(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
Řádek 1:
Pojem e-learning není přesně vymezen. V nejširší definici se pojmem e-learningem rozumí jakýkoli vzdělávací proces, v rámci nějž jsou využívány informačně komunikační technologie (tedy i např. distribuce textů na CD, či vzdělávací pořady v televizi)<ref>Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66</ref>. Nejčastěji používanou formou e-learningu je blended learning, při kterém je využívana kombinace klasické prezenční výuky a výuky distanční s využitím e-learningových nástrojů. (Jančařík)
Pojem [[e-learning]] není přesně vymezen. V nejširší definici se pojmem e-learningem rozumí jakýkoli vzdělávací proces, v rámci nějž jsou využívány [[Informační a komunikační technologie (ICT) jako použitý prostředek výuky|informačně komunikační technologie]] (tedy i např. distribuce textů na CD, či vzdělávací pořady v televizi)<ref>Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66</ref>. Nejčastěji používanou formou e-learningu je [[w:cs:blended learning|blended learning]], při kterém je využívana kombinace klasické [[w:cs:prezenční studium|prezenční výuky]] a [[w:cs:dálková forma vzdělávání|výuky distanční]] s využitím [[/E-learningové nástroje/|e-learningových nástrojů]]. (Jančařík)
Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů (Peltier et al., 2007: 140‑141).
Pro využití e-learningových forem výuky existují '''[[/Důvody pro využití e-learningu/|nejrůznější důvody]]'''. Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů.<ref>Peltier, J. W., Schibrowsky, J. A., & Drago, W. (2007). The Interdependence of the Factors Influencing the Perceived Quality of the Online Learning Experience: A causal model. Journal of Marketing Education, 29(2), 140-153.</ref> Zařazení e-learningu u studentů předpokládá (a rozvíjí) [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401007.html informační gramotnost].
Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum nástrojů, které lze pro e-learning použít. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů. Při distanční výuce s využitím e-learningu tak je možné využívat:
Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum [[/E-learningové nástroje/|nástrojů pro e-learning]], které lze používat ke specifickým účelům. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se dnes již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů.
* Nástroje pro distribuci multimediálních vzdělávacích materiálů (např. prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, včetně nástrojů interaktivních (např. flash aplikace) .
==Elektronické prostředí a nástroje pro výuku ==
* Nástroje pro testování a automaticky řízené přidělování vzdělávacích materiálů na základě výsledků testů.
Způsob využití elektronického prostředí a specifických nástrojů pro výuku formou e-learningu těsně souvisí s [[Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Design e-learningových kurzů|designem e-learningového kurzu]]. Technické možnosti jsou následující:
* Nástroje pro asynchronní komunikaci (např. diskuzní fóra, blogy, e-mail), včetně využití komunikace s virtuálním lektorem.
*[[/E-learningové nástroje/|přehled nástrojů pro e-learning]]
* Nástroje kolaborativní práci (např. wiki a další nástroje pro sdílení obsahu).
*[[/LMS prostředí/]]
* Nástroje pro synchroní komunikaci (např. skype, chat, video a audio konference, sdílení pracovních ploch).
*[[/Web 2.0 nástroje/]] včetně Wiki
Tyto nástroje jsou zpravidla integrovány v rámci jedné platformy – LMS (Learning Management Systém). LMS systémy zpravidla nabízí:
* Autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů
* Úložiště výukového obsahu
* Komunikační nástroje
* Nástroje pro testování a přezkušování žáků
* Nástroje pro evidenci hodnocení žáků
* Současně však řeší i administrativní otázky spojené s širším nasazení e-learningových materiálů při výuce:
* Evidenci a správu studentů
* Správu přístupových práv
* Evidenci a správu kurzů
* Katalog výukových kurzů a objektů
* Správu studijních plánů
Koncovým zařízením, prostřednictvím nějž student k vzdělávacím materiálům a dalším nástrojům přistupuje, již není klasický počítač, ale zařízení mobilní – inteligentní telefon, PDA či tablet. V takovém případě mluvíme o m-learningu. Vzhledem k stále narůstající oblibě těchto zařízení je vhodné při vytváření vzdělávacího obsahu a použití dalších nástrojů zohlednit i možnost jejich využití.
Pro využití e-learningových forem výuky existují nejrůznější důvody. Nejnovější výzkumy ukazují, že e-learning neznamená redukci klasických pedagogických cílů (předpokladů); často naopak vzrůstá interakce mezi studenty a učiteli i mezi studenty navzájem, stoupá důraz na kritické myšlení a zvyšuje se také spokojenost s tímto typem výuky u studentů.[2] Zařazení e-learningu u studentů předpokládá (a rozvíjí) informační gramotnost.
Rozvoj moderních technologií výrazným způsobem rozšiřuje spektrum nástrojů pro e-learning, které lze používat ke specifickým účelům. Je proto patrná snaha v definici pojmu e-learning odlišit, jak intenzivně jsou moderní technologie při tvorbě materiálů využity (Jančařík & Novotná 2009). Kvalitní e-learningový materiál se dnes již nemůže omezit pouze na digitalizaci výukových textů.
Způsob využití elektronického prostředí a specifických nástrojů pro výuku formou e-learningu těsně souvisí s designem e-learningového kurzu. Technické možnosti jsou následující:
↑Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2009, s. 66
↑Peltier, J. W., Schibrowsky, J. A., & Drago, W. (2007). The Interdependence of the Factors Influencing the Perceived Quality of the Online Learning Experience: A causal model. Journal of Marketing Education, 29(2), 140-153.
Tento text je součástí metodiky "Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru". Metodika byla certifikována MŽP ČR 31.1.2012, pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12 a a uplatněna MŠMT
