OH Londýn 2012 – Ekologické aspekty při výstavbě sportovišť

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V posledních letech se stále více hovoří o souvislosti mezi sportem a životním prostředím. Olympijském hnutí má snahu více prosazovat ochranu životního prostředí v souvislosti s Olympijskými hrami. MOV v roce 1992 podpořil Světovou konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro, která vyzívala světovou veřejnost k ochraně životního prostředí a přijetí tak strategie trvale udržitelného rozvoje. MOV se proto rozhodl přispět k celosvětovému úsilí, aby podmínky pro plnohodnotný život jak současné, tak i následujících generací byly co nejpříznivější. [3]

Úsilí MOV o ekologizaci sportu je patrné i při výběru hostitelských zemí pro OH. Organizační výbor kandidátských měst mají povinnost zpracovat ekologickou koncepci při organizaci zimních i letních olympijských her. Poprvé bylo povinné předložení ekologických plánů od všech kandidátů při přidělení ZOH 2002. [3]

Historické zkušenosti však ukazují, že volba místa konání olympijských her bývá občas problematická. Tento fakt dokládají například letní olympijské hry v Pekingu (2008) v metropoli nedemokratické Číny, která je proslulá potlačováním lidských práv a ekologickou arogancí, což je podle řady mezinárodních organizací v rozporu s duchem olympijských her.

OH v Londýně 2012

Pro LOH 2012, bylo zapotřebí vybudovat mnoho nových sportovních areálů. Pořadatelé však dokázali efektivně využít i starší sportoviště. Hlavním dějištěm her byl Olympijský park. Další sportoviště se nacházeli po celém území Londýna i mimo něj.

Olympijský park byl vybudován na ploše více než 2 500 km² v bývalé průmyslové čtvrti ve východní části Londýna. Park se skládá z 8 sportovišť a Olympijská vesnice. [2]

Konstruktéři se poučili z předchozích olympiád konaných v Pekingu a Aténách. Sportoviště byla navržena tak, aby mohly být využívány i po skončení olympijských her. Byla zde patrná snaha pořadatelů o co nejekologičtější přístup. Příkladem mohou být olympijské sportoviště, které jsou udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí.

Zdroj: mappinglondon.co.uk

Handball Arena

Sport: házená, moderní pětiboj

Divácká kapacita: 7 000

Házenkářská hala byla jedna z neudržitelnějších staveb z pohledu na dopad životního prostředí. Aréna je postavená z cihel ze stavařského prachu, jejíž fasáda je tvořena z recyklované mědi. Hala byla vybavena unikáním systémem osvětlení. Efektivně se využívá i dešťová vodu ke splachování toalet, což snižuje provozní náklady na tyto položky o 40 %. Napojení na centrální topný a chladicí systém Olympijského parku pak znamená další úsporu energie. Nyní je hala dějištěm sportovních a kulturních akcí.

Velodrome

Velodrom na OH London 2012

Sport: dráhová cyklistika

Divácká kapacita: 6 000

Závodní dráha velodromu, je tvořena speciálním dřevem, kvůli němuž je třeba uvnitř udržovat stabilní teplotu. Kvůli zajištění tepelné izolace se velodrom stal jednou z nejsložitějších a nejekologičtějších staveb na LOH 2012. Celá hala je přirozeně odvětrávaná a konstrukce dobře využívá denní světlo, což snižuje spotřebu elektrického osvětlení. Nyní hala slouží profesionálním cyklistům i londýnským obyvatelům.

Zdroj: nazeleno.cz

Aquatics Centre

Vodní centrum OH London 2012

Sport: moderní pětiboj, plavání, synchronizované plavání, skoky do vody

Divácká kapacita: 17 500

V centru se nachází dva 50 m bazény – závodní a tréninkový, a 25 m bazén pro skoky do vody. Centrum je tvořeno především betonem nevyžadujícím další povrchové úpravy. Tribuny, které byly po skončení olympijských her demontovány, byly z oceli a PVC materiálů bez ftalátů. Po hrách byla divácká kapacita stadionu snížena a stalo se z něj zábavní středisko pro širokou veřejnost.

Zdroj: nazeleno.cz

Water Polo Arena

Sport: vodní pólo

Divácká kapacita: 5 00

Aréna byla součástí Aquatic Centre – po hrách byla rozebrána a znovu postavena v jiné části Londýna. Její součástí byl závodní a tréninkový bazén.

Basketball Arena

Basketball Arena - OH London 2012

Sport: basketbal, házená

Divácká kapacita: 12 000

Postaveno jako dočasné sportoviště her. Hala se může pochlubit speciální konstrukcí Flatpack umožňující demontáž a opětovnou montáž na jiném místě. Aréna je postavena z 1 000 tun oceli a její plášť je tvořen 20 000 m² PVC membrány z recyklovaného plastu. [7]  Během her byla aréna přestavěna pro zápasy házené, což dělníkům zabralo 22 hodin (po hrách pak pro potřeby vozíčkářů v ragby arénu, což zabralo 12 hodin). Po hrách byla stejně jako Water Polo Aréna rozebrána a jednou z možností bylo i znovupoužití arény na OH v Riu de Janeiru 2016.

Zdroj: nazeleno.cz

Olympijská vesnice

Olympijská vesnice, OH London 2012

Pořadatelé označují olympijskou vesnici jako další sportovní areál, přestože jde především o komplex ubytovacích zařízení. Vesnice je součástí Olympijského parku a zabírá celkem 77 hektarů, z nichž více než třetinu tvoří zeleň. Olympijská vesnice našla uplatnění i po skončení her. Byty, které po dobu her sloužily olympionikům, byly přebudovány na 2 818 nových bytových jednotek a díky investicím do okolní infrastruktury získali Londýňané nejen nové dopravní linky a parky, ale i školní budovy Chobhamovy akademie s 1 800 studentskými ubytovacími jednotkami. [2]

Zhodnocení

Londýnská olympiáda se snažila o ekologický přístup k životnímu prostředí a olympijská sportoviště byla navržena tak, aby mohla být efektivně využita i po skončení LOH 2012.

Konstruktéři sportovišť vycházeli ze zkušeností z předchozích olympiád v Aténách, kde olympijská sportoviště po skončení her chátrají. Pekingu je situace takové, že není provoz megalomanského olympijského stadionu plně využíván. Architekti se proto snažili navrhnout londýnská olympijská sportoviště tak, aby byla ohleduplná k životnímu prostředí, udržitelná a našla efektivní využití i po skončení olympiády. [7]  

Odkazy

Reference


Seznam použitých zdrojů

1.       Dovalil, J. & kolektiv. (2004). Olympismus (1.vyd.). Praha, ČR: Nakladatelství Olympia

2.       Londýn – olympijský průvodce 2012 (1. vyd.). Oficiální publikace Českého olympijského výboru. Praha, ČR: Mladá fronta ve spolupráci se společností Česká olympijská.

3.       DOLEŽAL, T. a J. POLLERT. Olympismus a ekologie. ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: https://www.olympic.cz/docs/osmus/olympismus_a_ekologie.pdf

4.       Illumin (2012). An engineer´s perspective: London´s preparation for the 2012 Olympic Games. Dostupné na: https://illumin.usc.edu/an-engineers-perspective-londons-preparation-for-the-2012-olympic-games/ (Březen, 2019)

5.       Mapping London (2012). The Olympic Park – New names, new map. Dostupné na: http://mappinglondon.co.uk/2012/the-olympic-park-new-names-new-map/ (Březen, 2019)

6.       Nazeleno.cz (2012). Letní olympiáda v Londýně: pět stadionů, které dokazují, že nám planeta enní jedno. Dostupné na: https://www.nazeleno.cz/letni-olympiada-v-londyne-pet-stadionu.ktere-dokazuji-ze-nam-planeta-neni-jedno/(Březen, 2019)

7.       SOMROVÁ, Lucie. Ekologické aspekty vrcholových sportovních událostí [online]. 2015 [cit. 2019-03-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/b5zjw/DP_-_Ekologicke_aspekty_vrcholovych_sportovnich_udalosti.pdf Diplomová práce. Masarykova Universita v Brně