Placemaking: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(+ refy)
(refy apod)
 
Řádek 4: Řádek 4:
 
Kromě zapojení občanů je urbánní regenerace obvykle založena na kultuře (např. kulturní squatting) a na umění, přičemž kulturní rozvoj zahrnuje široké spektrum tvůrčích, vzdělávacích, společenských, sportovních, volnočasových a komunitních aktivit.
 
Kromě zapojení občanů je urbánní regenerace obvykle založena na kultuře (např. kulturní squatting) a na umění, přičemž kulturní rozvoj zahrnuje široké spektrum tvůrčích, vzdělávacích, společenských, sportovních, volnočasových a komunitních aktivit.
  
Placemakingové aktivity lze uplatnit na širokou škálu veřejných prostor různých velikostí. Nemusejí to být pouze veřejné prostory s jasně definovanou funkcí, jako jsou například sportoviště, dětská hřiště, prostranství před školou nebo ulice, náměstí či parky. Může se jednat o nedefinované prostory a oblasti, které žádnou konkrétní funkci nenesou a jsou např. pouze místem setkávání. Další nedefinované oblasti mohou být například nevyužívané části půdy a různá zákoutí v ulicích, mezi domy, po výstavbě nových budov atp. Variabilita a intenzita užívání všech těchto veřejných prostorů občany je indikátorem prosperity města.<ref>{{Citace elektronického periodika
+
Placemakingové aktivity lze uplatnit na širokou škálu veřejných prostor různých velikostí. Nemusejí to být pouze veřejné prostory s jasně definovanou funkcí, jako jsou například sportoviště, dětská hřiště, prostranství před školou nebo ulice, náměstí či parky. Může se jednat o nedefinované prostory a oblasti, které žádnou konkrétní funkci nenesou a jsou např. pouze místem setkávání. Další nedefinované oblasti mohou být například nevyužívané části půdy a různá zákoutí v ulicích, mezi domy, po výstavbě nových budov atp. Variabilita a intenzita užívání všech těchto veřejných prostorů občany je indikátorem prosperity města.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
 
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro
 
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro
 
| periodikum = Dotace EU
 
| periodikum = Dotace EU
Řádek 55: Řádek 55:
 
}}</ref>
 
}}</ref>
  
Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:<ref>{{Citace elektronického periodika
+
Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
 
| titul = Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking
 
| titul = Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking
 
| periodikum = Project for Public Places
 
| periodikum = Project for Public Places
Řádek 79: Řádek 79:
 
#'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji.
 
#'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji.
 
#'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.).
 
#'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.).
##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.<ref>{{Citace elektronického periodika
+
##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.<ref name=":0" />
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro
 
| periodikum = Dotace EU
 
| url = https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim
 
| datum přístupu = 2021-02-09
 
}}</ref>
 
 
##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy.
 
##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy.
#'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.<ref>{{Citace elektronického periodika
+
#'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.<ref name=":0" />
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro
+
#'''Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat:''' Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy).
| periodikum = Dotace EU
+
#'''Provést nutnou restrukturalizaci:''' Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| url = https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim
+
| titul = Deset strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu
 +
| periodikum = Partnerství pro městskou mobilitu
 +
| url = https://www.dobramesta.cz/aktuality/98/deset-strategii-pro-transformaci-mest-a-verejneho-prostoru-prostrednictvim-placemakingu
 +
| jazyk = cs
 
| datum přístupu = 2021-02-09
 
| datum přístupu = 2021-02-09
}}</ref>
+
}}</ref><ref name=":1" />
#'''Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat:''' Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy).
 
#'''Provést nutnou restrukturalizaci:''' Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“[11] [12]
 
  
 
Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty.
 
Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty.
  
 
==Možnosti financování (dotace)==
 
==Možnosti financování (dotace)==
 +
  
 
==Relevance k SDGs a strategiím==
 
==Relevance k SDGs a strategiím==
Řádek 120: Řádek 117:
 
==Další materiály (video z webináře)==
 
==Další materiály (video z webináře)==
  
==Příklady dobré praxe==
+
* Přednáška: [https://video.czp.cuni.cz/cs/Detail/5347 Jakub Deml:  Placemaking pro udržitelnost - jak rozvíjet veřejný prostor s využitím místní kultury a „kreativců“]
[http://pestujprostor.plzne.cz/ Pěstuj prostor – Plzeň]
 
  
2)    Stříbrné údolí – Jihlava
+
==Odkazy==
  
3)    Kateřina Šedá – UNESCO P
+
===Související stránky===
 +
<br />
  
4)    Plechárna – Praha 14
+
===Reference===
 +
<references />
  
5)    Gočárovy mlýny, článek
+
===Externí odkazy===
  
6)    Příklady dobré praxe ze Spojených států: Trail Towns
+
==== Příklady dobré praxe ====
  
7)    Příklady dobré praxe ze zahraničí (aj)
+
* [http://pestujprostor.plzne.cz/ Pěstuj prostor – Plzeň]
  
8)    Město přátelské k dětem
+
* [https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=535917 Stříbrné údolí – Jihlava]
 +
* [https://www.katerinaseda.cz/ Kateřina Šedá – UNES-CO] (je třeba kliknout na název projektu "UNES-CO)
 +
* [http://www.plecharnacernymost.cz/ Plechárna – Praha 14]
 +
* [https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/koupili-gocarovy-mlyny-aby-z-nich-vytvorili-kulturni-centrum-pardubic-pribeh-osvicenych-manzelu-kteri-chteji-vratit-zivot-industrialni-pamatce Gočárovy mlýny, článek]
 +
* Příklady dobré praxe ze Spojených států: [https://www.trailtowns.org/ Trail Towns]
 +
* Příklady dobré praxe ze zahraničí – [https://www.pps.org/gps/lqc Project Public Places]
 +
* [https://www.pps.org/gps/lqc Město přátelské k dětem]
  
==Odkazy==
+
==== Další odkazy ====
 
 
=== Související stránky ===
 
<br />
 
 
 
=== Reference ===
 
<references />
 
 
 
=== Externí odkazy ===
 
  
  
Řádek 209: Řádek 205:
 
-         Placamaking: What if we bulit our cities around places?
 
-         Placamaking: What if we bulit our cities around places?
  
 
+
{{licence cc|Stejskalová, Rozárie}}
 
+
{{MAS}}
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
<br />
 
----[1]<nowiki>https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim</nowiki>
 
 
 
[2] Booklet, Placemaking, What if we make bulit our cities around places. p.4
 
 
 
[3] <nowiki>https://www.pps.org/article/grplacefeat</nowiki>
 
 
 
[4] <nowiki>https://www.pps.org/article/rural-placemaking-and-main-street</nowiki>
 
 
 
[5] <nowiki>https://www.pps.org/article/white-house-rural-summit</nowiki>
 
 
 
[6] <nowiki>https://www.pps.org/article/ten-strategies-for-transforming-cities-through-placemaking-public-spaces</nowiki>
 
 
 
[7] <nowiki>https://www.pps.org/article/reimagining-our-streets-as-places-from-transit-routes-to-community-roots</nowiki>
 
 
 
[8]    <nowiki>https://www.pps.org/article/the-benefits-of-public-markets</nowiki>
 
 
 
[9] <nowiki>https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim</nowiki>
 
 
 
[10] <nowiki>https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim</nowiki>
 
 
 
[11] <nowiki>https://www.dobramesta.cz/aktuality/98/deset-strategii-pro-transformaci-mest-a-verejneho-prostoru-prostrednictvim-placemakingu</nowiki>
 
 
 
[12] <nowiki>https://www.pps.org/article/ten-strategies-for-transforming-cities-through-placemaking-public-spaces</nowiki>
 
----[SR1]<nowiki>https://ny.curbed.com/2017/4/19/15358234/times-square-snohetta-before-after-photos</nowiki>
 
 
 
[SR2]<nowiki>https://www.tipnavylety.cz/products/areal-malesicky-park/</nowiki>
 
 
 
[SR3]<nowiki>https://www.nadacevia.cz/wp-content/uploads/2019/03/TR_okt2018_detske-divadielko-na-trhu.jpg</nowiki>
 
 
 
[SR4]<nowiki>https://archiv.ihned.cz/c1-65854580-lide-kresli-podobu-novych-ctvrti-spolu-s-developery</nowiki>
 
 
 
[SR5]<nowiki>https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/tancirna-v-mestskem-parku-nadchla-20170607.html</nowiki>
 
 
 
[SR6]<nowiki>https://www.pps.org/article/grplacefeat</nowiki>
 
 
 
[SR7]<nowiki>https://twitter.com/rosasuri/status/1236744442482176000</nowiki>
 
 
 
[SR8]aktuální výzvy: <nowiki>https://www.dotaceeu.cz/cs/jak-ziskat-dotaci/vyzvy</nowiki>
 
 
 
[SR9]'''''(MLA 8):''''' ''“What Is Placemaking?” Project for Public Spaces, 2007, <nowiki>https://www.pps.org/article/what-is-placemaking</nowiki>''
 
<br />
 
 
 
<references />{{MAS}}
 

Aktuální verze z 9. 2. 2021, 07:58

Pianista využívající veřejné piáno,
Pianista využívá veřejné piano, čímž účinně přispívá k pocitu místa Washington Square Park, Manhattan, New York.

Placemaking je přístup zastřešující procesy a techniky, který se při plánování, designu a správě veřejných prostor čtvrtí, měst a regionů zaměřuje na komunity žijící v daném místě. Díky přístupu placemaking vznikají veřejné prostory, které lidé pravidelně využívají, které disponují širokou škálou aktivit, zvyšují kvalitu života a kde se lidé cítí dobře, jsou spokojeni, a na místo se chtějí vracet. Od klasického přístupu městského plánování a architektury se placemaking liší tím, že se s místem nepracuje jen z fyzického hlediska a jeho designu, ale hledí na místo jako na sociální a kulturní prostředí. Místní komunitu aktivně zapojuje a využívá jejího potenciálu a inspirativních nápadů. Komunity spoluvytvářejí a regenerují veřejné prostory a ty se tak stávají středobodem nových vztahů mezi lidmi a vztahu lidí k místu, rozvoje komunit a v konečném důsledku rozvoje samotných čtvrtí, měst a regionů.

Kromě zapojení občanů je urbánní regenerace obvykle založena na kultuře (např. kulturní squatting) a na umění, přičemž kulturní rozvoj zahrnuje široké spektrum tvůrčích, vzdělávacích, společenských, sportovních, volnočasových a komunitních aktivit.

Placemakingové aktivity lze uplatnit na širokou škálu veřejných prostor různých velikostí. Nemusejí to být pouze veřejné prostory s jasně definovanou funkcí, jako jsou například sportoviště, dětská hřiště, prostranství před školou nebo ulice, náměstí či parky. Může se jednat o nedefinované prostory a oblasti, které žádnou konkrétní funkci nenesou a jsou např. pouze místem setkávání. Další nedefinované oblasti mohou být například nevyužívané části půdy a různá zákoutí v ulicích, mezi domy, po výstavbě nových budov atp. Variabilita a intenzita užívání všech těchto veřejných prostorů občany je indikátorem prosperity města.[1] Na vhodnosti využití prostranství se pak podílejí občané spolu s experty, správný postup při tvorbě placemakingu je nepostradatelný pro dobrý konečný výsledek.

Co dělá dobré místo dobrým místem? Většina skvělých míst sdílí tyto čtyři prvky:[2][3]

  1. Jsou snadno přístupná a dobře propojená s dalšími významnými částmi města/vesnice.
  2. Jsou příjemná a útulná.
  3. Poutají pozornost, vtahují lidi do děje nebo zde lidé mají možnost propsat sami sebe.
  4. Lidé se zde mohou potkávat, družit a opakovaně se vracet a místo navštěvovat.

Relevance tématu pro venkov a menší obce?[editovat | editovat zdroj]

Placemaking má potenciál oživit nevyužívané nebo zanedbané veřejné prostory a vytvořit v nich potřebnou infrastrukturu v souladu s místními potřebami a hodnotami. Parky, místní centra, náměstí, ulice, trhy, knihovny, školní prostory a další veřejné budovy tak mohou dostat nový nádech, stát se centrem dění, podnítit zájem turistů o dané místo a rozvoj místního podnikání.

Při placemakingu dochází ke spolupráci různých zainteresovaných skupin, které vytvářejí společnou vizi místa a obce. Využitím tohoto přístupu obec posiluje pocit sounáležitosti komunity v daném místě, podporuje rozvoj komunit, participaci lidí na veřejném a komunitním životě a zapojení všech komunit, včetně těch minoritních.

Participace komunit zároveň může vést k vyšší podpoře lidí při městském plánování a přijetí změn ve veřejných prostorech. Zároveň by při placamakingu mělo docházet k institucionálnímu a sociálnímu učení pracovníků a expertů z veřejné správy – podněty z dílčích aktivit placemakingu mohou zkvalitnit či usnadnit budoucí městské plánování.

Do procesu se často zapojují i osoby ze soukromého sektoru, jelikož vytváření veřejných prostor a jejich oživení vzbuzuje zájem potenciálních investorů a developerů, což může vést k rozvoji lokální ekonomiky.

Kvalitní veřejné prostory a veřejná infrastruktura také vytvářejí lepší prostředí a možnosti pro vzdělávání dětí a mládeže, ti se do samotné změny mohou zapojit např. v rámci vzdělávacích projektů, resp. místně zakotveného učení.

Co mohou obce a komunity dělat?[editovat | editovat zdroj]

Obce, především ty malé, potřebují vytvořit nové podnikatelské možnosti a vybudovat pevnější pocit sounáležitosti s daným místem tak, aby z menších obcí a venkova neodcházeli obyvatelé (a hlavně mladší generace) do větších metropolí a také, aby obce motivovaly vyšší návštěvnost turistů. Oživení veřejných prostor prostřednictvím nových nápadů, aktivit, podniků a jiného vybavení může dosáhnout těchto cílů.[4][5]

Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:[6]

  1. Pracovat s ulicí jako s místem:[7] Historicky ulice mívaly sociální, komerční a politickou funkci. Dnes se podoba ulic podřizuje primárně potřebám automobilové dopravy. Z ulic by se měla vytvořit místa, kde mohou jezdit nejen auta, ale kde se také mohou lidé potkávat, povídat a nakupovat a kde si mohou jejich děti bezpečně hrát
  2. Plánovat náměstí a parky jako víceúčelové: Parky a lesoparky mohou být pro místní i turisty místem odpočinku a volnočasových aktivit. Je třeba, aby parky naplnily tyto potřeby a nezely prázdnotou. Městské parky patří mezi jedna z mála míst, kde se obyvatelé velkých měst mohou nadechnout čerstvého vzduchu. Jakmile jsou tyto parky bez potřebné infrastruktury, mohou být nebezpečné nebo tak mohou působit. Naopak v menších městech a na venkově může chybět potřeba parky navštěvovat pravidelně. Je zapotřebí parky a lesoparky učinit bezpečnými a atraktivními tak, aby vznikla možnost a potřeba tato místa navštěvovat. Parky musejí být dostatečně osvětlené, mohou zde být například dětská hřiště, fitness hřiště pro mládež, dospělé i seniory, naučné stezky, altánky a podobná místa odpočinku a neměly by chybět i další městské mobiliáře. Obdobně by měla vznikat i atraktivní a bezpečná náměstí, která by měla plnit zejména (ale ne pouze) komerční, kulturní a politickou funkci.
  3. Podporovat místní ekonomiku prostřednictvím trhů:[8] Trhy nemají pouze komerční funkci, ale také podporují místní ekonomiku a propojují venkovské a městské oblasti. Prodej na trzích s sebou nese pouze nízké riziko podnikání, a proto představuje skvělou příležitost pro menší prodejce, pouliční prodavače, amatérské nadšence a prodejce v počátcích podnikání. Trhy mají mnoho dalších přínosů, například možnosti zdravého a čerstvého stravování, sociálních a kulturní funkce a dále komunitní a ekonomický rozvoj.
  4. Plánovat nové stavby tak, aby vylepšily dané místo: Pokud ve městě dochází k stavbě nových budov, přestavbě a regeneraci stávajících budov, může toho obec využít a plánovat a povolovat změny, které jsou v harmonii nejen s okolní architekturou, ale i s veřejným prostranstvím a potřebami obyvatel. Prvním krokem mohou být budovy a instituce patřící do veřejné infrastruktury (tj. školy, úřady, knihovny atd.). Obce však mohou motivovat i developery operující v dané obci tak, aby jednaly v souladu s potřebami místních obyvatel.
  5. Podporovat prostřednictvím veřejného prostoru zdravý životní styl a pohyb: Veřejný prostor svým designem může podpořit zdravý životní styl a pohyb. V dobře navrženém veřejném prostoru se dají uspořádat pohybově zaměřené programy, například (amatérské) orientační běhy, taneční aktivity, hraní míčových sportů atp. Důležitým a nezbytným prvkem měst je také zelená a modrá infrastruktura.
  6. Budovat komunitní plánování: Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji.
  7. Využít Power of 10+: Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.).
    1. Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.[1]
    2. Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy.
  8. Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst: Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.[1]
  9. Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat: Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy).
  10. Provést nutnou restrukturalizaci: Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“[9][6]

Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty.

Možnosti financování (dotace)[editovat | editovat zdroj]

Relevance k SDGs a strategiím[editovat | editovat zdroj]

Implementace placemakingu přispívá k splnění tří cílů udržitelného rozvoje, a to:

  • cíle 3: zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku;
  • cíle 11: vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce;
  • cíle 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.

Placemaking vytváří takové veřejné prostory, které motivují k aktivnímu zapojení se v komunitě, rozvoji mezilidských vztahů a k fyzickému pohybu. Dalším přínosem placemakingu je omezení provozu automobilové dopravy ve městech, což vede k vyšší bezpečnosti a k snížení znečištění ovzduší a životního prostředí. To vše pozitivně ovlivňuje duševní a fyzické zdraví.

Placemaking také vytváří inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce, a to v několika ohledech. Placemaking je koncipován tak, že:

  1. zapojuje občanskou společnost do plánování a rozhodování o veřejném prostoru;
  2. využívá nejen veřejných prostranství, jako jsou parky, ulice a náměstí, ale účelně vyhledává ty plochy a pozemky, které jsou nevyužité, a tím přispívá k udržitelnější urbanizaci;
  3. je založen zároveň na místní kultuře, tedy i na místních tradičních zvycích a historii, čímž chrání jednak kulturní a jednak přírodní památky a odkazy;
  4. podporuje lokální ekonomiku a propojuje městskou a venkovskou ekonomiku.
  5. Dlouhodobá implementace placemakingu do místního a regionálního plánování zároveň zkvalitňuje místní a regionální rozvoj.

Placemaking podporuje rozvoj inkluzivní společnosti, a vyžaduje vytváření efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na lokální, potažmo i regionální úrovni. Dobře fungující placemaking se správně nastaveným systémem participace zvyšuje spokojenost občanské společnosti se službami veřejných institucí a zvyšuje důvěru ve veřejné instituce.

Další materiály (video z webináře)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 1,2 DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro. Dotace EU [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  2. PPS. Placemaking: What if we Built our Cities Around Places?. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. S. 4. Dostupné online. (anglicky) 
  3. What Makes a Successful Place?. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  4. Placemaking on Main Street: Revitalizing Rural Communities. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  5. National Main Street Center and Project for Public Spaces Co-sponsor Summit with White House to Boost Placemaking in Rural Communities. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  6. 6,0 6,1 Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  7. Reimagining Our Streets as Places: From Transit Routes to Community Roots. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  8. Endless Bounty: The Transformative Benefits of Public Markets. Project for Public Places [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  9. Deset strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu. Partnerství pro městskou mobilitu [online]. [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Příklady dobré praxe[editovat | editovat zdroj]

Další odkazy[editovat | editovat zdroj]

1)    10 strategií podrobněji v čj, 10 strategií podrobněji v aj

2)    11 principů pro vytvoření dobrých veřejných prostor

3)    The power of 10

4)    Místní diagram (aj)

5)    Lighter, quicker, cheaper: introduction

a.    Quicker, cheaper, lighter part 1

b.    Quicker, cheaper, lighter part 2

c.    Quicker, cheaper, lighter part 3

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

1)    Příručka k přístupu placemaking/Placemaking booklet

2)    Manuál pro užívání veřejného prostranství

3)    Zahraniční publikace k veřejným prostorům a přístupu placemaking

4)    Proměny pro města – návrhy publikací  

5)    Active design guideliness

6)    Město přátelské k dětem

7)    Placemaking Europe

8)    Léčba parkem

9)    Proměny pro města

10) Město, voda, život

11) Zelená budoucnost měst

12) Jak proměnit park

13) 13 námětů pro živé ulice

14) Participativní placemaking

15) Zvyšování vitality malých měst: „učiňme z toho prioritu!

16) Strategie pro veřejné prostory Prahy 10

17) Program péče o prostředí města a obce na volební čtyři roky

18) Why public spaces fail

19) 10 benefits of creating good public spaces


-         What is placemaking: [SR9] https://www.pps.org/article/what-is-placemaking[editovat | editovat zdroj]

-         https://www.dotaceeu.cz/cs/microsites/op-urbact-ii/novinky/jak-muze-participativni-placemaking-pomoci-mistnim

-         Placamaking: What if we bulit our cities around places?


Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.