Editace stránky Obsah vzdělávání pro udržitelný rozvoj

== Úvod ==

V centru pozornosti jsou důležité globální problémy, kterými je třeba se zabývat z hlediska udržitelnosti. Jde o vzájemnou souvislost těchto problémů, a o to, jak jsou naše každodenní životy svázány s ekonomickými, ekologickými a sociálními procesy. Sociální i environmentální problémy jsou řešitelné, pokud využijeme společnou kapacitu a naše zdroje budou používány odlišným způsobem.

== Další výukové cíle ==

*vytvořit porozumění pro celou škálu sociálních, ekonomických a ekologických problémů, kterým současný svět čelí
*vytvořit porozumění pro vzájemné vztahy mezi různým typem problémů
*podporovat vědomí, že lidé s těmito problémy mohou zásadním způsobem nakládat.

== Příklad pro aktivní výuku: Země – vesmírná loď ==

Představte si, že se máte nalodit na tryskové letadlo a najednou vidíte muže, jak cílevědomě vytahuje nýty z jeho křídel. Když v panice běžíte dolů ze schodů, volá na vás: „Nic se nebojte. Už jsem vyndal spoustu nýtů a zatím to křídlo neupadlo.“ Přesvědčil vás?

Žádný člověk, pokud je příčetný, nebude chtít cestovat letadlem, jehož letecká společnost se nebude o své stroje dostatečně starat ...  a jenom blázen by chtěl létat na vesmírné lodi jménem Země, pokud součástky jejího ekosystému budou rozebírány takovou rychlostí, že opravy nemohou držet krok s poškozením.

Volně dostupné služby, které ekosystém poskytuje lidské civilizaci – [[vzduch]], který dýcháme; [[klima]], ve kterém žijeme; čistou vodu; skládky odpadů; recyklaci živin; potírání škůdců a omezování rozvoje nemocí; poskytování potravy – jsou velmi rychle erodovány destruktivním vlivem lidské činnosti na komplexní biologické systémy planety. Lidstvo žije z  kapitálu, ve kterém přírodní systémy tvoří základní zdroj příjmů.<ref>Ehrlich, A. and P. (1987) Earth, Thames-Methuen, London.</ref>

Ekologické problémy mají za následek, že lidé v mnoha částech světa trpí v důsledku ničení ekosystémů. Příkladem toho jsou: sucha v Pandžábu v Indii; eroze půdy na Tuvě v Rusku; úhyny ryb na pobřeží Severní Karolíny v USA; sesuvy půdy na odlesněných svazích v Hondurasu; lesní požáry v Indonézii; rozšiřující se pouště v severní Africe... seznam je téměř nekonečný.

V důsledku toho zní závěr mezinárodního hodnocení ekosystémů<ref>UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000) [http://www.igc.org/wri/wr2000/index.html World Resources 2000-01], Oxford University Press, New York</ref>:

„Pokud budeme pokračovat v současných vzorcích spotřeby, budeme téměř s určitostí čelit snížené schopnosti ekosystémů poskytovat široké spektrum služeb – počínaje pitnou vodou přes stabilní klima, dřevo, plodiny a vlákna až po stanoviště volně žijících rostlin a živočichů.

== Pět důležitých problémů ==

Bohužel není ohrožena jen příroda. Pokud přemýšlíme o ekologických problémech, často myslíme především na znečištění přírodního prostředí – ovzduší, řek, moří a oceánů – a na problémy klimatu, kácení pralesů, skládek odpadů atd.

Příklad „vesmírná loď Země“ ukazuje, že s jejími fyzikálními systémy není něco v pořádku. Vznikají však potíže i se sociálními systémy jejích „cestujících“. Nesnáze způsobené narušením prostředí ztěžují život lidem po celém světě; v jejich důsledku musíme čelit mnoha akutním problémům.

[[UNESCO]], po důkladném studiu těchto záležitostí, určilo jako nejzávažnější následující:
*rychlý růst světové populace a změny v jejím geografickém rozložení
*přetrvávající světově rozšířená chudoba
*sílící tlaky na přírodní prostředí
*pokračující odmítání demokracie, neúcta k lidským právům a zvyšování násilí a počtu konfliktů
*samotná představa o „rozvoji“.

== Vzájemné souvislosti ==

Je důležité vědět, že vztahy mezi všemi pěti akutními problémy jsou velmi těsné. Je skutečně nemožné, aby některý z nich byl zkoumán či řešen sám o sobě, v izolaci od druhých čtyř. Jsou ve stálé vzájemné interakci. Například násilí je současně příčinou bídy i jejím důsledkem. Rostoucí populace vyvíjí sílící tlak na ekosystémy, ale také klimatické změny, které jsou způsobeny lidskou činností, zvyšují populační tlaky tím, že napomáhají desertifikaci a zvyšování hladin oceánů. Tyto záležitosti navíc nejsou spojeny pouze fyzicky, ale také v psychologickém smyslu. To, jak lidé o těchto záležitostech přemýšlejí – jejich znalosti, víra, záměry a hlavně jejich hodnoty – je při hledání možných řešení stejně důležité jako „objektivní reality“, se kterými je třeba se vypořádat<ref>UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, [paragraph 24].</ref>.

Závěr [[WCED|Světové komise pro životní prostředí a rozvoj]] zní, že k problematice rozvoje budeme muset přistupovat jinak. Světová komise takový přístup nazvala „udržitelným rozvojem“.

Zásady udržitelného rozvoje mohou být shrnuty ve třech bodech:
*Všechno souvisí se vším
*Kvalita lidského života je stejně důležitá jako ekonomický rozvoj
*Dlouhodobý ekonomický rozvoj nebude možný, pokud nevěnujeme pozornost rozvoji člověka a kvalitě životního prostředí.

Podobné představy o udržitelnosti nejsou nové – bývají po tisíciletí součástí moudrosti a hodnot dobrého života v přírodních a zemědělských společenství v mnoha částech světa. Díky tomu, že se udržitelný život praktikoval tradičně a téměř všude po Zemi, bude pravděpodobně možné obrátit zničující spirálu neudržitelného rozvoje směrem ke stoupající spirále rozvoje udržitelného.<ref>United Nations Environment Programme</ref>

== Zdroje ==
<references/>
*UNESCO (2002): [http://www.unesco.org/education/tlsf/ Teaching and Learning for a Sustainable Future]. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.

[[Kategorie:Vzdělávání]]