Půda: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
(+ šablona)
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== [http://www.vhled.cz/Casopis_Vhled(cislo3)/Vstupni_stranka/Zeme_jak_ji_nezname/Zeme_jako_filosoficky_archetyp.html Země jako filosofický archetyp] ==
'''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[w:cs:Zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[w:cs:Voda|vodou]], [[w:cs:vzduch|vzduch]]em a [[w:cs:Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[w:cs:pedogeneze|pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických [[w:cs:látka|látek]] a zaniká procesem [[w:cs:eroze|eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu]]. Je [[w:cs:Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[w:cs:životní prostředí|životní prostředí]] [[w:cs:Rostliny|rostlinám]], živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.


[[Hypotéza Gaia]]
==Zemědělská půda==
'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.<ref name=":0" />


== Vědy o planetě Země ==
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[w:cs:Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.


[[Planeta Země]] je jednou z devíti planet naší sluneční soustavy, v pořadí (Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto) třetí nejbližší Slunci. Kolem středu sluneční soustavy - přesněji kolem společného těžiště oběhne Země za jeden astronomický rok. Otáčka kolem vlastní osy trvá jeden den. Tím, že je osa otáčení nakloněna vůči rovině oběhu má za následek střídání ročních období, způsobené rozdílným slunečním osvitem. V extrémním případě (za polárními kruhy) nastává (v létě) polární den a (v zimě) polární noc, což jsou "dny", kdy buďto slunce vůbec nezapadne za obzor (den), nebo se naopak vůbec neobjeví nad obzorem (noc).  
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem [[w:cs:Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[w:cs:úrodnost|úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[w:cs:agrochemie|agrochemie]] setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.
===Orná půda===
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz
| url = https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html
| datum přístupu = 2020-11-30
}}</ref>


Země není výjimečnou planetou ani rozměry, ani zvláštnostmi dráhy nebo vlastnostmi tělesa. Jedinečnost Země spočívá v tom, že pouze na této planetě se zachovala voda v tekutém stavu a napomohla tak vzniku a vývoji života. Tato voda, která postupně vymílala skály, přispěla k proměně reliéfu zemského povrchu.
===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice===
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" />


Souhrn fyzikálních a okamžitých podmínek na Zemi vytvořil vhodnou situaci k vzniku a uchování života. Hlavní faktory umožňující vznik a přežití živých organismů na Zemi jsou:
==Zemědělský půdní fond==
*přiměřená vzdálenost Země od Slunce (úměrně jeho radiačnímu výkonu)
Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
*vhodná atmosféra Země (zejm. obsah O2 a ochrana před zářením z kosmu),
| titul = LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie
*přítomnost vody (dokonce ve velkém množství) a
| periodikum = encyklopedie.vumop.cz
*existence magnetického pole Země (ochrana před slunečním větrem a jinými nabitými částicemi)
| url = https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/LEGISLATIVA_V_OBLASTI_OCHRANY_P%C5%AEDY
| datum přístupu = 2020-12-01
}}</ref>


Existence života pak dalekosáhle ovlivnila i další vývoj podmínek na jejím povrchu.
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
Vývoj planety Země započal zhruba před 4.5 miliardami let spolu s vývojem celé sluneční soustavy. Asi za 1,5 miliardy let poté se začaly na Zemi objevovat první známky života. Člověk se na Zemi objevil mnohem později, jeho první předchůdci se objevují kolem před dvěma až jedním mil. let.  


== Témata ==
''„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.''


[[Povrch Země]]:
''(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).''
*[[Litosféra]]
*[[Horninové prostředí]]
*[[Půdy na Zemi – pedosféra]]


[[Koloběhy]]
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.''


== Zdroje ==
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = MŽP
| jméno =  
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu
| periodikum = www.mzp.cz
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-30
}}</ref>


[http://slunecnisoustava.wz.cz/Zeme.htm Sluneční soustava - Země]
==Nezemědělská půda==
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).  


VesmírWeb.Net: [http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=126 Litosféra Země]
===Lesní pozemky===
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''.  


[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zem%C4%9B Země - kategorie] z české Wikipedie
===Další plochy===
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.


[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zem%C4%9B Zem (planéta)] ze slovenské Wikipedie
==Odkazy==


[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]
===Související stránky===
 
*[[Ochrana půdy]]
*[[Vliv hospodaření na půdu]]
*[[Půdy na Zemi]]
 
===Reference===
<references />
[[Kategorie:Půda]]
<references />
 
===Externí odkazy===
 
*[http://www.upu.cz/ Pozemkové úřady]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Soil#See_also Soil na anglické Wikipedii]
{{MAS}}

Verze z 1. 12. 2020, 08:26

Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.

Zemědělská půda

Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako nezemědělská půda. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.[1]

Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.

Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé systémy hospodaření, tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření (stepní systém, systém žďárový, systém záplavový), později se vyvíjejí úhorové systémy, z nich systémy střídavého hospodaření charakterizované vznikem osevních postupů udržující rovnováhu a stálou úrodnost zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem agrochemie setkáváme se systémy zemědělsko-průmyslovými, zemědělství začíná být chápáno jako průmysl. Vzhledem k zonalitě a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi lesnicky využívanou půdou a systémy hospodaření na těchto půdách je agrolesnictví.

Orná půda

Orná půda je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.[1]

Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice

Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí trvalé travní porosty (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.[1]

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.[2]

Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:

„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“[3]

Nezemědělská půda

Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).

Lesní pozemky

V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení lesní pozemky (33,8%).

Další plochy

1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.

Odkazy

Související stránky

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Zemědělská půda | Pozemkyafarmy.cz. www.pozemkyafarmy.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. 
  2. LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY – Webová encyklopedie. encyklopedie.vumop.cz [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  3. MŽP. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. www.mzp.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (česky) 


Externí odkazy



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.