Enviwiki

Příklady využití konceptu životního cyklu LCA: Porovnání verzí

Stránka Diskuse

Příklady využití konceptu životního cyklu LCA (editovat)

Verze z 10. 12. 2020, 18:27

Odebráno 2 090 bajtů ,  10. 12. 2020
m
bez shrnutí editace
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 66: Řádek 66:
|1,46 10<sup>-3</sup>
|1,46 10<sup>-3</sup>
|-
|-
|Acidifikace[VJPP5]
|Acidifikace
|kg SO<sub>2</sub> eq
|kg SO<sub>2</sub> eq
|6,48 10<sup>-1</sup>
|6,48 10<sup>-1</sup>
Řádek 255: Řádek 255:


Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br />
Vezmeme-li si příklad dvou pasivních domů (Pasivní dům A o podlahové ploše 177 m<sup>2</sup> a pasivní dům B o podlahové ploše 102 m<sup>2</sup>) a porovnáme jejich celkové dopady na životní prostředí (tedy porovnáme výsledky v normalizovaných hodnotách (normalizace viz. výše)). Vychází dopad pasivního domu A téměř 3x vyšší než pasivního domu B, ale přepočítáme-li jejich dopad na životní prostředí na 1 m<sup>2</sup> plochy domu, tak je celkový dopad na životní prostředí pasivního domu A pouze 1,5x vyšší než dopad pasivního domu B, což je již způsobeno různými použitými materiály.<br />
----[VJPP1]Jak doplnil níže J. Weinzettel, dochází spíš k přesunu, nikoli zvýšení, domácí kotle CO2 produkují také a pravděpodobně ještě trochu víc, vzhledem k stáří a nižší účinnosti.
----[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?
 
[VJPP2]Bylo by vhodné uvést, co grafy znamenají, jaká je škála na ose Y, aspoň ilustrativně, i když to nebudou žádné konkrétní jednotky.
 
[VJPP3]Počítáno s lodní dopravou?
 
[VJPP4]Spíš „Pozemní“ nebo nějaký jiný termín. Možná by bylo vhodné vysvětlit rozdíl mezi toxicitou a dvěma druhy ekotoxicity.
 
[VJPP5]Vysvětlit acidifikaci, eutorfizaci a fotochemickou oxidaci?
 
[VJPP6]Ta tabulka říká, že dopady české zeleniny jsou ve všech kategoriích nižší než španělské? Úplně ve všech, včetně hnojiv, potenciálního vytápění skleníků (což není třeba v létě), pesticidů atd.? To se mi skoro nechce věřit? Bylo by dobré uvést, o jakou zeleninu se jedná nebo něco víc k tomu příkladu.
 
[VJPP7]Nedávno jsem o tom četl. Výrobci uvádějí, že tím se výrazně prodlužuje životnost okurek, mnohem méně se jich během transportu a prodeje vyhodí, takže to má i velké pozitivní dopady.
 
[JW8]Pro laiky je toto nepoužitelné, protože nejsou vysvětleny ty materiály (LDPE, polyester, …). Navíc, myslel jsem si, že igelitka má výrazně nižší dopad než taška papírová (viz dánská studie) a výsledky Vládi, který říká, že se papír musí 7krát recyklovat, aby se výsledky vyrovnaly polyesteru. Tento příklad bych použil na zdůraznění kontextu životního cyklu a možnosti využít tšku vícekrát. Tam, kde dojde k vytřídění plastu a jeho recyklaci nebo spálení bude mít taška jiný dopad, než v oblastech, kde skončí na skládce nebo v moři.
 
[VJPP9]Mám pocit, že dánská studie počítala s tím, že se všechny odpady, včetně té igelitky, spalují a vyrábí se z nich teplo či elektřina. Pak to vychází dobře, pokud by se počítalo se skládkováním (typické pro Česko), může to být podle mě horší.
 
[VJPP10]Není to protimluv s ohledem na bod výše?
 
[VJPP11]Vysvětlit, co jsou normalizované hodnoty.


[VJPP12]Informace o materiálech musí předcházet výsledkům. Jinak se čtenář diví, proč tak velké rozdíly.
[DK1] Souhlasím, že by bylo třeba přidat alespoň odkaz na jinou stránku, kde budou jednotlivé kategorie dopadu popsané.
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/24946“