Kryty pro případ ekologické katastrofy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:




== Soukromé kryty pro případ ekologických katastrof ==
== Politika a problematika budování krytů ==


Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.
Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[W:CZFrancis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření s docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím - a naléhavejčím - hrozbám pro životní prostředí. Zlom přišel až po [[W:CZ 11.září|11. září]] a sérii dalších teroristických útoků. Média (a lidé) se také začali zajímat o zprávy [[W:CZ IPCC|IPCC]] upozorňujícím na nebezpečí, ne menší než jaderné. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[W:CZ Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických útoků, přírodních katastrof se tak přidal ještě strah ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany i možnými nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.


Ve Švýcarsku byl již v roce 1960 přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti.
Největší množství evidovaných krytů je v USA, Rusku a zemích bývalého [[W:CZ SSSR|SSSR]] a jeho satelitních republikách, v zemích západní Evropy, Japonsku a da


Ve Švýcarsku byl již v roce 1960 přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka1.htm</ref><ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/98794-svycari-zaviraji-nejvetsi-bunkr-na-svete.html</ref> K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.<ref>http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134</ref> Švýcarsko je tak státem, který drží světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země).
The closest are Sweden and Finland. But with 7.2 and 3.4 million protected places respectively (representing approximately 81 per cent and 70 per cent coverage), they are still far behind.
The situation in other European countries does not even compare. In Austria, for example, coverage is 30 per cent, but most of the shelters do not have a ventilation system. In Germany, the national level of coverage is a mere three per cent.
Outside Europe, fallout shelters are common in China, South Korea, Singapore, India and elsewhere, but nowhere does coverage exceed 50 per cent. In Israel, there are shelters for two-thirds of the population, but in many cases these structures are simply concrete shells with openings, therefore not completely fallout-proof.
Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.




Řádek 69: Řádek 79:


[http://www.zhn.cz/vystavba-bezpecnych-krytu.htm Výstavba bezpečných krytů]
[http://www.zhn.cz/vystavba-bezpecnych-krytu.htm Výstavba bezpečných krytů]
[http://www.undergroundbombshelter.com/bomb-shelter-questions.htm - Americký web zabývající se poradenstvím v problematice krytů]


[http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm Kryty v České republice]
[http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm Kryty v České republice]
Řádek 80: Řádek 92:
[http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve Proč chce Rusko do roku 2012 postavit více než 5000 protiatomových krytů v Moskvě?]
[http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve Proč chce Rusko do roku 2012 postavit více než 5000 protiatomových krytů v Moskvě?]


[http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134 Bunkers for all - článek pojednávající o problematice švýcarských protiatomových krytů]
[http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134 Bunkers for all - článek pojednávající o problematice politiky švýcarských a dalších evropských zemí v oblasti protiatomových krytů]


[http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/ Moscow arms against nuclear attack]
[http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/ Moscow arms against nuclear attack]

Verze z 23. 3. 2014, 17:10

Kryty pro případ ekologické katastrofy jsou speciálně budovaná ochranná zařízení, při jejichž projekci a budování se přihlíží k lokálním i globálním ekologickým hrozbám, kterým lidstvo v současnosti čelí, nebo čelit může.

Budování úkrytů - pro případ různých hrozeb - pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují - ať už přímo nebo nepřímo - nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé katastrofy, které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako globální změna klimatu) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.).

Poslední velká éra budování krytů probíhala během Studené války na Západě i na Východě. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly budovány pro případ jaderné války nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea[1] a další zařízení pro volnočasové aktivity[2]. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace.[3]


Špicberské globální úložiště semen

Politika a problematika budování krytů

Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu Fukuyamových předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních opatření s docházelo k opouštění od ochranných opatření a opuštění a demolici řady krytů. Optimistická devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím - a naléhavejčím - hrozbám pro životní prostředí. Zlom přišel až po 11. září a sérii dalších teroristických útoků. Média (a lidé) se také začali zajímat o zprávy IPCC upozorňujícím na nebezpečí, ne menší než jaderné. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke světové finanční krizi. K hrozbě teroristických útoků, přírodních katastrof se tak přidal ještě strah ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany i možnými nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů.

Největší množství evidovaných krytů je v USA, Rusku a zemích bývalého SSSR a jeho satelitních republikách, v zemích západní Evropy, Japonsku a da


Ve Švýcarsku byl již v roce 1960 přijat zákon o povinném zřízení atomových krytů v každém soukromém i veřejném objektu, tedy i běžných rodinných domcích. Zákon nebyl zrušen ani po skončení Studené války. Kryty nacházejí stále využití - a to nejen jako úložné prostory.[4][5] Například v roce 1999 lidé z Gomsu našli útočiště v krytu poté, co po sněhové bouři vypadl proud a obyvatelé se necítili ve svých domech bezpečni, prokázala se jejich praktická hodnota.[6] K roku 2006 bylo ve Švýcarsku evidováno 300 000 soukromých protiatomových krytů v domovech, nemocnicích a dalších institucích, kromě toho také 5 100 veřejných krytů. V roce 2006 se na konstrukci, údržbu a demolici krytů použila částka ve výši 167,4 milionů švýcarských franků (cca. 3 miliardy Kč) - přibližně čtvrtina této částky byla dotována státem. Totální hodnota krytů se pohybuje kolem 250 miliard Kč.[7] Švýcarsko je tak státem, který drží světové prvenství v počtu občanů, kteří by se v případě nebezpečí nalezli bezpečná útočiště, navíc přímo ve svých domovech či v jejich těsné blízkosti (v krytech je více místa než obyvatel země).

The closest are Sweden and Finland. But with 7.2 and 3.4 million protected places respectively (representing approximately 81 per cent and 70 per cent coverage), they are still far behind.

The situation in other European countries does not even compare. In Austria, for example, coverage is 30 per cent, but most of the shelters do not have a ventilation system. In Germany, the national level of coverage is a mere three per cent.

Outside Europe, fallout shelters are common in China, South Korea, Singapore, India and elsewhere, but nowhere does coverage exceed 50 per cent. In Israel, there are shelters for two-thirds of the population, but in many cases these structures are simply concrete shells with openings, therefore not completely fallout-proof.

Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, provázané s nedůvěrou ve stávající politické systémy, které ho nejsou schopny řešit, stoupá i obecná nedůvěra v politickou reprezentaci, že by se uměla postarat o své občany v případě katastrofických událostí. V současné době proto můžeme pozorovat vzrůstající tendenci budování soukromých krytů pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o projekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci.


Noe

http://www.swissinfo.ch/eng/swiss_news/Bunkers_for_all.html?cid=995134




Když


Ekologická katastrofa

Špicberky

Vivos



Odkazy

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Natural disaster na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Blast shelter na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Emergency shelter na anglické Wikipedii.


Reference

Literatura

  • CÍLEK, Václav. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. Praha: Zlatý kůň, 1995. 59 s. Knihovna České speleologické společnosti; sv. 27. ISBN 80-85304-34-1.
  • HEGAR, Jaroslav. Stavby a zařízení civilní ochrany [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2003. Požadavky na systém: prohlížeč Zoner Context (na disku). ISBN 80-248-0424-7.
  • KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše, KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše a FOLWARCZNY, Libor. Ochrana obyvatelstva. 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2013. 177 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 42. ISBN 978-80-7385-134-7.
  • PACINDA, Štefan a PIVOVARNÍK, Ján. Kolektivní ochrana obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 118 s. ISBN 978-80-86640-44-0.
  • ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2009. 249 s. ISBN 978-80-87213-04-9.
  • ŠENOVSKÝ, Michail, ed. Stavby a zařízení CO 2003: Ostrava: 19.-20. únor 2003: [sborník přednášek z konference. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2003. 68 s. ISBN 80-86634-12-4.
  • VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6.

Další zdroje

Výstavba bezpečných krytů

- Americký web zabývající se poradenstvím v problematice krytů

Kryty v České republice

Bunkr Drnov - Muzeum studené války a protivzdušné obrany

Muzeum studené války pod hotelem Jalta na Václavském náměstí v Praze

Cover Place - klub v protiatmovém krytu

Proč chce Rusko do roku 2012 postavit více než 5000 protiatomových krytů v Moskvě?

Bunkers for all - článek pojednávající o problematice politiky švýcarských a dalších evropských zemí v oblasti protiatomových krytů

Moscow arms against nuclear attack

Špicberské globální úložiště semen na české wikipedii

OBRAZEM: Deset nejhorších ekologických katastrof

Bumbová Alena ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST - GLOBÁLNÍ HROZBY A JINÁ OHROŽENÍ

ÚVOD DO STUDIA PŘÍRODNÍCH KATASTROF A ENVIRONMENTÁLNÍCH HAZARDŮ

Přírodní katastrofy a environmentální hazardy - multimediální výuková příručka