Nápověda:Techniky předběžného psaní: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (→‎Literatura: oprava linku)
m (Nahrazení textu „{{certifikovaná metodika}}“ textem „{{certifikovaná metodika 2012}}“)
 
Řádek 61: Řádek 61:
<references/>
<references/>


{{certifikovaná metodika}}
{{certifikovaná metodika 2012}}

Aktuální verze z 16. 5. 2016, 11:48

Máte už konkrétní představu o tématu, formulovali jste výzkumnou otázku? Jak budete dále pokračovat?

Můžete si zkusit některé postupy, které vám pomohou si uvědomit, co byste o svém problému chtěli dále napsat.

Předběžné strategie při psaní pomáhají vytvářet a vyjasňovat myšlenky. Většina autorů si na začátku práce udělá vlastní osnovu – jsou ale ještě jiné možnosti. Pět z nich zde uvádíme:

Brainstorming[editovat | editovat zdroj]

Také je možné pojmenovat jako výčet možností. Je to proces, při kterém je generováno množství informací během krátké doby, a to tak, že se vychází z předchozí zkušenosti a termínů, které se k ní váží.

  • Načrtněte si (ne příliš vážně!) všechny termíny, které se váží k obecnému tématu, o kterém přemýšlíte. Tohle funguje obzvlášť dobře, když pracujete v týmu – pak generují myšlenky všichni členové týmu, jeden z nich je zapisuje. V této fázi se nestarejte o výběr – prostě napište všechno, aby byla zásobárna možností.
  • Seskupte jednotlivé položky podle kritérií, která jsou pro váš případ důležitá.
  • Označte každou skupinu. Teď máte témata, která můžete dále rozvíjet.
  • Ke každé skupině či třídě napište jednu větu. Teď máte popis tématu nebo dokonce tezi, která se k němu váže.

Shlukování[editovat | editovat zdroj]

Též mentální mapování nebo mapování myšlenek[1]. Tato strategie vám umožní zkoumat vzájemné vztahy mezi různými tématy.

  • Umístěte téma svého zájmu do středu stránky. Zakroužkujte jej, nebo podtrhněte.
  • Postupně přidáváte další myšlenky – spojujte je s ústředním tématem linkami.
  • Vytvořte další derivace tohoto postupu – myšlenky, které se váží k druhotným tématům, s těmito propojte podobným způsobem.

Výsledným obrázkem na vaší stránce je jakási síť. Vyberte shluky, které vás zajímají, a spojte je s hlavními tématy. Uvidíte dobře vzájemné vztahy – to je zvlášť užitečné tam, kde je přebytek prvků tohoto „systému“. Tak jsou také vizuálně patrné možnosti, kam by se vaše další úvahy (a text, který je zachytí) mohly ubírat.

Volné psaní[editovat | editovat zdroj]

Jde o techniku, při které je produkováno mnoho myšlenek, a to při psaní bez zastavení. To vám sice umožní se soustředit na určité téma, ale nutí vás to psát tak rychle, že nestihnete své myšlenky jakkoli cenzurovat nebo opravovat.

  • Pište na dané téma bez přestávky asi 5-10 minut. Donuťte se psát, i když vás nic zvláštního nenapadá. Vznikne tak mnoho nových možností, kam by se vaše myšlenky mohly dále ubírat – v této chvíli je důležité, aby vznikly, ne aby byly „správné“ obsahově či formálně.
  • Jakmile skončíte, vraťte se k tomu, co jste napsali, a vyznačte si nejdůležitější nebo nejzajímavější myšlenky. Můžete to udělat několikrát, pokaždé v užším okruhu zájmu. Zúžíte své téma a možná najdete pár bodů, ze kterých byste mohli vyjít.

Cykly volného psaní[editovat | editovat zdroj]

Tato technika vás přivede k tomu, že své téma promyslíte více do hloubky, zabývat se některým z jeho specifických problémů, lépe si uvědomit podrobnosti, které vás budou dále zajímat.

  • Projdete několika cykly volného psaní – vždy 5-10 minut, jako v předchozím případě. Psaní se řídí stejnými pravidly (nesmí být přerušeno, myšlenky tvořte spontánně a necenzurovaně).
  • Každý nový cyklus je zaměřen na specifický problém, který se objevil, ukázal v cyklu předešlém. Přečtěte si tedy, co jste již napsali, a pátrejte po zajímavých námětech, větách, myšlenkách.
  • Slova či fráze, které jste vybrali, zakroužkujte a použijte v novém cyklu volného psaní jako hlavní téma.
  • Tento cyklus opakujte alespoň 4-5krát. Pak budete vědět, co kterým směrem se vaše úvahy ubírají, a co si myslíte o velmi specifickém problému.

Když skončíte, budete mít před sebou předběžnou tezi vaší práce, nebo alespoň můžete k tématu přistoupit více promyšleně.

Novinářské otázky[editovat | editovat zdroj]

Jde o tradiční otázky, které novináři kladou, když s někým dělají interview. Nicméně s jejich pomocí můžete velmi rychle vyprodukovat množství informací o vašem tématu. Musíte je však přizpůsobit tak, aby vyhovovaly tomu, co vlastně potřebujete sdělit. Základem je šest otázek, které je třeba zaměřit na konkrétní problémy v okruhu, který vás zajímá:

  • Kdo?
  • Co?
  • Kde?
  • Kdy?
  • Jak?

Ovšem, položení správné otázky vyžaduje určitou praxi. Nicméně tato zkušenost bude užitečná i později – v průběhu psaní delší práce vám pomohou vyjasnit body, které zůstaly nepovšimnuty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. • Havlena, Matouš. FreeMind/XMind a mentální mapování – uspořádejte si své myšlení. [online] [cit. 2009-12-27]. Dostupný z WWW: http://www.havlena.net/blog/freemind-xmind-a-mentalni-mapovani-usporadejte-si-sve-mysleni/

.