Ochrana půdy: Porovnání verzí
(update) značka: editace z Vizuálního editoru |
(+ úvod) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Zemědělská půda == | '''Půda''' tvoří nejsvrchnější vrstvu [[w:cs:Zemská kůra|zemské kůry]], je prostoupená [[w:cs:Voda|vodou]], [[w:cs:vzduch|vzduch]]em a [[w:cs:Organismus|organismy]], vzniká v procesu [[w:cs:pedogeneze]] pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických [[w:cs:látka|látek]] a zaniká procesem [[w:cs:eroze]]. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu. Je [[w:cs:Morfologie (biologie)|morfologicky]] organizovaná a poskytuje [[w:cs:životní prostředí|životní prostředí]] [[w:cs:Rostliny|rostlinám]], živočichům a člověku. | ||
==Zemědělská půda== | |||
'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %. | '''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. '''Zemědělskou půdu''' tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako '''nezemědělská půda'''. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %. | ||
=== Orná půda === | ===Orná půda=== | ||
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů. | '''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz | |||
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz | |||
| url = https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html | |||
| datum přístupu = 2020-11-30 | |||
}}</ref> | |||
=== Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice === | ===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice=== | ||
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu | Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" /> | ||
== Zemědělský půdní fond == | ==Zemědělský půdní fond== | ||
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.: | Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.: | ||
| Řádek 17: | Řádek 24: | ||
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.'' | ''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.'' | ||
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“'' | ''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| příjmení = MŽP | |||
| jméno = | |||
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu | |||
| periodikum = www.mzp.cz | |||
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2020-11-30 | |||
}}</ref> | |||
== Nezemědělská půda == | ==Nezemědělská půda== | ||
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky). | Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky). | ||
=== Lesní pozemky === | ===Lesní pozemky=== | ||
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''. | V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení '''lesní pozemky (33,8%)'''. | ||
=== Další plochy === | ===Další plochy=== | ||
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy. | 1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy. | ||
| Řádek 35: | Řádek 50: | ||
[[Půdy na Zemi]] | [[Půdy na Zemi]] | ||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
===Externí odkazy=== | ===Externí odkazy=== | ||
| Řádek 57: | Řádek 75: | ||
[[Kategorie:Ekologie v praxi]] | [[Kategorie:Ekologie v praxi]] | ||
[[Kategorie:Půda]] | [[Kategorie:Půda]] | ||
<references /> | |||
Verze z 30. 11. 2020, 22:28
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu w:cs:pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem w:cs:eroze. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku.
Zemědělská půda
Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako nezemědělská půda. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.
Orná půda
Orná půda je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.[1]
Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí trvalé travní porosty (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.[1]
Zemědělský půdní fond
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).
(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“[2]
Nezemědělská půda
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).
Lesní pozemky
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení lesní pozemky (33,8%).
Další plochy
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Zemědělská půda | Pozemkyafarmy.cz. www.pozemkyafarmy.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ MŽP. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. www.mzp.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
Literatura
- Ministerstvo zemědělství ČR: Ekologické zemědělství a biodiverzita, 2006 http://www.greenmarketing.cz/docs/download/Ekologickezemedelstviabiodiverzita.pdf
- Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze (VÚZE): Zpráva o stavu zemědělství za rok 2005 – „Zelená zpráva“, 2006. http://www.kis-vysocina.cz/
