Editace stránky Postsuverenita států

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
Za jeden z podstatných rysů globalizace v politicko-ekonomickém smyslu je považována „oslabená“ suverenita národních států ve světovém měřítku, a to i těch nejmocnějších. Klasický suverénní teritoriální stát či „národní stát“ byl od konce 18. století prakticky univerzálním rámcem pro rozvoj a pokrok. Ve 20. století bytnění státu rychle rostlo a dosáhlo svého vrcholu v 80. letech, kdy „stát blahobytu“ či „sociální stát“ svým vlivem obchvacoval v některých zemích více než polovinu vytvářeného národního důchodu (a v zemích „reálného socialismu“ dominoval zcela). Od té doby vliv státu slábne, přestává mít často monopol na tvorbu zákonů a donucení (koerci): musí brát ohled na celosvětové instituce či na integrační seskupení (jako je [[EU]], ale i NAFTA, atd.). Mezi vlivy oslabující ekonomickou moc vlád teritoriálních států patří vzestup ekonomické moci a síly nadnárodních korporací, které fungují „napříč“ teritorii a kontinenty.
Za jeden z podstatných rysů globalizace v politicko-ekonomickém smyslu je považována „oslabená“ suverenita národních států ve světovém měřítku, a to i těch nejmocnějších. Klasický suverénní teritoriální stát či „národní stát“ byl od konce 18. století prakticky univerzálním rámcem pro rozvoj a pokrok. Ve 20. století bytnění státu rychle rostlo a dosáhlo svého vrcholu v 80. letech, kdy „stát blahobytu“ či „sociální stát“ svým vlivem obchvacoval v některých zemích více než polovinu vytvářeného národního důchodu (a v zemích „reálného socialismu“ dominoval zcela). Od té doby vliv státu slábne, přestává mít často monopol na tvorbu zákonů a donucení (koerci): musí brát ohled na celosvětové instituce či na integrační seskupení (jako je EU, ale i NAFTA, atd.). Mezi vlivy oslabující ekonomickou moc vlád teritoriálních států patří vzestup ekonomické moci a síly nadnárodních korporací, které fungují „napříč“ teritorii a kontinenty.
 
[[Kategorie:Globalizace]] [[Kategorie:Ekonomie]]
{{upravit Martin}}
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na Enviwiki:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)

Šablona použitá na této stránce:

Tato stránka je zařazena v jedné skryté kategorii: