https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&feed=atom&action=historyNárodní státy - Historie editací2024-03-29T15:29:09ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.40.0https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=22737&oldid=prevEduard: Zrušena verze 22736 od uživatele 62.84.149.14 (diskuse)2018-11-16T13:45:02Z<p>Zrušena verze 22736 od uživatele <a href="/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/62.84.149.14" title="Speciální:Příspěvky/62.84.149.14">62.84.149.14</a> (<a href="/w/index.php?title=Diskuse_s_u%C5%BEivatelem:62.84.149.14&action=edit&redlink=1" class="new" title="Diskuse s uživatelem:62.84.149.14 (stránka neexistuje)">diskuse</a>)</p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 16. 11. 2018, 14:45</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">rh48theith4ith49ti4te9tir9tjorf</del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-22736:rev-22737 -->
</table>Eduardhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=22736&oldid=prev62.84.149.14 v 16. 11. 2018, 11:282018-11-16T11:28:01Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 16. 11. 2018, 12:28</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">rh48theith4ith49ti4te9tir9tjorf</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ref>Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90. str. 388–420</ref>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-3570:rev-22736 -->
</table>62.84.149.14https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=3570&oldid=prevMajka.Dlouha: /* Zdroje */2008-06-13T13:12:39Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">Zdroje</span></span></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 6. 2008, 14:12</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l23">Řádek 23:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 23:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Bauman, Z. (2000). Tekutná modernita, Praha: Mladá Fronta.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Bauman, Z. (2000). Tekutná modernita, Praha: Mladá Fronta.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie. Zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Pavel Mervart</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie. Zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Pavel Mervart</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== Odkazy ==</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">=== Externí odkazy ===</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">*[http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1t Národní stát na české Wikipedii]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">*[http://en.wikipedia.org/wiki/Nation_state Nation state na anglické Wikipedii]</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{licence cc|Mezřický, Václav}}</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{licence cc|Mezřický, Václav}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{upravit Martin}}</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{upravit Martin}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Globalizace]]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Globalizace]]</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-1634:rev-3570 -->
</table>Majka.Dlouhahttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=1634&oldid=prevJiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 18:112008-02-16T18:11:02Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 16. 2. 2008, 19:11</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l25">Řádek 25:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 25:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{licence cc|Mezřický, Václav}}</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{licence cc|Mezřický, Václav}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">licence cc|</del>upravit Martin}}</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{upravit Martin}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Globalizace]]</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Globalizace]]</div></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-1633:rev-1634 -->
</table>Jiří Dlouhýhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=1633&oldid=prevJiří Dlouhý v 16. 2. 2008, 18:102008-02-16T18:10:34Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 16. 2. 2008, 19:10</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">(</del>Romancov, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">2002</del>, str. 388–420<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">)</del>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><ref></ins>Romancov, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">M. Národní státy – malé a středně velké státy</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90. </ins>str. 388–420<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ref></ins>. Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Moderní státy se objevily v západní Evropě a na jejich koloniálních územích v 18. a v 19. století. Jejich počátky přitom sahají zpět do 16. století. Liší se od počátku od dřívějších forem politické vlády uplatňováním odlišující symetrie shody mezi suverenitou, teritorialitou a legitimitou.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Moderní státy se objevily v západní Evropě a na jejich koloniálních územích v 18. a v 19. století. Jejich počátky přitom sahají zpět do 16. století. Liší se od počátku od dřívějších forem politické vlády uplatňováním odlišující symetrie shody mezi suverenitou, teritorialitou a legitimitou.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vrcholu dosáhl moderní národní stát na konci 20. století, kdy se opíral o nové mezinárodní regulační mechanismy jako je universální režim lidských práv a byl podporován rozvojem multilaterálních forem mezinárodní spolupráce a koordinace v mezinárodních organizacích jako je zejména Organizace spojených národů <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">(</del>Held <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">& </del>McGrew, 2000).</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Vrcholu dosáhl moderní národní stát na konci 20. století, kdy se opíral o nové mezinárodní regulační mechanismy jako je universální režim lidských práv a byl podporován rozvojem multilaterálních forem mezinárodní spolupráce a koordinace v mezinárodních organizacích jako je zejména Organizace spojených národů<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><ref></ins>Held<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">, D., </ins>McGrew, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">A. (</ins>2000)<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">. The Global Transformation Reader, Polity Press.</ref></ins>.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Postmoderní vývoj, jak se projevil po rozpadu bipolárního světa v řadě posttotalitních a rozvojových zemí – ale nejen tam – vedl k jevu, který politická věda označuje za „vyprazdňování“ státu (hollowing out) (Heywood, 2004), zčásti jako důsledek globalizace, zčásti jako uplatňování klíčových nástrojů neoliberální politiky – privatizace, deregulace, liberalizace.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Postmoderní vývoj, jak se projevil po rozpadu bipolárního světa v řadě posttotalitních a rozvojových zemí – ale nejen tam – vedl k jevu, který politická věda označuje za „vyprazdňování“ státu (hollowing out) (Heywood, 2004), zčásti jako důsledek globalizace, zčásti jako uplatňování klíčových nástrojů neoliberální politiky – privatizace, deregulace, liberalizace.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l19">Řádek 19:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 19:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>O erozi národního státu existuje sice řada studií, ale dynamika globálních změn nedovoluje zachytit skutečný stav tohoto trendu. To odpovídá obrazu, který představuje „tekutá modernita“. Nicméně východiskem musí být historické chápání povahy a funkce národního státu a politického systému, jak se vyvinul v období modernity, tedy nejpozději v posledních dvou stoletích. Teprve na tomto pozadí je možné popisovat procesy, které představuje globalizace, účast nových politických hráčů, kteří ovlivňují a determinují národní politiky a fakticky omezují suverenitu tradičně chápaného národního státu. Zcela novým hráčem jsou nadnárodní společnosti, ale i nevládní nestátní organizace. Zvláštní roli především v rozvojových zemích hrají mezivládní mezinárodní organizace, které často oktrojují těmto zemím podmínky a směry rozvíjení jejich ekonomik, s negativními dopady na tento rozvoj. Reakce rozvojových zemí je rozmanitá a demonstruje, že jsou možnosti, jak negativním vlivům mezistátních organizací čelit. Vzniká tak mezinárodní politický systém, který však postrádá pravidla vlastního sebeřízení, jakými disponoval mezinárodní systém tvořený dosud suverénními státy. Pro regionální organizovanost má často inspirující význam organizace Evropské unie (Jižní Amerika, Africká unie).</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>O erozi národního státu existuje sice řada studií, ale dynamika globálních změn nedovoluje zachytit skutečný stav tohoto trendu. To odpovídá obrazu, který představuje „tekutá modernita“. Nicméně východiskem musí být historické chápání povahy a funkce národního státu a politického systému, jak se vyvinul v období modernity, tedy nejpozději v posledních dvou stoletích. Teprve na tomto pozadí je možné popisovat procesy, které představuje globalizace, účast nových politických hráčů, kteří ovlivňují a determinují národní politiky a fakticky omezují suverenitu tradičně chápaného národního státu. Zcela novým hráčem jsou nadnárodní společnosti, ale i nevládní nestátní organizace. Zvláštní roli především v rozvojových zemích hrají mezivládní mezinárodní organizace, které často oktrojují těmto zemím podmínky a směry rozvíjení jejich ekonomik, s negativními dopady na tento rozvoj. Reakce rozvojových zemí je rozmanitá a demonstruje, že jsou možnosti, jak negativním vlivům mezistátních organizací čelit. Vzniká tak mezinárodní politický systém, který však postrádá pravidla vlastního sebeřízení, jakými disponoval mezinárodní systém tvořený dosud suverénními státy. Pro regionální organizovanost má často inspirující význam organizace Evropské unie (Jižní Amerika, Africká unie).</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Literatura </del>==</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Zdroje </ins>==</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><references/></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">* Bauman, Z. (2000). Tekutná modernita, Praha: Mladá Fronta.</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">* Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie. Zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Pavel Mervart</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br/></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Bauman, Z. (2000). Tekutná modernita, Praha: Mladá Fronta.</del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">{{licence cc|Mezřický</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Václav}}</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">{{licence cc|upravit Martin}}</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Held, D., McGrew, A. (2000). The Global Transformation Reader</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Polity Press.</del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Kategorie</ins>:Globalizace<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie. Zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Pavel Mervart</del></div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In</del>:<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''</del>Globalizace <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.</del></div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90.</del></div></td><td colspan="2" class="diff-side-added"></td></tr>
<!-- diff cache key wiking007:diff::1.12:old-173:rev-1633 -->
</table>Jiří Dlouhýhttps://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1ty&diff=173&oldid=prevAdmin: Nová stránka: Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. S...2007-12-01T11:50:43Z<p>Nová stránka: Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. S...</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>Současný sociální život v rozvinutých průmyslových zemích je spojen s moderním státem, který představuje nejvlastnější formu téměř všech typů lidské aktivity. Stát se jeví být všudypřítomný, reguluje podmínky života od registrace při narození až po potvrzení smrti.<br />
<br />
Teritoriální stát je základní stavební jednotkou mezinárodního systému na počátku 21. století, i navzdory výskytu stále většího počtu nestátních aktérů. Z hlediska politické geografie je teritoriální '''stát''' charakterizován územím (není stanovena minimální ani maximální velikost), trvale usedlým obyvatelstvem, výkonem politické moci (existence vlády), státní regulací některých ekonomických činností (např. výběr daní), existencí komunikačního systému, suverenitou (vnější i vnitřní) a konečně mezinárodním uznáním. Takovýchto jednotek můžeme na současné politické mapě světa lokalizovat zhruba dvě stě. Určit přesný počet států, jakkoli se může zdát, že na statické politické mapě by nemělo být zásadním problémem přesně je spočítat, je prakticky nemožné, neboť dochází k neustálým změnám (Romancov, 2002, str. 388–420). Posledními přírůstky do rodiny států jsou Eritrea (1993) a Východní Timor (1999), v čerstvé paměti středoevropanů jsou zásadní geopolitické změny z let 1989/90–1993, kdy se na politické mapě objevila i Česká republika. Na vstup do exkluzivního klubu států čekají například Palestina (od 90. let 20. století), Tchajwan (od 70. let 20. století) nebo Západní Sahara (od 70. let 20. století).<br />
<br />
Moderní státy se objevily v západní Evropě a na jejich koloniálních územích v 18. a v 19. století. Jejich počátky přitom sahají zpět do 16. století. Liší se od počátku od dřívějších forem politické vlády uplatňováním odlišující symetrie shody mezi suverenitou, teritorialitou a legitimitou.<br />
<br />
Vrcholu dosáhl moderní národní stát na konci 20. století, kdy se opíral o nové mezinárodní regulační mechanismy jako je universální režim lidských práv a byl podporován rozvojem multilaterálních forem mezinárodní spolupráce a koordinace v mezinárodních organizacích jako je zejména Organizace spojených národů (Held & McGrew, 2000).<br />
<br />
Postmoderní vývoj, jak se projevil po rozpadu bipolárního světa v řadě posttotalitních a rozvojových zemí – ale nejen tam – vedl k jevu, který politická věda označuje za „vyprazdňování“ státu (hollowing out) (Heywood, 2004), zčásti jako důsledek globalizace, zčásti jako uplatňování klíčových nástrojů neoliberální politiky – privatizace, deregulace, liberalizace.<br />
<br />
== Témata ==<br />
*[[Formy a funkce státu]]<br />
*[[Globalizace světové politiky]] a nová funkce státu<br />
*[[Politická geografie]] - vědecký přístup k národní politice<br />
*[[Tekutá modernita]] - proměna významu a funkce národního státu<br />
<br />
== Závěr ==<br />
<br />
O erozi národního státu existuje sice řada studií, ale dynamika globálních změn nedovoluje zachytit skutečný stav tohoto trendu. To odpovídá obrazu, který představuje „tekutá modernita“. Nicméně východiskem musí být historické chápání povahy a funkce národního státu a politického systému, jak se vyvinul v období modernity, tedy nejpozději v posledních dvou stoletích. Teprve na tomto pozadí je možné popisovat procesy, které představuje globalizace, účast nových politických hráčů, kteří ovlivňují a determinují národní politiky a fakticky omezují suverenitu tradičně chápaného národního státu. Zcela novým hráčem jsou nadnárodní společnosti, ale i nevládní nestátní organizace. Zvláštní roli především v rozvojových zemích hrají mezivládní mezinárodní organizace, které často oktrojují těmto zemím podmínky a směry rozvíjení jejich ekonomik, s negativními dopady na tento rozvoj. Reakce rozvojových zemí je rozmanitá a demonstruje, že jsou možnosti, jak negativním vlivům mezistátních organizací čelit. Vzniká tak mezinárodní politický systém, který však postrádá pravidla vlastního sebeřízení, jakými disponoval mezinárodní systém tvořený dosud suverénními státy. Pro regionální organizovanost má často inspirující význam organizace Evropské unie (Jižní Amerika, Africká unie).<br />
<br />
== Literatura ==<br />
<br />
Bauman, Z. (2000). Tekutná modernita, Praha: Mladá Fronta.<br />
<br />
Held, D., McGrew, A. (2000). The Global Transformation Reader, Polity Press.<br />
<br />
Kaplan, R. D. (2003). Přicházející anarchie. Zborcení snů - svět po studené válce. Červený Kostelec: Pavel Mervart<br />
<br />
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.<br />
<br />
Romancov, M. Národní státy – malé a středně velké státy, velmoci a geopolitika v limitním světě. In: ibid, pp. 85-90.</div>Admin