Opuštěná sportoviště vystavěná pro olympijské hry

Z Enviwiki
Verze z 14. 5. 2020, 15:20, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vnější olympijské kruhy v Aténách – stav z roku 2018
Bobová dráha v Sarajevu – stav z roku 2015
Opuštěné centrum plážového volejbalu v Aténách – stav z roku 2019
Opuštěný areál pro vodní slalom v Aténách – stav z roku 2019
Olympijské pódium v Sarajevu, které za války sloužilo jako popraviště – stav z roku 1997

Pro konání olympijských her je třeba dané sporty provozovat v adekvátních podmínkách, týkajících se i sportovních zařízení. Výstavba těchto sportovišť je velice finančně náročná a zasahuje do životů místních občanů, často i z ekologického hlediska. Je ovšem zaručené, že se tyto areály, sahající do částek několika milionů či miliard dolarů, využijí i po konání her – poté co splnily svůj „účel“?

Některé jsou znovu využity, některé jsou strženy. Avšak znepokojující je stále narůstající počet vystavěných areálů jednoduše ponechán přírodě, kde trouchnivějí. Je to dlouhodobý problém, vyskytující se již od brzkých her v Paříži v roce 1924, až po poslední hry roku 2018 v Pchjongčchangu.

Zimní olympiáda v Pchjongčchangu[editovat | editovat zdroj]

Zimní olympiáda roku 2018 se konala v Pchjongčchangu, kde výstavba dočasného hlavního stadionu stálo skoro100 milionů dolarů a již před konáním her se vědělo, že po pouhých čtyřech použitích bude stadion zbořen – uskuteční se tam zahajovací a závěrečné ceremoniály zimních olympijských a paralympijských her – ani nebude použit na žádné ze sportovních disciplín.[1]

Letní olympijské hry Atény 2004[editovat | editovat zdroj]

Asi nejhorším příkladem opuštěných sportovišť jsou Atény, kde se konaly hry v roce 2004 – dříve to byl jeden z největších sportovních komplexů v celé Evropě, nyní je to symbolem zničené ekonomiky Řecka. Vystavení olympijských zařízení stálo v přepočtu 11 miliard dolarů, často však byla využita jednou a poté opuštěna.[2] Hry měly velký mezinárodní úspěch, přesto vystavěná infrastruktura nenašla další efektivní využití, ať už ze strany jednotlivých občanu, sportovních klubů nebo zaštiťujících sportovních organizací. Stát pověřil organizaci Helénské olympijské nemovitosti (Hellenic Olympic Properties, HOP) následující správou komplexu. Tato organizace měla využít potenciál vystavěných olympijských areálu. Nicméně ze strany organizace nebyly evidovány známky strategického plánování. V důsledku extrémně pomalého rozhodování a neefektivního řízení tehdejší se Aténám dnes připisuje označení město bílých slonů. HOP tedy měla absenci plánu budoucího rozvoje, poté co MOV přestal vyžadovat kázeň, disciplínu a nebyly kladeny nároky na prezentování se před světem v nejlepším světle.

Výsledkem bylo, že pouze šest sportovních areálu našlo využití k původnímu účelu, další objekty nalezly správce soukromých subjektů nebo byly ponechány opuštěny. Nutno podotknout, že 95 % sportovišť bylo permanentního rázu, což značně zvýšilo jejich nároky na následný provoz a údržbu. Šlo tedy o zhmotnění představ, které byly v nesouladu s ambiciózními záměry a následná neschopnost nalézt využitelnost u většiny nákladných objektů pro splnění jejich primárního účelu.[3]

Zimní olympijské hry Sarajevo 1984[editovat | editovat zdroj]

Pro olympiádu v Sarajevu roku 1984 bylo vystavěno celkem devět areálů. Ihned po ukončení her byly areály opuštěny, jelikož se Bosna a Hercegovina (v té době ještě Jugoslávie) stala nestabilní a následně vypukla občanská válka (1992). Některé areály byly využity jako vojenská zařízení. Důsledkem bylo mnoho areálů nepoužitelných, poškozených válkou. Pouze olympijská hala Zetra, kde se odehrál závěrečný ceremoniál, je ještě v aktivně provozu.[4]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Jak lze vidět, výstavba sportovních areálů pro konání her je velice nákladná a z velké části se stadiony použijí pouze pro účely jedněch her a poté se jednoduše opustí. Pro jejich výstavbu je zapotřebí hledat nebo vytvořit vhodný prostor, což permanentně ovlivní místní ekosystémy.[5]

Když už se musí takto drasticky zasahovat do přírody pro účely zábavy lidí, měly by stavby a veškeré materiály, které se na ně použijí, mít i dlouhodobější využití. Větší rozdíl v reálném užitku vystavěných sportovišť, po skončení konaných her, by byl možný s příslušnou odpovědností orgánů spravujících jejich následné užívání. Stát nebo MOV by měl důsledně dohlížet na znovu využívání již vystavěných areálů, pro co největší snížení dalšího dopadu na životní prostředí.

V případě nahlížení na přírodu jako na mimořádný a jedinečný systém, zájem lidí by měl směřovat k co nejmenšímu ovlivnění nebo narušení životní prostředí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. What happened to these Olympic venues?. MNN - Mother Nature Network [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VARLEY, Ciaran. These haunting photos of abandoned Olympic sites tell their own stories. BBC Three [online]. 2018-02-23 [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KAIMATI, Evangelia. Post-Olympic Use of the Olympic Venues: The Case of Greece. Athens Journal of Sports [online]. 2015 [cit. 2020-05-14]. S. 167-184. [Post-Olympic Use of the Olympic Venues: The Case of Greece Dostupné online]. 
  4. Abandoned Olympic Venues. HowTheyPlay [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. What happens to Olympic venues after the torch goes out. TODAY.com [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (anglicky)