Pravidla a principy ekologie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 151 bajtů ,  18. 3. 2020
m
Editace uživatele „37.188.250.29“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin
Bez shrnutí editace
m (Editace uživatele „37.188.250.29“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Admin“)
značka: rychlé vrácení zpět
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:


===Liebigův zákon minima===
===Liebigův zákon minima===
Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu). Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K. [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.
Jedná se o jedno ze základních [[ekologie|ekologických]] pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.<ref>Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.</ref> [[wikipedia:cs:draslík|Draslíku]] (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, [[wikipedia:cs:dusík|dusíku]] (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev [[wikipedia:cs:fosfor|fosfor]] (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.


===Shelfordův zákon tolerance===
===Shelfordův zákon tolerance===
Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:
Shelfordův zákon tolerance je další důležité [[ekologie|ekologické]] pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, [[wikipedia:cs:kyselost|pH]]...), ve kterém může existovat<ref name="Pivnička2">Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.</ref>. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:
 
1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.
1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.
2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].
 
2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní [[wikipedia:cs:biotop|biotop]] a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a [[zvláště chráněný druh|zvláště chráněných druhů]].


==Biogeografická pravidla==
==Biogeografická pravidla==
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel:
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.


===Allenovo pravidlo===
===Allenovo pravidlo===
Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité šelmy (Canidae).
Tato zásada se zabývá stavbou těla teplokrevných (homoiotermních) navzájem příbuzných živočichů. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých. Jako vhodný důkaz platnosti tohoto pravidla lze uvést například lišku polární (''Alopex lagopus'') žijící daleko za polárním kruhem, lišku obecnou (''Vulpes vulpes'') a severoafrického fenka berberského (''Vulpes zerda''), které taxonomové řadí mezi psovité [[wikipedia:cs:šelmy|šelmy]] (Canidae).


===Bergmanovo pravidlo===
===Bergmanovo pravidlo===
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší tělesné rozměry částečně snižují ztráty tepla. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.
Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců. Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých [[wikipedia:cs:taxon|taxonů]] <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.
 
===Fosterovo pravidlo===
Toto pravidlo se zabývá vznikem zakrslých forem živočichů na izolovaných místech. Je pravděpodobné, že vedle geografické izolace hrály při vzniku trpasličích forem určitou roli i nepříznivé klimatické vlivy. Například na středomořských ostrovech (Malta, Kypr, Kréta, Sardinie...) žil v posledních [[wikipedia:cs:doba ledová|dobách ledových]] trpasličí slon ''Palaeoloxodon falconeri'', který dosahoval výšky v lopatkách pouze 0,9 m. Vedle tohoto slona žili ve stejné době na těchto ostrovech také trpasličí jeleni, hroši a jiní savci<ref>Beneš J., Burian Z., 1991: Pravěká příroda. Fénix, Praha: 312pp.</ref>.
 
===Glogerovo pravidlo===
Dalším ze zoogeografických pravidel popisujících přizpůsobení živočichů klimatickým podmínkám je Glogerovo pravidlo. Konstatuje, že teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své [[wikipedia:cs:albedo|albedo]], což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
 
===Hesseho pravidlo===
Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.


===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===
===Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)===
Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>.
Toto [[ekologie|ekologické]] pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách <ref name="Pivnička">Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.</ref>.


===Renschovo pravidlo===
== Zdroje ==
Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.
 
==Zdroje==
<references/>
<references/>


== Odkazy ==
==Externí odkazy==
*{{wikipedia cs p|Allenovo pravidlo}}
=== Literatura ===
*{{wikipedia cs p|Bergmannovo pravidlo}}
*Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.
*{{wikipedia cs p|Glogerovo pravidlo}}
*Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.
*{{wikipedia en|Allens rule}}
*{{wikipedia en|Foster's rule}}
*{{wikipedia en|Gloger's rule}}
*{{wikipedia en|Liebig's rule}}
*{{wikipedia en|Rensch's rule}}
 
==Související stránky==
*[[Biodiverzita]]
*[[Ekologie]]
*[[Evoluce]]
 
[[Kategorie:Biosféra]]
[[Kategorie:Ekologie]]


[[Kategorie:Skupina E]]
{{upravit}}
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu