Otevřít hlavní menu

Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:
 
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
 
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
  
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
+
ICP Waters monitoruje vlivy [[wikipedia:cs:kyselý déšť|kyselých dešťů]] a [[Znečištění a ochrana ovzduší|znečištění ovzduší]] na vodu a vodní [[ekosystém|ekosystémy]]. [[atmosferická depozice|Depozice]] oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení ([[w:cs:acidifikace|acidifikaci]]) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich [[Diverzita společenstev|diverzitě]] a [[wikipedia:cs:Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
 
</ref>
 
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]
 
  
 
== Měřené parametry ==
 
== Měřené parametry ==
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
+
'''Chemické parametry:''' vždy se měří [[wikipedia:cs:kyselost|pH]], alkalinita, [[wikipedia:cs:elektrická vodivost|vodivost]], [[wikipedia:cs:Koncentrace (chemie)|koncentrace]] hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
  
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>  
+
'''Biologické parametry:''' zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna ([[wikipedia:cs:bentos|bentos]]) i otevřené vody ([[wikipedia:cs:pelagiál|pelagiál]]), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. [[wikipedia:cs:rozsivky|Rozsivky]] v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>  
  
 
== Cíle programu ==
 
== Cíle programu ==
Řádek 23: Řádek 22:
 
* řídit semináře týkající se problematiky vody
 
* řídit semináře týkající se problematiky vody
 
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>  
 
* spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.<ref name="ICP">[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref><ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref>  
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování. V tomto smětu navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na zotavovaní citlivých vodních ekosystémů ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice z acidifikace.<ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
+
V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program '''RECOVER 2010'''. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování  např. pomocí modelu MAGIC. <ref>Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282. </ref>
 +
[[Soubor:LokalityEvropa.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Evropě]]
 +
[[Soubor:LokalityAmerika.jpg|thumb|right| Sledované lokality v Severní Americe]]
  
 
== Monitorovací síť ==
 
== Monitorovací síť ==
ICP Waters zahrnuje přes 200 monitorovaných lokalit. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
+
ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.
  
 
== ICP Waters v České republice ==
 
== ICP Waters v České republice ==
Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. V současnosti je v ČR sledováno 8 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.  
+
Monitoring v ČR zastřešuje [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]. Dále se na něm podílejí [http://www.blatna.cuni.cz/ Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec], [http://www.hbu.cas.cz/?lang=cs Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR] a [http://www.vuv.cz/ Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka].
 +
V současnosti je v ČR sledováno '''9 lokalit''': 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.
  
 
== Témata ==
 
== Témata ==
Řádek 36: Řádek 38:
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>
* Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
 
* [http://www.icp-waters.no ICP Waters]
 
* [http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  
 
=== Související stránky ===
 
=== Související stránky ===
 +
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
 
* [[Znečištění vody]]  
 
* [[Znečištění vody]]  
* [[Evropská hospodářská komise OSN]]
+
* [[Znečištění a ochrana ovzduší]]
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 55: Řádek 55:
 
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
 
** [http://www.icpmapping.org ICP Modelling and Mapping]
 
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
 
* CLRTAP a zdraví [http://www.euro.who.int/air/activities/20030528_4 Task Force on Health]
 +
* [http://www.macaulay.ac.uk/recover/ Recover 2010]
 +
* [http://www.geology.cz/ Česká geologická služba]
  
 
+
[[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
[[Kategorie:Skupina A]]
+
[[Kategorie:Vodní hospodářství]]
 +
[[Kategorie:Přírodní rizika]]
 +
[[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]

Aktuální verze z 25. 2. 2019, 17:04

ÚvodEditovat

Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy CLRTAP (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.

ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. [1] [2]

Měřené parametryEditovat

Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, NH4+, Cl, SO42–, NO3, Al3+), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).

Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.[1]

Cíle programuEditovat

Cíle programu jsou:

  • stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod
  • zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí
  • popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod
  • stanovovat kritické zátěže
  • rozvíjet mezinárodní síť monitorovaných míst povrchových vod
  • podporovat sjednocení monitorovacích postupů
  • vyvíjet a doporučovat chemické a biologické metody pro účely monitorování
  • informovat o pokrocích v plnění cílů programu a krátkodobých úkolů podle ročního pracovního programu
  • řídit semináře týkající se problematiky vody
  • spolupracovat v otázkách vod a dalšími programy ICP.[1][3]

V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech. V tomto směru navazuje na ICP Waters program RECOVER 2010. Ten se soustřeďuje na citlivé vodní ekosystémy ve Velké Británii, Norsku, Švédsku, severní Itálii, Německu a České republice. Vyhodnocuje současný rozsah zotavení ekosystémů z acidifikace, identifikuje hlavní procesy vedoucí ke zotavení, modeluje další průběh zotavování např. pomocí modelu MAGIC. [4]

 
Sledované lokality v Evropě
 
Sledované lokality v Severní Americe

Monitorovací síťEditovat

ICP Waters zahrnuje přes 200 lokalit, které jsou monitorovány minimálně 4krát ročně. Z nich jsou k dispozici série dat z časového období o délce 10 až 20 let. Z některých míst až 30 let.

ICP Waters v České republiceEditovat

Monitoring v ČR zastřešuje Česká geologická služba. Dále se na něm podílejí Hydrobiologická stanice UK Velký Pálenec, Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. V současnosti je v ČR sledováno 9 lokalit: 6 jezer na Šumavě (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské, Laka, Žďárské), povodí Lysina ve Slavkovském lese, povodí Litavka v Brdech a povodí Uhlířská v Jizerských horách. Naměřená data jsou pravidelně odesílána do koordinačního centra v Oslu.

TémataEditovat

ZdrojeEditovat

  1. 1,0 1,1 1,2 ICP Waters
  2. ICP Waters na webu UNECE
  3. Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.
  4. Ferrier, R. C., Jenkins, A., Wright, R. F., Schöpp, W. and Barth, H.(2001): Assessment of recovery of European surface waters from acidification 1970-2000: An introduction to the Special Issue. Hydrology and Earth System Sciences, Vol. 5 (3), 274–282.

OdkazyEditovat

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat