Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Prima Agri PT
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
==Ekonomická stabilita a předpoklady udržitelnosti== Společnost Prima Agri PT, a.s. je prosperující společností, která veškeré své činnosti vede směrem správných zemědělských praktik. I přesto je, jako většina zemědělských firem, zcela závislá na dotacích: „''Sami využíváme dotace jako jsou SAPS, LFA na trávy, i zatravňujeme. To je jedna z největších dotací v současnosti, která z mého hlediska, ale nepřináší nic dobrého. Máme 1300 ha, kdybych je všechny zatravnil, tak zruším kompletně mléčnou výrobu, přejdu na masné plemeno, všechny kusy vyženu na louky a budu se mít dobře. To ale přeci není zemědělství''.“ Expanze výroby je společností připravována ve formě diversifikace nabízených výrobků a přechodem na ekologický chov dobytka. Tím společnost dostane více peněz. Pan Hodina k tomu ovšem dodává: "''Dotace na [[ekologické zemědělství]] je takříkajíc přitažená za vlasy. Čím je totiž zemědělec v ekologickém zemědělství menší, tím dostane větší dotace a větší podniky jsou penalizované za všechno. Funguje zde regrese, čím je podnik větší, tím více mu seberou.''“ Zrušení zmiňované mléčné produkce by se zdál být v podniku pana Hodiny při současné ekonomické a politické situaci logický krok, ovšem jak přesvědčení pana Hodiny, tak vynaložené investice tomuto kroku brání: „''Provoz je plně automatický, skot nosí čipy, které nám zasílají detailní informace o stavu daného zvířete. Postavili jsme novou stáj, dojírnu. Dalším důvodem proč nemohu položit mléčnou výrobu je stálý měsíční příjem. Když mléčnou výrobu položím, budu bez stálého příjmu, který používám na splácení úvěru. Když vše převedu na masný chov, tak budu rok čekat, než vychovám první masné býky, tudíž rok budu čekat, než mi přijdou první peníze.''“ Pan Hodina skepticky uvažuje i nad ostatním chovem dobytka: "''V současnosti se ale opravdu nevyplatí chovat nic. Multimilionáři jsou ti, co sbírají dotace. Bohužel, tohle je teď stav našeho zemědělství a proto je tu tak obrovský tlak na majitele pozemků. Někteří nabízejí za odkup i 3 až 4 tis. nájem za hektar. Při tom tihle zemědělci, co všechnu půdu „sbírají“ nemají žádný areál, žádnou techniku. Mají jen tři kravičky, aby splnili povinnost, sklidí pozemky dvakrát do roka, prodají seno a seberou dotaci. A Unie tyto pseudo zemědělce podporuje. Politika je taková, že nikdo nechce abychom vyráběli, naopak všichni chtějí, abychom výrobky přiváželi. V roce 2004 jsme vstupovali do EU a byli jsme soběstační ve výrobě vepřového masa. V současnosti se 73 % vepřového dováží. A co se sem dováží? Zamražené výrobky nízké kvality, kterým končí expirace a my jsme považování za žumpu celé Evropy. My v podniku chováme prasata spíše jen pro lidi. Máme jich 150 a budeme je prodávat místním. Velký chov se nevyplatí. Výkupní cena vepřového masa je 23-25 Kč/kg. Na jatkách dostanete za metrák prasete 2 500 Kč. Prase přitom tři čtvrtě roku krmíte. Když si vypočteme náklady na chov prasete do jatečné podoby, dostáváme se na 28 Kč/kg.''“ „''Co se týče konkurence v podnikání, tak je to opět směšné''“, uvádí pan Hodina. „''V Jižních Čechách bývalo kdysi zhruba 50 větších zemědělských farem. Teď je zde evidováno 600 zemědělských podnikatelů – ovšem opět jen těch pseudo zemědělců. Bohužel, mě ale tito ve výrobě značně ovlivňují. I kdybych totiž chtěl vyrábět více, nemám kde.''“ „''A nakonec můžeme mluvit o zaměstnanosti''“, říká pan Hodina, „''kdybych chtěl společnost expandovat, musím mít více zaměstnanců. Zaměstnat více lidí si, ale při současné produkci nemůžu dovolit, je to drahé a dobré zaměstnance musíte dobře zaplatit, jinak vám utečou. Když chci zaměstnanci dát 15-16 tisíc Kč měsíčně, tak s odvody a se vším okolo, se jeho superhrubá mzda vyšplhá k 30 tis. Kč – to je příklad státní podpory zaměstnanosti. A zase se od tohoto tématu můžeme vrátit k dotacím. Dle mého názoru by se výše dotací měla i odrážet v počtu zaměstnaných lidí. Je přeci rozdíl, když tzv. pseudo zemědělci nezaměstnají nikoho a státu nic neodvedou a pak námi, kteří dáváme práci 30 lidem.''“
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii:
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu PONAVE