Lov vlků na Slovensku: Porovnání verzí

Přidáno 1 452 bajtů ,  26. 2. 2015
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „==Podstata případu== Vlci se vyznačují velkou pohyblivostí na rozsáhlém teritoriu, které může zasahovat na území několika států. Přesto je…“)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
Od roku 2009 povolilo slovenské ministerstvo zemědělství, že se vlci mohli na Slovensku lovit bez omezení po dobu 4 měsíců (od 1. října do 31. ledna). V roce 2012 byla doba lovu zkrácena na 2,5 měsíce (od 1. listopadu do 15. ledna). V sezóně 2010/2011 byla kvóta lovu vlka stanovená na 150 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2010/2011 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2010-2011/MZP_kvoty_vlk_2010-2011.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 159), v sezóně 2011/2012 na 120 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2011/2012 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2011-2012/MZP_kvoty_vlk_2011-2012.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 135) a v sezóně 2012/2013 na 130 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2012/2013 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2012-2013/MP_kvoty_vlk_2012-2013.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 150). Stanovené kvóty byly každoročně překročeny, protože komunikace mezi krajskými lesními úřady a ministerstvem zemědělství byla pomalá a ministerstvo lov pozdastavilo se zpožděním.
Od roku 2009 povolilo slovenské ministerstvo zemědělství, že se vlci mohli na Slovensku lovit bez omezení po dobu 4 měsíců (od 1. října do 31. ledna). V roce 2012 byla doba lovu zkrácena na 2,5 měsíce (od 1. listopadu do 15. ledna). V sezóně 2010/2011 byla kvóta lovu vlka stanovená na 150 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2010/2011 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2010-2011/MZP_kvoty_vlk_2010-2011.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 159), v sezóně 2011/2012 na 120 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2011/2012 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2011-2012/MZP_kvoty_vlk_2011-2012.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 135) a v sezóně 2012/2013 na 130 jedinců<ref>Ministerstvo zemědělství SR Kvóta lovu vlka dravého v sezóně 2012/2013 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/2012-2013/MP_kvoty_vlk_2012-2013.pdf Online]</ref> (uloveno bylo celkem 150). Stanovené kvóty byly každoročně překročeny, protože komunikace mezi krajskými lesními úřady a ministerstvem zemědělství byla pomalá a ministerstvo lov pozdastavilo se zpožděním.


Hlavním argumentem myslivců je vysoký stav vlčí populace na Slovensku, což způsobuje hospodářské škody. Populační přírůstek je podle myslivců až 50 % ročně a jeho současný stav prý převyšuje jeho početnost v minulosti, takže je jeho významná regulace racionální a neohrožuje jeho výskyt na Slovensku. Podle loveckých statistik byly v letech 2008 až 2012 škody způsobené vlkem vyčíslené na 2,7 miliónu EUR. Vlk se podílí nejen na odlovu spárkaté zvěře (jelen, srna a prase divoké), ale způsobuje hospodářské škody také na domácích zvířatech, jako jsou ovce, kozy a hovězí dobytek. [5]
Hlavním argumentem myslivců je vysoký stav vlčí populace na Slovensku, což způsobuje hospodářské škody. Populační přírůstek je podle myslivců až 50 % ročně a jeho současný stav prý převyšuje jeho početnost v minulosti, takže je jeho významná regulace racionální a neohrožuje jeho výskyt na Slovensku. Podle loveckých statistik byly v letech 2008 až 2012 škody způsobené vlkem vyčíslené na 2,7 miliónu EUR. Vlk se podílí nejen na odlovu spárkaté zvěře (jelen, srna a prase divoké), ale způsobuje hospodářské škody také na domácích zvířatech, jako jsou ovce, kozy a hovězí dobytek.<ref>Rajský M, Kaštier P (2014) Problematika vlka na Slovensku. Myslivost, duben 2014</ref>


Legální lov vlka dlouhodobě kritizovalo Lesoochranarské zoskupenie VLK, které podalo několik stížností Evropské komisi v letech 2006 [6], 2010 [7], 2011 [8] a 2012 [9]. K němu se v roce 2011 přidaly ekologické organizace Pracownia na rzecz Wszystkich Istot z Polska a Hnutí DUHA z České republiky. Hnutí DUHA svou stížnost k Evropské komisi [10] o rok později doplnilo a aktualizovalo [11]. Ve stížnosti rozebralo důvody, že každoroční lov vlka na Slovensku není v souladu s platnou evropskou legislativou, a že takovýto zásah může výrazně negativně ovlivnit také situaci v České republice. V roce 2012 se k nim přidalo polské ministerstvo životního prostředí. To poslalo Slovensku oficiální výzvu k zastavení lovu vlka alespoň ve 23 kilometrů široké zóně podél polsko-slovenských hranic. Stížnost k Evropské komisi poslaly také stovky občanů ze všech tří států. [12]
Legální lov vlka dlouhodobě kritizovalo Lesoochranarské zoskupenie VLK, které podalo několik stížností Evropské komisi v letech 2006<ref>Lesoochranárske zoskupenie VLK Sťažnosť komisii európskych spoločenstiev týkajúca sa nesplnenia povinností vyplývajúcich z práva spoločenstva 2006 [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/EU/VLK_EK_2006_staznost_vlci.pdf Dostupné online]</ref> [6], 2010<ref>Lesoochranárske zoskupenie VLK Sťažnosť vo veci nesúladu právnej úpravy a praxe orgánov Slovenskej republiky v oblasti ochrany prírody so smernicou Rady 92/43/EHS o ochrane prirodzených biotopov a voľne žijúcich živočíchov a rastlín 2010 - [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/EU/VLK_EK_2010_staznost_vlci.pdf Dostupné online]</ref> [7], 2011<ref>Lesoochranárske zoskupenie VLK Sťažnosť vo veci nesúladu právnej úpravy a praxe orgánov Slovenskej republiky v oblasti ochrany prírody so smernicou Rady 92/43/EHS o ochrane prirodzených biotopov a voľne žijúcich živočíchov a rastlín 2011 [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/EU/VLK_EK_2011_staznost_vlci.pdf Dostupné online]</ref> a 2012<ref>Lesoochranárske zoskupenie VLK Žiadosť o doplnenie sťažnosti Lesoochranárskeho zoskupenia VLK CHAP(2010)00918 [http://www.wolf.sk/files/dokumenty/vlci/EU/list_pre_vlka.pdf Dostupné online]</ref>. K němu se v roce 2011 přidaly ekologické organizace Pracownia na rzecz Wszystkich Istot z Polska a Hnutí DUHA z České republiky. Hnutí DUHA svou stížnost k Evropské komisi<ref></ref> [10] o rok později doplnilo a aktualizovalo<ref></ref> [11]. Ve stížnosti rozebralo důvody, že každoroční lov vlka na Slovensku není v souladu s platnou evropskou legislativou, a že takovýto zásah může výrazně negativně ovlivnit také situaci v České republice. V roce 2012 se k nim přidalo polské ministerstvo životního prostředí. To poslalo Slovensku oficiální výzvu k zastavení lovu vlka alespoň ve 23 kilometrů široké zóně podél polsko-slovenských hranic. Stížnost k Evropské komisi poslaly také stovky občanů ze všech tří států.<ref></ref> [12]


==Aktéři – místní hráči==
==Aktéři – místní hráči==
===Zastánci ukončení lovu vlka na Slovensku===
===Zastánci ukončení lovu vlka na Slovensku===
*Hnutí DUHA je česká nevládní ekologická organizace, která mimo jiné podporuje návrat velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – do českých hor. [13] Jeho projekt „Vlčí hlídky“ je zaměřen především na monitoring velkých šelem a osvětu v příhraničních horách se Slovenskem. Jako nezbytný požadavek pro návrat vlků do české přírody prosazují zastavení legálního lovu vlka na Slovensku. [14]
*Hnutí DUHA je česká nevládní ekologická organizace, která mimo jiné podporuje návrat velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – do českých hor.<ref></ref> [13] Jeho projekt „Vlčí hlídky“ je zaměřen především na monitoring velkých šelem a osvětu v příhraničních horách se Slovenskem. Jako nezbytný požadavek pro návrat vlků do české přírody prosazují zastavení legálního lovu vlka na Slovensku.<ref></ref> [14]
*Pracownia na rzecz Wszystkich Istot je polská nevládní ekologická organizace, která se zabývá ochranou velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – v Polsku. [16] Požaduje zastavení nebo omezení legálního lovu vlka na Slovensku. [14]
*Pracownia na rzecz Wszystkich Istot je polská nevládní ekologická organizace, která se zabývá ochranou velkých šelem – vlků, rysů a medvědů – v Polsku. [16] Požaduje zastavení nebo omezení legálního lovu vlka na Slovensku.<ref></ref> [14]
*Ministerstvo životního prostředí Polska se v listopadu 2012 přidalo k ekologickým nevládním organizacím, které žádají omezení či úplný zákaz lovu vlka, a slovenskému ministrovi zemědělství poslalo oficiální žádost o zastavení lovu vlka v zóně podél slovensko-polských hranic. Požaduje zastavení odstřelu do té doby, než bude přesně stanovena a schválena slovensko-polská příhraniční zóna s celoroční ochranou vlka. Tímto krokem významně podpořilo snahy nevládních organizací. [12]
*Ministerstvo životního prostředí Polska se v listopadu 2012 přidalo k ekologickým nevládním organizacím, které žádají omezení či úplný zákaz lovu vlka, a slovenskému ministrovi zemědělství poslalo oficiální žádost o zastavení lovu vlka v zóně podél slovensko-polských hranic. Požaduje zastavení odstřelu do té doby, než bude přesně stanovena a schválena slovensko-polská příhraniční zóna s celoroční ochranou vlka. Tímto krokem významně podpořilo snahy nevládních organizací.<ref></ref> [12]
*Ministerstvo životního prostředí České republiky s intenzivním lovem vlků na Slovensku nesouhlasí. V minulosti se zasadilo o vytvoření zóny celoroční ochrany vlka v části slovenského okresu Čadca. Jeho role je více zdrženlivá, protože na rozdíl od polského ministerstva ve věci lovu vlka písemně neintervenovalo. [14]
*Ministerstvo životního prostředí České republiky s intenzivním lovem vlků na Slovensku nesouhlasí. V minulosti se zasadilo o vytvoření zóny celoroční ochrany vlka v části slovenského okresu Čadca. Jeho role je více zdrženlivá, protože na rozdíl od polského ministerstva ve věci lovu vlka písemně neintervenovalo.<ref></ref> [14]
===Odpůrci celoroční ochrany vlka na Slovensku===
===Odpůrci celoroční ochrany vlka na Slovensku===
*Ministerstvo zemědělství a regionálního rozvoje Slovenské republiky dozoruje odlovu vlka na Slovensku tím, že stanovuje roční kvótu odstřelu a v případě jejího naplnění lov pozastavuje. Toto ministerstvo dlouhodobě prosazuje a umožňuje lov vlka na Slovensku. [5]
*Ministerstvo zemědělství a regionálního rozvoje Slovenské republiky dozoruje odlovu vlka na Slovensku tím, že stanovuje roční kvótu odstřelu a v případě jejího naplnění lov pozastavuje. Toto ministerstvo dlouhodobě prosazuje a umožňuje lov vlka na Slovensku.<ref></ref> [5]
*Lovci a lovecká lobby nejsou zastoupeni jednou konkrétní organizací, ale množstvím organizací a jednotlivců z myslivecké komunity. Veřejně se zasazují o pokračování legálního lovu vlka. Snaží se ovlivňovat veřejné mínění a kvůli jejich propojenosti s krajskými lesními úřady na Slovensku mohou mít vliv na podklady a návrhy, na základě kterých stanovuje ministerstvo zemědělství o ročních kvótách odlovu vlka. [17]
*Lovci a lovecká lobby nejsou zastoupeni jednou konkrétní organizací, ale množstvím organizací a jednotlivců z myslivecké komunity. Veřejně se zasazují o pokračování legálního lovu vlka. Snaží se ovlivňovat veřejné mínění a kvůli jejich propojenosti s krajskými lesními úřady na Slovensku mohou mít vliv na podklady a návrhy, na základě kterých stanovuje ministerstvo zemědělství o ročních kvótách odlovu vlka.<ref></ref> [17]
Dozorující orgán ochrany vlků v Evropě
Dozorující orgán ochrany vlků v Evropě
*Lesoochranárske zoskupenie VLK je slovenská nevládní ekologická organizace, která se dlouhodobě věnuje ochraně divoké přírody a vlků na Slovensku. Jedním z jeho cílů je ukončení legálního lovu vlka na Slovensku. [15]
*Lesoochranárske zoskupenie VLK je slovenská nevládní ekologická organizace, která se dlouhodobě věnuje ochraně divoké přírody a vlků na Slovensku. Jedním z jeho cílů je ukončení legálního lovu vlka na Slovensku.<ref></ref> [15]
*Evropská komise má na starosti kontrolovat, zda členské země Evropské unie naplňují závazky ochrany přírody, v případě vlka konkrétně směrnice rady 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Evropská komise zahájila v roce 2013 proti Slovensku speciální vyšetřování, tzv. infringement, kterým vyšetřuje porušení mezinárodní legislativy. [18]
*Evropská komise má na starosti kontrolovat, zda členské země Evropské unie naplňují závazky ochrany přírody, v případě vlka konkrétně směrnice rady 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Evropská komise zahájila v roce 2013 proti Slovensku speciální vyšetřování, tzv. infringement, kterým vyšetřuje porušení mezinárodní legislativy.<ref></ref> [18]
==Úloha vědy a vědců==
==Úloha vědy a vědců==
Vědci jsou ve sporu zapojeni aktivně, protože se z velké části rekrutují z řad ochránců životního prostředí a z části také z řad myslivců. Právě ochránci životního prostředí se nejaktivněji zapojili do sčítání a monitoringu velkých šelem. Právě nejaktivnější ochránci vlka jsou spoluautoři publikace o výskytu velkých šelem v Evropě v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů The Science. [19] Na straně zastánců lovu vlka se vyjadřují odborníci z lesnických a zemědělských oborů, kteří sčítají hospodářské škody způsobené vlky. [5]
Vědci jsou ve sporu zapojeni aktivně, protože se z velké části rekrutují z řad ochránců životního prostředí a z části také z řad myslivců. Právě ochránci životního prostředí se nejaktivněji zapojili do sčítání a monitoringu velkých šelem. Právě nejaktivnější ochránci vlka jsou spoluautoři publikace o výskytu velkých šelem v Evropě v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů The Science. [19] Na straně zastánců lovu vlka se vyjadřují odborníci z lesnických a zemědělských oborů, kteří sčítají hospodářské škody způsobené vlky.<ref></ref> [5]
==Závěr==
==Závěr==
Podle rozhodnutí slovenského ministerstva zemědělství mohli v lovecké sezóně 2013/2014 slovenští myslivci zastřelit 80 jedinců vlka. [20] Slovenské ministerstvo zareagovalo na tlak Evropské komise, která začala prošetřovat stížnosti ekologických nevládních organizací ve věci nedodržování ochrany vlka podle evropské legislativy. Slovenské ministerstvo navíc zpřísnilo podmínky lovu vlků: zakázalo lov vlka na společných honech a zpřísnilo evidenci ulovených zvířat. Navíc ke každému ulovenému vlkovi musí být přizván zástupce státní ochrany přírody. Tím se ztížily podmínky pro pytláctví, které probíhalo celoročně a zabitá zvířata byla přiznávána až v době povoleného lovu. Slovenské ministerstvo dále vyloučilo zabíjení vlků v příhraničních oblastech s Českou republikou a v některých chráněných územích. Celkově vznikla 25-40 km široká zóna podél česko-slovenských hranic, kde je lov vlka celoročně zakázán. [21]
Podle rozhodnutí slovenského ministerstva zemědělství mohli v lovecké sezóně 2013/2014 slovenští myslivci zastřelit 80 jedinců vlka.<ref></ref> [20] Slovenské ministerstvo zareagovalo na tlak Evropské komise, která začala prošetřovat stížnosti ekologických nevládních organizací ve věci nedodržování ochrany vlka podle evropské legislativy. Slovenské ministerstvo navíc zpřísnilo podmínky lovu vlků: zakázalo lov vlka na společných honech a zpřísnilo evidenci ulovených zvířat. Navíc ke každému ulovenému vlkovi musí být přizván zástupce státní ochrany přírody. Tím se ztížily podmínky pro pytláctví, které probíhalo celoročně a zabitá zvířata byla přiznávána až v době povoleného lovu. Slovenské ministerstvo dále vyloučilo zabíjení vlků v příhraničních oblastech s Českou republikou a v některých chráněných územích. Celkově vznikla 25-40 km široká zóna podél česko-slovenských hranic, kde je lov vlka celoročně zakázán.<ref></ref> [21]
Jako výsledek omezení lovu je výrazné snížení počtu oficiálně ulovených vlků na Slovensku. Podle oficiálních statistik jich v lovecké sezóně 2013/2014 bylo uloveno jen 27 jedinců. [22] Pro loveckou sezónu 2014/2015 byla stanovena kvóta na lov vlka taktéž 80 jedinců. [23] Omezení slovenského lovu je pozitivním krokem pro beskydskou vlčí populaci, která může být doplňována o jedince ze Slovenska. Ovšem slovenské stanovení kvót pro lov nadále vzbuzuje pochybnosti ekologických organizací, které usilují o zrušení odstřelu. Neprovádí se žádný celoplošný monitoring, který by určil celkový počet vlků a rozsah odstřelu není konzultován mezistátně. Polský požadavek na ochranu zvířat v polsko-slovenském pomezí nebyl plně respektován. [21] Obdobnou kauzou, jako je slovenský lov vlků, představuje lov medvědů, kteří jsou na Slovensku regulováni a v České republice jsou přísně chráněni.
Jako výsledek omezení lovu je výrazné snížení počtu oficiálně ulovených vlků na Slovensku. Podle oficiálních statistik jich v lovecké sezóně 2013/2014 bylo uloveno jen 27 jedinců.<ref></ref> [22] Pro loveckou sezónu 2014/2015 byla stanovena kvóta na lov vlka taktéž 80 jedinců. [23] Omezení slovenského lovu je pozitivním krokem pro beskydskou vlčí populaci, která může být doplňována o jedince ze Slovenska. Ovšem slovenské stanovení kvót pro lov nadále vzbuzuje pochybnosti ekologických organizací, které usilují o zrušení odstřelu. Neprovádí se žádný celoplošný monitoring, který by určil celkový počet vlků a rozsah odstřelu není konzultován mezistátně. Polský požadavek na ochranu zvířat v polsko-slovenském pomezí nebyl plně respektován.<ref></ref> [21] Obdobnou kauzou, jako je slovenský lov vlků, představuje lov medvědů, kteří jsou na Slovensku regulováni a v České republice jsou přísně chráněni.
==Reference==
==Reference==
<references />
<references />