Nápověda:Případová studie

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vymezení

Případové studie detailně popisují nebo rozebírají jeden nebo několik málo případů z praxe. Jedná se o zkoumání předem zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu. Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů.[1] [2]

Podstatou případové studie je předpoklad, že důkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným podobným případům [1].

V případové studii lze k vysvětlení jevů, na něž se zaměřuje, využívat různých vědeckých metod (interview, studium dokumentů, statistická data, apod.) a jejich výsledků; není to však její hlavní cíl. Případové studie jsou PRAKTICKÝM příspěvkem k danému tématu, jejich zpracování je založeno spíše na zkušenosti než na analýze či aplikaci nějaké teorie.

Co je případová studie:

  • "...komplexní příklad, který uvádí do praktických souvislostí daného problému a také ilustruje jeho podstatu."[3].

"...popis konkrétních jevů , který v praxi demonstruje teoretické koncepty"[4].

  • ...základ výzkumu, který se zabývá dílčími případy, není nutně založen na využití určitých výzkumných metod a "...soustřeďuje se na jednotlivé aktéry, procesy atd. za účelem jejich pochopení v přirozených podmínkách"Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho.
  • ...součást akčního výzkumu, jejímž cílem je zkoumat, jaké strategie fungují či nefungují v konkrétním případě[5].

Současně případové studie shromažďují data a evidenci pro následné kritické zkoumání či analýzu právě toho jevu, který je v centru pozornosti (případové studie jsou často konceptualizovány jako forma výzkumu nebo jeho předběžná fáze).

Typy případových studiíChybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho [1]

  • Intrinsická – případová studie vytvořená jedincem, který chce lépe porozumět určitému případu, a řídí se zájmem o jeho zvláštní rysy; věnuje se případu jenom kvůli němu samému - tento případ nereprezentuje jiné případy, vztah k obecnější problematice nehraje roli.
  • Instrumentální – obecnější charakter, výzkumník volí jev (např. stres), pak vyhledá případ nebo několik případů, které tento jev reprezentují, a podrobně je zkoumá; poskytuje vhled do určitého problému, a poskytuje lepší porozumění jeho principům (zájem se soustřeďuje na teorii).
  • Kolektivní – jde o komparativní výzkum při testování nějaké teorie; porovnává se více případových studií popisovaných současně; cílem je možnost teoretizovat o souborech případů. Kolektivní případové studie jsou základem naturalistické generalizaceChybná citace: Chyba v tagu <ref>; chybné názvy, např. je jich příliš mnoho.
  • Pozor! Některé případové studie reprezentují výjimečné aktivity nebo podniky s velkým inovačním potenciálem, takže nemohou být zahrnuty pod nějaký existující konceptuální rámec.
    • ...na druhé straně, tyto jedinečné příklady jsou často podezřívány z toho, že fungují jako „korupční činitel“ - poskytují nereprodukovatelná data nebo informace, které by mohly demonstrovat neexistující kvality - viz kritika metody případových studií s ohledem na jejich validitu a reliabilitu.

Psaní případové studie

Abyste napsali dobrou případovou studii, musíte:

  1. vybrat konkrétní případ v určitém místě (mající ovšem povahu zkušenosti, kterou lze zobecnit)
  2. stanovit „výzkumnou“ otázku nebo otázky, na které se studie bude snažit najít odpověď – to pomáhá v komplexním případě soustředit pozornost na omezený počet jevů
  3. vybrat způsob získávání informací (dat), způsob práce s nimi či jejich použití v argumentaci, a způsob jejich interpretace (vztažený k výzkumné otázce)
  4. shromáždit informace
  5. psaní samotné studie je založeno na interpretaci těchto informací, je přitom třeba:
    • vystihnout povahu případu, hlavní problém, o který se v případové studii bude jednat
    • tento problém vnímat s odstupem (vyjádřit jeho širší význam, smysl)
    • zachytit kontext případu: najít informace o jeho širších (i historických) souvislostech; ilustrovat okolnosti
    • vystihnout důležité vztahy a případně odkrýt příčinné souvislosti, které mají vliv na stav popisovaného případu
    • vyjádřit různé úhly pohledu (environmentální, kulturní, sociální, právní, ekonomický, estetický) – tak, jak jej vnímají dotčení aktéři – a vymezit hranice nebo překryvy těchto různých přístupů
  6. v závěrech shrnout poznání vzhledem k položené výzkumné otázce (pokusit se zodpovědět otázku)
    • najít informace o dalších případech, které mohou daný případ doplnit či podpořit
  7. navrhnout další postup, poukázat na nejlepší možná řešení, rozebrat způsob, jakým lze vybrané řešení uskutečnit… [6]

Proces psaní je podobný jako v kterémkoli jiném případě psaní v akademickém žánru.

Příklad: struktura případové studie zaměřené na regionální problematiku.

Pamatujte si

  • psaní případových studií má vždy určitý cíl - není prostým popisem situace
  • je důležité, aby názory všech aktérů, kteří potenciálně reprezentují odlišné politické aj. přístupy, byly zohledněny, a role těchto aktérů vymezena
  • mělo by být vysvětleno, jakou může případová studie hrát roli v situacích mimo její vlastní kontext

Aby popis případové studie mohl být dále využit např. jako modelový příklad, je třeba:

  • vybrat vhodný případ k popisu
  • využít relevantní informace ze zdrojů i z praxe
  • vést argumentaci metodicky
  • předložit jasné závěry, a to formou hypotéz pro další ověření

Psát případovou studii tedy neznamená pouze popisovat stávající situaci, je třeba dbát základních principů tohoto „žánru“.

Charakteristiky výborné případové studie [2]

  • významnost: objevnost nebo novost pro běžného čtenáře – případová studie napomáhá poznání obdobných případů (přínos pro teorii)
  • úplnost: vymezení hranic případu (případně jejich empirické potvrzení); získání dostatečně bohatých informací (dat) v daných mezích; dovedení studie (výzkumu) do přirozeného závěru; pokrytí problematiky
  • alternativní pohledy: poukázání na různá řešení, perspektivy, diskuse o jejich oprávněnosti; nechybí poukaz na omezení zvoleného přístupu; anticipace různých pohledů čtenáře na problém
  • dostatek relevantních a kritických informací: prokázání platnosti a hodnověrnosti argumentů; vynechání nedůležitých údajů
  • čtivost: dostatečné přiblížení případu čtenáři, přitažlivost, nápadité a přiléhavé vyjadřování, zajímavá struktura; analytický pohled nezahltí „příběh“.

Užití případových studií

  • instrumentální – vede k získání zkušeností s naplňováním předpisů, kritérií a norem
  • emancipační – poskytuje nápady, myšlenky, podporuje představivost, která napomáhá změnám, poskytuje zpětnou vazbu, a může též zaujmout vnější pozorovatele (využití podporující důležité transformační procesy)

Zdroje

  • Průvodce procesem psaní případových studií krok za krokem - návod ukazuje, jak uspořádat a prezentovat informace. [7]
  • Colorado State University Writing Guide:Case Studies. Výborný a podrobný popis případových studií a metod jejich psaní. [8]
  • Monash University, Australia. An Approach to Case Study Writing. Zdroj poskytující rady, jak pěstovat dovednosti psaní případových studií. [6]
  • Aktivní učení - je založeno na využití případových studií[9]
  • Metoda výuky pomocí případových studií v přírodních vědách [10]
  • Výukové materiály využívající případových studií [4]
  • Výukové strategie: založené na využití případových studií [11]

Odkazy

  1. 1,0 1,1 1,2 Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1st ed. Praha: Portál. pp.(104-116)
  2. 2,0 2,1 Yin, R. K. (2009). Case Study Research: Design and Methods. 4th ed. London, England: SAGE Publications.
  3. Fry, H., Ketteridge, Marshall, S. (1999). A Handbook for Teaching and Learning in Higher Education. London, England: Kogan Page. pp.(408)
  4. 4,0 4,1 Davis, C., Wilcock, E. (2003). Teaching Materials Using Case Studies. Liverpool, England: UK Centre for Materials Educatio. Retrieved February 9, 2013, from http://www-new1.heacademy.ac.uk/assets/documents/subjects/materials/Teaching-Materials-casestudies.pdf.
  5. Corcoran, P. B., Walker, K. E., Wals, A. E. (2004). Case studies, make-your-case studies, and case stories: a critique of case-study methodology in sustainability in higher education. Environmental Education Research. 10 (1), pp.7–21
  6. 6,0 6,1 Monash University (2007). Language and Learning Online: Case Study. Retrieved February 9, 2013, from http://www.monash.edu.au/lls/llonline/quickrefs/27-case-study.xml.
  7. Lane, J. (2007). Case Study Writing Guide. Retrieved February 9, 2013, from http://www.schreyerinstitute.psu.edu/pdf/CaseWritingGuide.pdf.
  8. Colorado State University (1994-2013). Writing@CSU Guide: Case Studies. Retrieved February 9, 2013, from http://writing.colostate.edu/guides/guide.cfm?guideid=60.
  9. University of Medicine and Dentistry of New Jersey. Centre for Teaching Excellence (2006). Active Learning: Case-Based Learning. Retrieved February 9, 2013, from http://cte.umdnj.edu/active_learning/active_case.cfm.
  10. Herreid C., F. (1994). Case Studies in Science: A Novel Method of Science Education. Journal of College Science Teaching. 23(3), pp.221-229. Retrieved February 9, 2013, from http://sciencecases.lib.buffalo.edu/cs/pdfs/Novel_Method.pdf.
  11. University of Michigan, Centre for Research Learning and Teaching (2012). Teaching Strategies: Case-based Teaching and Problem-based Learning. Retrieved February 9, 2013, from http://www.crlt.umich.edu/tstrategies/tscbt.


Šablona:Certifikovaná metodika