Omezení kalorického příjmu: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
Řádek 9: Řádek 9:
 
Střídmost a skromnost nejen v požívání materiálních statků ale i ve stravování je důležitým aspektem udržitelného rozvoje. Zdravé stravování je pozitivní externalitou, která přináší zisk nejen dotyčnému ale i společnosti (např. omezení výdajů na léčbu obezity atd.). Omezení kalorického příjmu (při respektování nutriční vyváženosti, tak aby nedocházelo k podvýživě) může přispět nejen k ochraně životního prostředí, ale pravděpodobně i prodloužit a zkvalitnit život na individuální úrovni.<ref>http://www.karger.com/Article/Abstract/82198</ref>
 
Střídmost a skromnost nejen v požívání materiálních statků ale i ve stravování je důležitým aspektem udržitelného rozvoje. Zdravé stravování je pozitivní externalitou, která přináší zisk nejen dotyčnému ale i společnosti (např. omezení výdajů na léčbu obezity atd.). Omezení kalorického příjmu (při respektování nutriční vyváženosti, tak aby nedocházelo k podvýživě) může přispět nejen k ochraně životního prostředí, ale pravděpodobně i prodloužit a zkvalitnit život na individuální úrovni.<ref>http://www.karger.com/Article/Abstract/82198</ref>
  
== Reference ==
+
==Reference==
 
<references />
 
<references />
  
Řádek 15: Řádek 15:
  
 
[[Kategorie:Dobrovolné nástroje]]
 
[[Kategorie:Dobrovolné nástroje]]
 +
[[Kategorie:Životní styl]]

Aktuální verze z 27. 10. 2019, 16:51

Omezení kalorického příjmu (anglicky: calorie restriction nebo caloric restriction) je označení pro dietní režim, jenž navrhuje omezení kalorického příjmu na nezbytné minimum, aniž by docházelo k podvýživě.

Na střídmost bylo apelováno ve filozofických a náboženských spisech již od starověku. Je v nich zmiňována jako cesta k Bohu, popř. osvícení a dobrému životu, nestřídmost je naopak kritizována (např. v křesťanství obžerství jako jeden ze sedmi smrtelných hříchů). V různých kulturních systémech se pak setkáváme s množstvím tradic, jež podporují střídmý způsob života a omezení ve stravování, jako jsou půsty, diety, rituály atd. V indické nauce o životě, Ájurvédě, je podrobně rozpracován režim, který vymezuje osobnostní typy a dietologická doporučení pro ně, tak aby dosáhly rovnováhy v příjmu potravy.

Pravděpodobně první světské dílo, jež přímo doporučuje střídmé stravování (omezení kalorického příjmu) jako cestu ke zdravému a dlouhému životu, napsal v patnáctém století známý benátský měšťan Luigi Cornaro. V knize Discorsi della vita sobria (Diskurzy o mírném životu) líčí jak se v 35 jako churavějící muž, kterému nic nepomáhalo, rozhodl pro radikální snížení příjmu potravy na pouhých 350 gramů denně (sestávající převážně z chleba, vaječného žloutku, masa a polévek) a 414 mililitrů vína. Cornaro se téměř okamžitě zbavil svých zdravotních obtíží a dožil se 102 let (průměrný věk v té době byl kolem 35 let). Kniha se stala záhy po svém vydání kultovní.

Ve dvacátém století se začínají realizovat vědecké výzkumy na potvrzení hypotézy, zda je pomocí omezení kalorického příjmu možno skutečně prodloužit dlouhověkost. V roce 1934 byly na Cornell University provedeny pokusy na laboratorních krysách, přičemž se ukázalo, že těm, jimž se snížil počet kalorií se dožily dvakrát delšího věku. Následovaly pokusy na primátech, jež také poukázaly na spojitosti mezi omezením příjmu kalorií a prodloužením délky života. Zatím nebyly provedeny dlouhodobé výzkumy, které by potvrdily spojitost mezi omezením kalorického příjmu a zdravějším a delším životem u lidí. V roce 2015 byly nicméně publikovány výsledky dvouletého výzkumu, jež poukázaly na některé dílčí výhody, jež s sebou snížení kalorického příjmu přináší (zlepšení hodnot jako krevní tlak, cholesterol, a rezistence na inzulín).[1]

Střídmost a skromnost nejen v požívání materiálních statků ale i ve stravování je důležitým aspektem udržitelného rozvoje. Zdravé stravování je pozitivní externalitou, která přináší zisk nejen dotyčnému ale i společnosti (např. omezení výdajů na léčbu obezity atd.). Omezení kalorického příjmu (při respektování nutriční vyváženosti, tak aby nedocházelo k podvýživě) může přispět nejen k ochraně životního prostředí, ale pravděpodobně i prodloužit a zkvalitnit život na individuální úrovni.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]