Otevřít hlavní menu
Domů
Náhodně
Přihlášení
Nastavení
O Enviwiki
Vyloučení odpovědnosti
Enviwiki
Hledat
Editace stránky
Nedostatek vody
(část)
Varování:
Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se
přihlásíte
nebo si
vytvoříte účet
, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.
Antispamová kontrola.
NEVYPLŇUJTE
následující!
{{DISPLAYTITLE:Nedostatek pitné vody}} [[Soubor:Nedostatek vody.png|thumb|upright=1.5|Fyzický a ekonomický nedostatek vody podle zemí, 2006]] '''Nedostatek vody''' znamená nedostatek zdrojů sladké [[Voda|vody]] k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Water crises are a top global risk | periodikum = World Economic Forum | url = https://www.weforum.org/agenda/2015/01/why-world-water-crises-are-a-top-global-risk/ | datum přístupu = 2018-08-15 }}</ref> To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí.<ref name="FAO2012">{{citace webu|url=http://www.fao.org/docrep/016/i3015e/i3015e.pdf |titul=Coping with water scarcity. An action framework for agriculture and food stress |vydavatel=Food and Agriculture Organization of the United Nations |datum=2012 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce.<ref name=":0">{{Citace periodika | příjmení = Mekonnen | jméno = Mesfin M. | příjmení2 = Hoekstra | jméno2 = Arjen Y. | titul = Four billion people facing severe water scarcity | periodikum = Science Advances | datum = 2016-02-01 | ročník = 2 | číslo = 2 | strany = e1500323 | issn = 2375-2548 | pmid = 26933676 | doi = 10.1126/sciadv.1500323 | jazyk = en | url = http://advances.sciencemag.org/content/2/2/e1500323 | datum přístupu = 2018-08-15 }}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2016/02/4-billion-people-face-severe-water-scarcity-at-least-for-one-month-every-year/ |titul=4 billion people face water shortages, scientists find |vydavatel=World Economic Forum |datum=2016-02-17 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref name="weforum17">{{citace webu|url=https://www.weforum.org/agenda/2017/03/building-freshwater-resilience-to-anticipate-and-address-water-crises/ |titul=How do we prevent today's water crisis becoming tomorrow's catastrophe? |vydavatel=World Economic Forum |datum=2017-03-23 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref><ref>{{citace webu|url=https://www.huffingtonpost.com/entry/water-scarcity-study_us_56c1ebc5e4b0b40245c72f5e |titul=Global Water Shortage Risk Is Worse Than Scientists Thought |vydavatel=Huffingtonpost.com |datum=2016-02-15 |datum přístupu=2018-08-15}}</ref> Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok.<ref name=":0" /> Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.<ref name="weforum17" /> Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročí nabídku o 40%.<ref name="weforum17" /><ref name="NCDO">{{citace webu|url=http://www.ncdo.nl/sites/default/files/Globaliseringsreeks%203%20Water.pdf |titul=Water, bron van ontwikkeling, macht en conflict |publisher=NCDO, Netherlands |datum=2012-01-08 |datum přístupu=2018-08-16}}</ref> Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Postel | jméno = Sandra L. | příjmení2 = Daily | jméno2 = Gretchen C. | příjmení3 = Ehrlich | jméno3 = Paul R. | titul = Human Appropriation of Renewable Fresh Water | periodikum = Science | datum = 1996-02-09 | ročník = 271 | číslo = 5250 | strany = 785–788 | issn = 0036-8075 | doi = 10.1126/science.271.5250.785 | jazyk = en | url = http://science.sciencemag.org/content/271/5250/785 | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Savenije | jméno = H.H.G | titul = Water scarcity indicators; the deception of the numbers | periodikum = Physics and Chemistry of the Earth, Part B: Hydrology, Oceans and Atmosphere | datum = 2000-01 | ročník = 25 | číslo = 3 | strany = 199–204 | issn = 1464-1909 | doi = 10.1016/s1464-1909(00)00004-6 | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1464190900000046 | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref> Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Vörösmarty | jméno = Charles J. | příjmení2 = Green | jméno2 = Pamela | příjmení3 = Salisbury | jméno3 = Joseph | titul = Global Water Resources: Vulnerability from Climate Change and Population Growth | periodikum = Science | datum = 2000-07-14 | ročník = 289 | číslo = 5477 | strany = 284–288 | issn = 0036-8075 | pmid = 10894773 | doi = 10.1126/science.289.5477.284 | poznámka = PMID: 10894773 | jazyk = en | url = http://science.sciencemag.org/content/289/5477/284 | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Ercin | jméno = A. Ertug | příjmení2 = Hoekstra | jméno2 = Arjen Y. | titul = Water footprint scenarios for 2050: A global analysis | periodikum = Environment International | datum = 2014-03 | ročník = 64 | strany = 71–82 | issn = 0160-4120 | doi = 10.1016/j.envint.2013.11.019 | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0160412013002791 | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref>. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní [[Využití vody|využívání vody]] jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Water Scarcity {{!}} Threats {{!}} WWF | periodikum = World Wildlife Fund | url = https://www.worldwildlife.org/threats/water-scarcity | jazyk = en | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref> Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku.<ref name=":0" /> Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit.<ref name="FAO2012" /> Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | titul = Half the World to Face Severe Water Stress by 2030 unless Water Use is "Decoupled" from Economic Growth, Says International Resource Panel {{!}} capacity4dev.eu | periodikum = europa.eu | url = https://europa.eu/capacity4dev/unep/blog/half-world-face-severe-water-stress-2030-unless-water-use-decoupled-economic-growth-says-intern | jazyk = en | datum přístupu = 2018-08-16 }}</ref> Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.<ref name=":1" />
Shrnutí editace:
Všechny příspěvky do Enviwiki jsou zveřejňovány podle licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported (podrobnosti najdete na
Enviwiki:Autorské právo
). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Enviwiki neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv.
public domain
).
NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!
Storno
Pomoc při editování
(otevře se v novém okně)
Tato stránka je zařazena ve 3 skrytých kategoriích:
Kategorie:Projekt Udržitelný rozvoj na místní úrovni
Kategorie:Stránky s ignorovanými zobrazovanými názvy
Kategorie:Stránky vzniklé v rámci projektu Udržitelný rozvoj na místní úrovni