Městská zeleň: Porovnání verzí

Přidáno 2 990 bajtů ,  27. 11. 2008
bez shrnutí editace
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.
 
==Definice pojmu==
V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství, golfová hřiště, pobřeží, hřbitovy, jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy; můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „zelených pásech“ greenbelts. Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.
 
==Funkce zeleně==
O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.
 
'''Ekologické funkce''' zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, transpirací apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná, přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu, regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší, produkci kyslíku a aerodynamickou funkci. Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě. Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.
 
Ze '''sociálních funkcí''' bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická; pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.
 
Zeleni bývají někdy přisuzovány také '''ekonomické funkce''', je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - 
==Co zeleň ve městě ohrožuje==
 
Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.
 
==Zeleň v územním plánování==
Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod. V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu (územní systém ekologické stability) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.
 
Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je subjektivní záležitost.
 
==Čím může městská zeleň škodit==
Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.
 


'''Vlastní text stránky'''
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)


== Témata ==
== Témata ==
79

editací