Měření a zaznamenávání údajů o počasí a podnebí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Řádek 20: Řádek 20:
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
+
*[http://www.chmi.cz/meteo/ok/ok.html#udrcd Odbor klimatologie ČHMÚ]
[http://www.chmi.cz/meteo/ok/ok.html#udrcd Odbor klimatologie ČHMÚ]
+
*[http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html Informace o klimatu]. ČHMÚ poskytuje základní informace o charakteru podnebí (klimatu) v České republice.
 
 
[http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html Informace o klimatu]. ČHMÚ poskytuje základní informace o charakteru podnebí (klimatu) v České republice.
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
[[Klima]]
+
*[[Klima]]
 +
*[[Vzduch]]
  
[[Vzduch]]
+
[[Kategorie:Informační systémy a nástroje]] [[Kategorie:Ovzduší]] [[Kategorie:Klima]]

Verze z 21. 2. 2008, 20:36

Meteorologická data

Meteorologická data se získávají v síti meteorologických stanic a observatoří Českého hydrometeorologického ústavu.

Standardně jsou měřeny tyto prvky: teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek a výška sněhové pokrývky, doba trvání slunečního svitu, přízemní minimální teplota v 5 cm nad zemským povrchem a příkon fotonového dávkového ekvivalentu. Kromě toho se pozorováním získávají údaje o vodorovné dohlednosti, pokrytí oblohy oblačností, charakteristiky oblačnosti (množství, druh, výška spodní základny), o stavu a průběhu počasí, o nebezpečných a zvláštních atmosférických jevech a náhlých změnách počasí.

Výsledky nepřetržitých měření a pozorování jsou předávány každou hodinu do centrálního telekomunikačního počítače; slouží pro sestavení meteorologické předpovědi. Klimatologická měření a pozorování v 7, 14 a 21 hodin místního středního slunečního času (MSSČ) se předávají centru jednou denně; databáze klimatologických údajů jsou zdrojem informací pro studium klimatu (dlouhodobého režimu počasí).


Meteorologické stanice

jsou buď základní, nebo srážkoměrné.

Základní stanice provádějí měření v 7, 14 a 21 hodin místního slunečního času. Jsou vybaveny meteorologickou budkou, která má stěny z dvojitých žaluzií a dno z drátěného síta ve výšce 180 cm nad zemí. Její dvířka jsou orientována k severu. V budce jsou umístěny teploměry, vlhkoměr, termograf a hygrograf. Směr a rychlost větru se měří na stožáru ve výšce 10 m nad zemí větrnou směrovkou a anemometrem. Oblačnost (pokrytí oblohy oblačností) se zjišťuje odhadem. Pozorují se rovněž atmosférické jevy (déšť, sníh, bouřka, mlha, námraza a pod.)

Na nezastíněném místě je umístěn slunoměr. Srážky se měří srážkoměrem, který má záchytnou plochu 500 cm2 ve výšce 1 m nad zemí. Výška sněhu se zjišťuje pomocí sněhoměrné latě. Pro agrometeorologické účely se měří teplota v půdě půdními teploměry, obvykle v hloubkách 5, 10, 20, 50 a 100 cm. Srážkoměrná stanice měří jen v 7 hodin (srážky a sněhovou pokrývku) a pozoruje atmosférické jevy.

V rámci sledovaného období (např. měsíční průměry teplot na stanici Praha – Ruzyně se měří od roku 1771) jsou patrné změny – od začátku průmyslové revoluce před 200 lety došlo ke zvýšení průměrné teploty přibližně o 0.6°C. Je to způsobeno velkým nárůstem obsahu skleníkových plynů v atmosféře. Oxid uhličitý vzniká při hoření a tedy téměř při každé průmyslové činnosti, v dopravě, při topení v domácnostech atd.

Zdroje

Odkazy

Související články