techniku. Mají jen tři kravičky, aby splnili povinnost, sklidí pozemky 2x do roka, prodají seno a seberou dotaci. A Unie tyto pseudo zemědělce podporuje. Politika je taková, že nikdo nechce abychom vyráběli, naopak všichni chtějí, abychom výrobky přiváželi. V roce 2004 jsme vstupovali do EU a byli jsme soběstační ve výrobě vepřového masa. V současnosti se 73% vepřového dováží. A co se sem dováží? Zamražené výrobky nízké kvality, kterým končí expirace a my jsme považování za žumpu celé Evropy. My v podniku chováme prasata spíše jen pro lidi. Máme jich 150 a budeme je prodávat místním. Velký chov se nevyplatí. Výkupní cena vepřového masa je 23-25Kč/kg. Na jatkách dostanete za metrák prasete 2500Kč. Prase přitom ¾ roku krmíte. Když si vypočteme náklady na chov prasete do jatečné podoby, dostáváme se na 28Kč/Kg.“

„Co se týče konkurence v podnikání, tak je to opět směšné“, uvádí pan Hodina. „V Jižních Čechách bývalo kdysi zhruba 50 větších zemědělských farem. Teď je zde evidováno 600 zemědělských podnikatelů – ovšem opět jen těch pseudo zemědělců. Bohužel, mě ale tito ve výrobě značně ovlivňují. I kdybych totiž chtěl vyrábět více, nemám kde.“

„ A nakonec můžeme mluvit o zaměstnanosti“, říká pan Hodina, „kdybych chtěl společnost expandovat, musím mít více zaměstnanců. Zaměstnat více lidí si, ale při současné produkci nemůžu dovolit, je to drahé a dobré zaměstnance musíte dobře zaplatit, jinak vám utečou. Když chci zaměstnanci dát 15-16tis měsíčně, tak s odvody a se vším okolo, se jeho super hrubá mzda vyšplhá k 30tis. – to je příklad státní podpory zaměstnanosti. A zase se od tohoto tématu můžeme vrátit k dotacím. Dle mého názoru by se výše dotací měla i odrážet v počtu zaměstnaných lidí. Je přeci rozdíl, když tzv. pseudo zemědělci nezaměstnají nikoho a státu nic neodvedou a pak námi, kteří dáváme práci 30 lidem.“

Vztah podnikatele k okolnímu prostředí

„Mám velkou podporu od obce, pronajímají mi pozemky a podporují mě zejména kvůli tomu, že snižuji nezaměstnanost. Dále se snažím do Prachaticích donést to, co obyvatelům ještě chybí. Např. již zmiňované prodejní místo s masem, se zrajícími komorami. U toho bych si představoval malý bufet, se vším domácím – prdelačku, držkovou polévku.“

Doporučení a inspirace

„Neustále čerpejte inspiraci v okolí a rozšiřujte činnosti svých podniků. Nesnažte se stavět zemědělství jen na dotacích.“

„Velice rád bych viděl právě nějakou síť podnikatelů, nebo nějakou jinou strukturu, kde by bylo možné se dočíst o jiných podnikáních, ať už úspěšných, tak i neúspěšných. Myslím, že by mě podobná věc namotivovala.“

„Pro zemědělství jako takové by bylo dobré, kdyby skončili dotace. Nemají logiku, ornou půdu nás nutí zatravňovat a už na ní nikdy nepěstovat. Kdyby dotace skončily hned, tak je to pro nás, kdo ještě děláme zemědělství za účelem výroby potravin, jedině dobře. Zemědělství by přeci nemělo být jen o udržování krajiny a sbírání dotací – to teď dělá ale většina.“

„Má poslední myšlenka patří administrativě. Vše je složité a kontroly jsou přísné, není jednoduché si otevřít např. jatka. Musíte k tomu mít povolení na povolení. Kontroly navíc neřeknou nic, co by pomohlo, řeknou jen to co je špatně. Vše by se mělo zjednodušit, aby se podnikatel mohl soustředit na podnikání, a ne jen na dokládání papírů.“

Pozitiva a negativa podnikání na venkově

„Venkov je pro mě životním stylem. Do města, a to ani do Prachatic, bych nikdy nešel. Po celodenním shonu mě venkov uklidňuje. Jsem myslivec a kolikrát mě uklidní jen ta možnost zajít si posedět na posed.“

Média a propagace

Společnost jako taková má webové stránky, které informují o hlavních činnostech. Pan Hodina si ale hlavně zakládá na stálém kontaktu a přátelském vztahu s nájemci půdy. To v současnosti dělá asi 400 lidí. Dobrý vztah s nájemci je pro společnost existenčně nesmírně důležité.