Littering: Porovnání verzí

Littering (editovat)

Verze z 25. 11. 2008, 20:04

Odebráno 7 076 bajtů , 25. 11. 2008

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Kocanj

165

editací

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 == Basilejská studie ==
-STUDIE UNIVERZITY V BAZILEJI VYPRACOVANÁ V RÁMCI PROGRAMU „ČLOVĚK, SPOLEČNOST A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“ (MENSCH, GESELLSCHAFT UND UMWELT = MGU)
+Studium Univerzity v Bazileji vypracovaná v rámci programu „Člověk, společnost a  životní prostředí“
 Cílem průzkumu bylo ukázat na všeobecné vlastnosti litteringu v monitorovaných oblastech
-a kvantitativně je vyhodnotit.
+a kvantitativně je vyhodnotit. Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů. Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty. Skladba odpadků nacházejících se v odpadkových koších a skladba odpadu odhozeného na zem byla srovnatelná.
-Na zkoumaných místech bylo na zemi pohozeno průměrně 30% odpadků nacházejících se přímo na místě. Do připravených odpadkových košů bylo řádně odhozeno 70% předmětů (graf A a/). Na jednotlivých stanovištích se vyskytly v závislosti na jejich konkrétním užívání a denní době relativně velké rozdíly (tab. 4).
-Na všech stanovištích zkoumaných ve Švýcarsku byly v podstatě pohazovány stejné odpadní produkty, přičemž však poměry jednotlivých skupin mezi stanovišti částečně silně variovaly (graf A b)); tab. 11, 12, 13, 17). Skladba odpadků nacházejících se v odpadkových koších a skladba odpadu odhozeného na zem byla srovnatelná.
+Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away).
-Nejvyšší podíly znečištění (51,5%) tvořily jednorázové obaly a nápojové obaly z rychlého občerstvení (nápojové obaly a Take-away). Variabilita mezi jednotlivými stanovišti však byla velká (viz tab. 17) a činila od 18% na Rue de St. Laurent v Lausanne do 84% v Marktgasse
-v Bernu.
 Přes dominanci obalů z rychlého občerstvení je nutné zabývat se při dalším zpracování problému také tématem papíru (v podstatě noviny distribuované zdarma) a dále významné frakce z rubriky „různé“ (např. cigaretové krabičky).
-Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat (tab. 4). Příkladem je Rheinbord v Bazileji. I přes nejvyšší hustotu odpadních košů zde bylo na zem odhozeno 69% odpadu. Současně bylo 96% odpadních košů poloprázdných nebo zcela nepoužitých.
+Ke znečištění veřejného prostranství došlo i přesto, že zpravidla bylo k dispozici dostatek možností, jak odpad zdarma zlikvidovat. Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu.
-Na většině stanovišť představoval odpad z rychlého občerstvení s 51,5% z celkového množství odpadu dominující frakci, přičemž litteringová frakce „Take-away“ vykazovala v centrech měst vždy vyšší počty kusů než frakce „nápojové obaly“. Druhou největší litteringovou frakci představovala v průměru frakce „noviny a reklamní materiál“, která dosáhla na bazilejském předměstí Steinenvorstadt podíl ve výši 67% a v průměru činila téměř 24% celkového množství pohozeného odpadu. Tato vysoká průměrná hodnota je však vyvozena z měst Bazilej a Curych, zatímco města Bern, Lausanne a Illnau-Effretikon vykazovala v této litteringové frakci jen nízké kvóty. „Nákupní tašky“ měly s celkovým průměrným podílem ve výši 4,9% jen malý význam
-a významného podílu dosáhly jen na náměstí Waisenhausplatz s hodnotou 17% (tab.12, 13, 14).
-videnská studie
+== Vídeňská studie ==
-Znečištění životního prostoru odhozeným odpadem představuje odpuzující vjem, v mnohých případech dokonce ohrožení životního prostředí. V každém případě je sbírání těchto odpadků nacházejících se na velké ploše úkolem vyžadujícím velké pracovní úsilí a finanční náklady pro firmy zabývající se úklidem komunikací a další úklidové služby. Aby bylo možné prozkoumat příčiny tohoto problému, bylo z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně
+Z příkazu magistrátního oddělení MA 48 města Vídně a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech. Studie byla provedena ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona.
-a společnosti ARA AG provedeno v létě roku 2003 porovnání litteringové situace ve vybraných evropských velkoměstech.
+Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila. Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.
+Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť:
-.2	Metodika
-Ve městech Vídeň, Brusel, Frankfurt, Praha a Barcelona bylo po 4 po sobě následující dny (středa až sobota) monitorováno vždy centrální náměstí, silně frekventovaná ulice s obchody, park v blízkosti centra města a velké nádraží.
-materiál. skupina	podskupina	mater. sk.	litteringová skupina
-papír a karton	papírové obaly - nápoje	sklo	skleněné obaly - nápoje
-	papírové obaly – NE nápoje		skleněné obaly - NE nápoje
-	noviny		střepiny skla
-	hygienický papír		sklo - ostatní
-	reklamní materiál	kovy	plechovky - nápoje
-	papír - ostatní		kovové obaly – NE nápoje
-biogenní materiál	zbytky jídla		kovy - ostatní
-	dřevo		ostatní nerostné látky
-	rostlinné látky	různé	textil
-	psí (zvířecí) exkrementy		neskladný odpad
-	biogenní materiál - ostatní		problematické látky
-	žvýkačky		"černý odpad"
-umělé hmoty	PET nápojové láhve		nedefinovatelné
-	plastové pohárky	cigarety	cigaretové obaly
-	umělohmotné obaly – NE nápoje		cigarety (jednotlivé)
-	vrstvené hmoty, např. Tetrapack		cigarety (množství > 5)
-	umělá hmota - ostatní
-Při vyhodnocování dat vyšlo najevo, že žádné město ve všech 4 oblastech provádění statistického šetření (náměstí, ulice, park a nádraží) nedopadlo skvěle. Skladba pohozeného odpadu se v jednotlivých městech značně lišila (graf F, G). Zatímco například v Barceloně nebyl nalezen téměř žádný skleněný odpad (např. skleněné střepy), představoval tento odpad
-v Praze významný podíl. V materiálových skupinách „cigarety“, „sklo“ a „biogenní materiál“ byly rozdíly mezi jednotlivými městy signifikantní.
-Graf E:	Průměrná skladba pohozeného odpadu ze všech stanovišť (koláčový graf viz originál)
 cigarety
@@ Řádek 70: / Řádek 34: @@
 ,5%
-Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret (graf E). 58,3% spočítaného odpadu tvořily cigarety. Druhou nejčastější materiálovou skupinu tvoří „plastické hmoty“ (vzhledem k tomu, že se vyskytly, byly v této skupině evidovány také vrstvené hmoty), následovány „biogenním materiálem“ a materiálovou skupinou „papír & karton“.
+Zdaleka největší podíl vyhozeného odpadu ve všech městech a na monitorovaných stanovištích (při kusově zaměřeném monitoringu) představují nedopalky cigaret . 58,3% spočítaného odpadu tvořily cigarety. Druhou nejčastější materiálovou skupinu tvoří „plastické hmoty“ (vzhledem k tomu, že se vyskytly, byly v této skupině evidovány také vrstvené hmoty), následovány „biogenním materiálem“ a materiálovou skupinou „papír & karton“.
 Co se týká velikosti pohozeného odpadu vyšlo najevo, že littering je v prvé řadě problém malých předmětů. 97,1% spočítaných kusů bylo menších než 15 cm (co do délky, šířky a výšky). Bere-li se v úvahu celková suma všech zaevidovaných kusů, zásadně v to nepočítaje cigaretové nedopalky, bylo to stále ještě 93,2% „malých“ částí. Tato skutečnost staví odpovědné úklidové služby před náročný a finančně nákladný úkol, který nebyl ve všech městech řešen se stejným úspěchem.
-Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%,
+Podíl volných odpadkových košů na zkoumaných stanovištích činil od 61% do 99%,s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%).
-s průměrem 87,5%. Praha vykazovala s průměrem 80,4% nejmenší kvótu volných odpadkových košů, Vídeň s 92,3% nejvyšší kvótu, následovala Barcelona (91,6%), Brusel (88,1%) a Frankfurt (85,1%). V Bruselu a v Praze vykazovaly ulice s obchody nejnižší kvótu volných odpadkových košů, neodrážela se však žádná korelace mezi disponibilitou odpadkových košů a typem stanoviště (graf I).
-Po transformaci do bazilejského systému se ukázalo, že ve vídeňské studii činil odpad
-z rychlého občerstvení („Take-away“ a „nápojové obaly“) s 52% největší podíl znečištění.
-Z tohoto počtu však „nápojové obaly“ představují v průměru jen 6%. Tento poměr mezi „nápojovými obaly“ a odpadem z občerstvení typu „Take-away“ byl na všech stanovištích relativně konstantní. Odpadky z rychlého občerstvení zaujímaly na všech stanovištích dominantní podíl na pohozeném odpadu. Litteringová frakce “noviny a reklamní materiál“ nepředstavovala se 7,4% (střední hodnota ze všech stanovišť) významný podíl. Největší podíl měla ve všech městech na ulicích s obchody. Spíše nižší podíl představovaly „nákupní tašky“ se 7,4% z celkového množství, které na všech stanovištích vykazují zcela konstantní poměr.
 Poznatky a závěry bazilejské studie:
 o	Odpadní produkty ze stravování typu Take-away a nápojové obaly z rychlého občerstvení patří k nejčastěji odhazovaným předmětům, přičemž za zmínku stojí i noviny a reklamní materiály a obaly od cigaret. Při namátkovém testování odhozeného odpadu nebyly nalezeny žádné domovní odpadky. Výskyt povalujících se odpadků nelze vysvětlit tím, že byly zavedeny poplatky za pytle s odpadem.
@@ Řádek 97: / Řádek 53: @@
 Společné závěry:
-o	Přes jisté rozdíly vykázaly tyto hodnoty částečně také velké analogie. Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky
+o	 Nejvýraznějším výsledkem porovnání dat byla shoda podílu odpadu z rychlého občerstvení z celkového množství pohozeného odpadu zaznamenaného podle bazilejských kritérií. Tento druh odpadu přispěl v průměru dobrými 50% k pohozenému odpadu, přičemž odpadky
 z produktů typu Take-away představovaly hlavní podíl. Vysoký podíl odpadu z rychlého občerstvení byl na všech stanovištích relativně konstantní. Z tohoto důvodu je nutno jej obecně považovat za dominantní faktor problému litteringu a je nutno předpokládat, že problém litteringu se bude s narůstající nabídkou rychlého občerstvení ještě dále přiostřovat.
-o	Vysoké hodnoty ve frakci „noviny a reklamní materiál“ zjištěné bazilejskou studií nebyly podepřeny zjištěními z evropských měst, kde činily jen bezvýznamnou část zvící cca 6%.
-V průměru tato litteringová frakce nepředstavuje dominantní faktor, v určité době a na určitých místech se může stát hlavní frakcí. Tento případ by mohl nastat především
-v párty-zónách a částečně také v průchozích zónách, kde jsou distribuovány letáky
-a noviny zdarma.
-o	Oba průzkumy byly prováděny v letních měsících. Výsledky obou studií ukazují, že odpadky byly odhazovány na zem během celého období monitoringu, které v bazilejské studii sahalo od začátku července do začátku října a ve vídeňské studii od poloviny července do poloviny září. Bazilejská studie nicméně ukazuje mírnou tendenci, která svědčí o tom, že kolem podzimu je odhazováno méně odpadků, což bylo evidentní na menším množství odpadu v Lausanne, kde byl statistický průzkum prováděn na podzim. Protože se však podmínky jednotlivých stanovišť v mnoha bodech lišily (počasí, roční období, sloučení jednotlivých typů stanovišť atd.), nelze tuto tendenci bezpečně doložit.
-.	ZPŮSOBY CHOVÁNÍ A OPATŘENÍ
-.1	Návrh opatření
 Opatření vedoucí ke snížení odpadu na ulicích mohou být v zásadě rozdělena do čtyř skupin:
@@ Řádek 119: / Řádek 65: @@
 Jako základnu pro ekologické a sociálně únosné chování na veřejném prostranství musí být pomocí vhodných opatření (informační kampaně, akce ve školách, reklama atd.) vytvořeno vědomí odpovědnosti a pocit uvědomělosti. „Správnou uvědomělost“ je nutno podporovat motivačními systémy (snazší vracení nápojových obalů, soutěže atd.). U zbývajícího deficitního jednání osob dopouštějících se pohazování odpadu pak může být postupováno formou represivních opatření, zejména pokutováním a internalizováním externích nákladů (odstranění odpadu). Pro trvalé řešení problému litteringu je zpravidla účelná kombinace
+ Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''
-Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]
-Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.
-Kuřáci a konzumenti žvýkaček suverénně vedou mezi znečišťovateli ulic napříč celou Evropou. Podíl cigaretových odpadků v nich průměru činil 58,3 procenta ze všech znečišťujících složek nalezených na zemi. Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun.[[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]] Nad pořádkem v Praze bdí městská policie.'''
@@ Řádek 141: / Řádek 79: @@
 . Johannes Heeb1, Martina Ableidinger2, Till Berger3, Wolfgang Hoffelner4, IMPRESSUM
+http://pages.unibas.ch/mgu/littering/Litteringstudie.pdf
 == Odkazy ==