Možná negativa OER MWS: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(nový článek)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
S využíváním [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER MWS]] mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:
S využíváním [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER MWS]] mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:<ref>Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.</ref>


=== Nedůvěra ===
===Nedůvěra===
OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.
OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.


=== Nedostatečná vybavenost hardwarem ===
===Nedostatečná vybavenost hardwarem===
Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.  
Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.  


=== Nízká digitální gramotnost ===
===Nízká digitální gramotnost===
Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.  
Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.  


=== Financování ===
===Financování===
Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:  
Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:  


Řádek 21: Řádek 21:
4) sponzory.
4) sponzory.


== Reference ==
==Reference==


* Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]]
{{Otevřené vzdělávací zdroje}}

Aktuální verze z 11. 12. 2020, 22:18

S využíváním OER MWS mohou být také spojena jistá negativa, můžeme uvést například následující:[1]

Nedůvěra[editovat | editovat zdroj]

OER jsou relativně nová záležitost a značná část učitelů a pracovníků ve školství je konzervativních. Kvalita zdrojů značně variuje a často chybí garant kvality.

Nedostatečná vybavenost hardwarem[editovat | editovat zdroj]

Ač dochází k postupné digitalizaci v celosvětovém měřítku, řada studentů (zejm. v rozvojových zemích) nemá zařízení, na němž by mohla využívat digitální texty. To bylo vidět například i v České republice při koronavirové pandemii v roce 2020, kdy se část studentů nemohla účastnit distančního vyučování právě kvůli nedostatečné vybavenosti hardwarem.

Nízká digitální gramotnost[editovat | editovat zdroj]

Řada pedagogů (ale i studentů) neumí využívat nové technologie, popř. pro ně není snadné OER nalézt či vytvořit.

Financování[editovat | editovat zdroj]

Otevřené zdroje jsou na výrobu levnější než klasické tištěné, nicméně je potřeba zaplatit autorský kolektiv, popř. platformu, na níž bude text k dispozici. Vzhledem k tomu, že z otevřených učebnic nejsou žádné příjmy pro vydavatele, nabízí se např. následující způsoby financování:

1) Státem;

2) školou;

3) studenty (např. formou paušálu);

4) sponzory.

Reference[editovat | editovat zdroj]




Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu "Zajištění kvality otevřených vzdělávacích zdrojů: jak správně vytvářet a využívat volně dostupné studijní materiály“, podpořeného v letech 2019–2021 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.

  1. Petiška, E. (2018). Otevřené vzdělávací zdroje: podpora tvůrcům otevřených vzdělávacích materiálů. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy.