Národní plán obnovy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)  
Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)  


Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 313 mld EUR v rámci grantů  
Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 312,5 mld. EUR v rámci grantů  


==Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:==
==Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:==
Musí:


*musí Splňovat tzv. Country Specific Recommendations,
*Reflektovat specifická doporučení Rady pro danou zemi přijímaná v rámci evropského semestru (tzv. Country Specific Recommendations – CSR), a to jak pro rok 2020, tak 2019.
*musí přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti,
*Přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti.
*musí mít trvalý dopad,
*Přispívat k digitální i zelené transformaci.
*musí být vzájemně koherentní,
*Mít trvalý dopad.
*musí přispívat k tranzici v oblasti klimatu (minimálně 37 % finančního objemu) a digitalizaci (minimálně 20 % financí)
*Být vzájemně koherentní.
*a musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí
 
Dalšími podmínkami financování z RFF jsou:
 
*Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu  a je v souladu s  cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.
*Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU.
*Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU.


==Sedm evropských vlajkových iniciativ==
==Sedm evropských vlajkových iniciativ==
Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ
Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ


===Nabírání na síle (Power Up)===
* Nabírání na síle (Power Up) budování a integrace kapacit obnovitelné energie
budování a integrace kapacit obnovitelné energie
* Renovace (Renovate) zlepšení energetické účinnosti budov
 
* Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) urychlení rozvoje čisté mobility
===Renovace (Renovate)===
* Připojení (Connect) budování vysokorychlostního internetu
zlepšení energetické účinnosti budov
* Modernizace (Modernise) EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
 
* Rozšíření (Scale-up) vytváření evropského průmyslového cloudu
===Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel)===
* Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill)
urychlení rozvoje čisté mobility
 
===Připojení (Connect)===
budování vysokorychlostního internetu
 
===Modernizace (Modernise)===
EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
 
===Rozšíření (Scale-up)===
vytváření evropského průmyslového cloudu
 
===Změna kvalifikace a prohlubování dovedností===
(Reskill and Upskill)


==Obsah Národního plánu obnovy ČR==
==Obsah Národního plánu obnovy ČR==
Řádek 61: Řádek 54:
*Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
*Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
*Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu
*Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu
== Principy financování ze strany Evropské komise ==
* Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj
* Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti.
* Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů


==Šest pilířů Národního plánu obnovy==
==Šest pilířů Národního plánu obnovy==


*Digitální transformace (11 %)
*'''Digitální transformace''' (11 %)
*Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
*'''Fyzická infrastruktura a zelená tranzice''' (52 %)
**zajistí zlepšený pohyb produktů s okolními zeměmi a zároveň napomůže ke zlepšování životního prostředí.
**Zahrnuje 3 hlavní oblasti:
***1. Zlepšení fyzické infrastruktury - primárně dopravní. Důležitá pro konkurenceschopnost regionů. Zajišťuje jejich propojení s obchodními partnery a přesun lidí a zboží v rámci ČR, Evropy i zbytku světa. Přesun k energeticky efektivnějším dopravním sítím přispívá k plnění zelené agendy.
***2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.
***3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel.
*Vzdělávání a trh práce (10 %)
*Vzdělávání a trh práce (10 %)
*Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
*Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)

Verze z 6. 3. 2021, 18:58

Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)

Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 312,5 mld. EUR v rámci grantů

Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:

Musí:

  • Reflektovat specifická doporučení Rady pro danou zemi přijímaná v rámci evropského semestru (tzv. Country Specific Recommendations – CSR), a to jak pro rok 2020, tak 2019.
  • Přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti.
  • Přispívat k digitální i zelené transformaci.
  • Mít trvalý dopad.
  • Být vzájemně koherentní.

Dalšími podmínkami financování z RFF jsou:

  • Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.
  • Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU.
  • Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU.

Sedm evropských vlajkových iniciativ

Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ

  • Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie
  • Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov
  • Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility
  • Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu
  • Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
  • Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu
  • Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill)

Obsah Národního plánu obnovy ČR

Za přípravu Národního plánu obnovy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.[1]

  • Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026).
  • Závazky do konce roku 2023 (70 % do konce roku 2022)
  • Platby jsou možné až do roku 2026.
  • Zpětně způsobilé výdaje od 1. února 2020.
  • Cílem je financovat strukturální reformy a veřejné investice.

Požadavky na NPO

musí být v souladu s

  • Národním programem reforem
  • Dohodou o partnerství
  • Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
  • Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu

Principy financování ze strany Evropské komise

  • Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj
  • Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti.
  • Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů

Šest pilířů Národního plánu obnovy

  • Digitální transformace (11 %)
  • Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
    • zajistí zlepšený pohyb produktů s okolními zeměmi a zároveň napomůže ke zlepšování životního prostředí.
    • Zahrnuje 3 hlavní oblasti:
      • 1. Zlepšení fyzické infrastruktury - primárně dopravní. Důležitá pro konkurenceschopnost regionů. Zajišťuje jejich propojení s obchodními partnery a přesun lidí a zboží v rámci ČR, Evropy i zbytku světa. Přesun k energeticky efektivnějším dopravním sítím přispívá k plnění zelené agendy.
      • 2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.
      • 3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel.
  • Vzdělávání a trh práce (10 %)
  • Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
  • Výzkum, vývoj a inovace (6 %)
  • Zdraví a odolnost obyvatel (7 %)

Kritika Národního plánu obnovy

Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.[2]

Odkazy

Reference

  1. BOUBÍNOVÁ, Markéta. Příprava plánu na porcování unijních miliard nabírá zpoždění. Maláčová z něj chce peníze na důchodovou reformu. Deník N [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy




Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.