Případová studie udržitelného podnikání

Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti.

Při praktickém naplňování zásad udržitelného rozvoje se společnost řídí podle dlouhodobého programu, který vychází jak z cílů skupiny HeidelbergCement, tak z vlastního programu Českomoravského cementu.

Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti tak vůči zaměstnancům. Ročně je tak věnována významná část celkových investičních prostředků na projekty se sníženým vlivem na životní prostředí.

Mezi priority programů patří:

  • rekultivace lomů, ochrana ovzduší, půdy a vody, snižování prašnosti a hluku, minimalizace vznikajících odpadů a snižování energetické náročnosti výroby,
  • dlouholetou snahou je také úspora neobnovitelných přírodních zdrojů, čímž (mimo šetření přírodními zdroji) pomáhá ekologicky odstraňovat různé druhy odpadu, které jsou mnohdy určeny k uložení na skládkách.

Uskutečněné aktivity v rámci rekultivace lomů:

  • cena Zelený most za rekultivace: společnost Českomoravský cement financovala rekultivaci oceněných lomů (viz www.tezebni-unie.cz),
  • zřízení naučné stezky v bývalých lomech (viz www.psh.ecn.cz),
  • spolupráce s výzkumnými ústavy v rámci projektu Paleontologický výzkum v lomu Mokrá.

Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště.

Na poli sociální odpovědnosti ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. Příkladem takových aktivit mohou být:

  • Výbor dobré vůle – každoroční sponzorování vánočního benefičního koncertu,
  • Effeta – pravidelná finanční podpora zařízení pro lidi s mentálním postižením,
  • přestavba knihovny v Praze-Radotíně,
  • MU Brno – hlavní partner univerzity,
  • Talichův Beroun – tradiční hlavní sponzor,
  • Festival Špilberk – tradiční hlavní sponzor,
  • sál J. Dobrovského – významná finanční podpora na přestavbu sálu,
  • sponzor expedice NAMAK – geologický ústav AV ČR.

V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na komunikaci s okolními obcemi, kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči širší veřejnosti je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ve spolupráci se školami se pak společnost účastní přednáškové činnosti, umožňuje konání exkurzí v cementárně a podporuje studentské konference.

Informace o podniku

Společnost Českomoravský cement,a.s je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu. Tato nadnárodní firma má více než 36 000 zaměstnanců v 50 zemích.

Podnik Českomoravský cement provozuje v současné době pouze dvě cementárny, a to v Praze–Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici a v Mokré nedaleko Brna, ta byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.

Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice. Do jeho sortimentu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi – síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.

Partneři

Kdo je partnertem podniku?

Cíle

hlavní kvalitativní i kvantitativní cíle podniku

Aktivity zaměřené na udržitelné podnikání

Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí, je samozřejmě těžké chránit přírodní zdroje, které zároveň slouží pro hospodářské aktivity, nicméně podnik se o to snaží a podle svých slov přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje. V Českomoravském cementu je zaveden Integrovaný systém managementu, který zahrnuje certifikované systémy:

  • Systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001
  • Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
  • Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001

Aktivity podniku na poli ochrany životního prostředí lze rozdělit do několika skupin:

  • Snižování negativních dopadů na životní prostředí – snižování prašnosti, hlučnosti, snižování energetické náročnosti apod.
  • Využívání alternativních materiálů a paliv
  • Ekologické chování při těžbě vápenců
  • Následná rekultivace těch částí lomu, kde už byla ukončena těžba

Problémy, potíže a zkušenosti

& jak byly překonávány

Výsledky

hlavní výsledky podniku při uplatňování přijaté strategie

Závěry

Komentář

Máme věřit všemu, co podnik deklaruje na svých webových stránkách? Zkuste například vyhledat googlem “Českomoravský cement + imise”, objevíte informace jako:

“Největším emitentem na území Prahy je Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, provoz Radotín, který emituje zejména prachové částice a oxidy dusíku. Dalším významným emitentem je Teplárna Malešice provozovatele Pražská teplárenská rovněž emitující tuhé znečišťující látky TZL a NOx.”

Zdroj:

http://envis.praha-mesto.cz/(wmauj455aohw3x55qsmrc0nf)/files/=55621/stavZPvkrajichCR06_praha.pdf (str. 4)

Zdroje k případové studii